Stomatologická péče na venkově kolabuje

Někteří starostové si stěžují na špatnou dostupnost stomatologické péče v jejich regionech. Ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny si slibují zlepšení od změny úhrad, která nastane od příštího roku.

Zubaři budou nově dostávat od pojišťoven pravidelnou měsíční platbu za každého registrovaného pojištěnce. Zvyšují se také platby pojišťoven za některé základní výkony, jako jsou plomby a trhání zubů. Uvedli to účastníci kulatého stolu, který pořádal Svaz měst a obcí ČR.

Na problém se sehnáním zubaře si stěžoval například Zdeněk Pištora, starosta Postoloprt na Lounsku. V obci, která má téměř 5000 obyvatel, ordinace zubaře není už pět let. Zubař, kterého se podařilo najít, odešel do Prahy. Lidé, kteří neměli svého stomatologa, podle starosty dostali kontakty na jiné zubaře od zdravotních pojišťoven, ale žádný z nich nové pacienty nepřijímal.

Problému s nedostačující kapacitou stomatologické péče se obává i starosta Police nad Metují na Náchodsku Jiří Beran. V širším regionu je podle něj asi 30 000 lidí na 13 zubařů, přičemž tři lékaři chtějí v tomto roce odejít do důchodu. Problémy jsou podle něj i u zajištění ordinace pediatra a praktického lékaře pro dospělé. Podle Berana se to často nedaří, i když obce nabízejí lékařům ordinaci, byt či auto. »V posledních letech nám dost ubylo lékařů v oblasti pediatrie, stomatologie, praktických lékařů pro dospělé. Stojí nás to velké síly, přesvědčování, abychom je udrželi na menších obcích. Je velký problém sehnat zubaře po odchodu do důchodu,« doplnil místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal, který je zároveň starostou Velkého Oseku na Kolínsku.

Zubařů je prý dost

Zástupci zdravotních pojišťoven i stomatologů se shodli na tom, že obecně není problém v počtu zubařů. Podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera je v Česku asi 9200 pracujících zubních lékařů, ale asi tisícovka z nich nemá smlouvu s pojišťovnami, pacienti tak musejí za každé ošetření platit. Podle Šmuclera by přitom někteří o smlouvu zájem měli. Prezident se domnívá, že pojišťovny v minulosti nechaly zničit síť ordinací a nedělaly dost pro to, aby lékaře po odchodu do důchodu někdo nahradil. Podle Šmuclera je problém i v nedostatečných úhradách od pojišťoven. V některých malých obcích by se zubař kvůli malému počtu pacientů podle prezidenta komory »neuživil«. Řešením pak podle něj je domluvit ošetření pacientů u lékaře ve větším městě a obyvatelům, kteří to potřebují, zajistit dopravu prostřednictví například senior taxi.

Ministerstvo i pojišťovny si slibují zlepšení od toho, že zubaři budou od příštího roku dostávat pravidelnou měsíční platbu za každého registrovaného pojištěnce. Podobná úhrada, takzvaná kapitační platba, funguje u praktických lékařů. »Budeme velmi bedlivě sledovat, jestli to povede k rozšíření péče,« řekla Helena Rögnerová, náměstkyně ministra zdravotnictví pro ekonomiku a zdravotní pojištění. Ministerstvo podle ní ročně dostává asi 3500 stížností lidí, kteří nemají svého lékaře, přičemž 90 procent stížností se týká stomatologie.

Pomohou vyšší úhrady?

Pomoci zlepšit dostupnost by mohly také vyšší úhrady za některé základní výkony. Více budou pojišťovny zubařům platit podle VZP například za výplně zubů, takzvané plomby, a trhání. Platby by tak podle náměstka ředitele VZP Davida Šmehlíka měly pokrýt skutečné náklady stomatologické ordinace.

Ze zákona mají povinnost zajistit péči zdravotní pojišťovny. Podle Šmehlíka se přístup největší tuzemské pojišťovny v posledních čtyřech letech změnil a VZP se zaměřuje na to, aby stomatologická péče byla dostupná i tam, kde bylo těžké zubaře sehnat. Zubařům, kteří se zapojí do jejich programu a splní určitá kritéria, pak poskytne finanční bonifikace. Příspěvky na zaplacení platu zubní sestry, hygienistky či instrumentářky poskytuje zubařům také ministerstvo. Od roku 2018 vyplatilo 47 milionů korun pro 39 ordinací. Podmínkou je, že ordinace musí přijmout 1500 pojištěnců, mít smlouvu s pojišťovnami a přijímat i dětské pacienty.

 


Mladí zubaři se soustřeďují na platící klientelu

Otázky Haló novin pro Soňu Markovou, stínovou ministryni zdravotnictví za KSČM

Do devadesátých let problémy s dostupností péče nebyly. Co je příčinou současného stavu?

Příčiny současného katastrofálního nedostatku stomatologické péče v některých, zvlášť v odlehlejších regionech, jsou skutečně v devadesátých letech, kdy se přešlo ze státem financovaného zdravotnictví na systém veřejného zdravotního pojištění. Tehdy se zubaři tzv. urvali ze řetězu a vyjednali si lepší podmínky hrazení svých výkonů a zároveň možnost vyšší spoluúčasti ze strany pacientů. Ta je dnes podle samotného Šmuclera až padesátiprocentní. Polistopadové vlády se následně postupně zbavily odpovědnosti za tento důležitý resort, neřešily včas potřebný počet lékařů a sester, i částečně pod vlivem EU vnesly chaos do systému vzdělávání lékařů i sester, přenesly odpovědnost na kraje bez důležitých kompetencí a dovolily bezbřehou privatizaci zdravotnictví tak, že se z něho stal výnosný byznys.

[o]

Je skutečně vina na pojišťovnách, jak tvrdí prezident komory Roman Šmucler?

Prezident Šmucler se vyznačuje velkou schopností zkreslovat fakta a hlavně nepřizná, že mu v podstatě nejde o pacienty, ale o co největší zisky pro zubaře. Ty chce mít ještě ve větší míře nejen od zdravotních pojišťoven, ale také od samotných pacientů. Poctiví stomatologové, kteří viděli své poslání v péči o své pacienty, odcházejí do důchodu a nově vystudovaní už nechtějí působit mimo velká města. Nemají ani zájem uzavírat smlouvy s pojišťovnami a soustřeďují se pouze na bohaté pacienty, kteří jsou ochotni zaplatit obrovské částky. Ceny se samozřejmě navyšují s nástupem moderních technologií a materiálů. Komora stomatologů navíc často brání příchodu lékařů ze zahraničí stanovováním nesplnitelných podmínek, za kterých by mohli tito lékaři poskytovat péči našim pacientům zoufale hledajícím svého zubaře bez dojíždění desítek kilometrů. Kvůli těmto »snahám« pana Šmuclera se tak postupně stáváme »národem bezzubých«.

Jak by se podle vás dala dostupnost péče zlepšit?

Cesta ke zlepšení nemůže být po třiceti letech ani rychlá ani jednoduchá. Musí jít o promyšlený komplex opatření: od bonusů, které již nyní zavedla VZP, přes navýšení úhrad za jednotlivé výkony tak, aby péče byla hrazena z pojištění a pacienti nemuseli doplácet vysoké částky, až po podpůrné programy MZ, krajů a obcí. Důležité je také promyšlené navyšování míst na lékařských fakultách. KSČM jako jediná také navrhuje legislativní úpravu možnosti zavést v odůvodněných případech povinnost pro lékaře poskytnout péči tam, kde akutně chybí, nebo zřizování mobilních ordinací či bezplatnou dopravu do vzdálenější ordinace. Větší pozornost je nutné věnovat prevenci a hradit ze zdravotního pojištění i výkony dentální hygieny. Celý systém stomatologické péče je třeba doplnit právě o péči dentálních hygieniků a také o povinné preventivní prohlídky dětí ve školách.

Jiří NUSSBERGER

13. 10. 2021  Jiří NUSSBERGER