V současné sociálně ekonomické situaci by těžko uspěli jiní

Nechci a ani nemohu rozebírat všechny příčiny současné volební porážky levice, KSČM zvláště. Jistě je politologové odhalí. Jde mně spíše o něco jiného. O to, zda lze obvinit jednu osobu, vedení ze společného neúspěchu. Nemám větší ambice. Lze jistě diskutovat o tom, o kolik hlasů nás připravila nejednota, rozpory mezi skupinami, ale to samo osobě nevysvětluje takový propad i proti předvolebním průzkumům. Podle mého, ať by v čele strany stál kdokoli, neubránil by se podobné porážce. Je období odlivu revoluční vlny, období, kdy lidé, i ti, kterým se nedaří dobře, žijí v iluzi, že opravdu bude lépe a že sociální systém pocházející vlastně z minulé doby se bude rozvíjet dál. Neuvědomují si, že na něm nestojí současný společenský řád.

[o]

Ani ve slovech »pravice« a »levice« nerozeznávají rozdíl, protože volební programy či tvrzení politiků se před volbami vzájemně přibližují. K dotvrzení toho slouží také dlouhodobé televizní a mediální výstupy, jež za největšího viníka všech problémů určují minulou dobu. Denně, různými projevy je nad nimi zdvižený prst. Dvaatřicetiletí se narodili již za liberalismu, jak se říká éře kapitalismu, těm, kteří prožili alespoň pár let před Listopadem a něco si z něj pamatují, je přes padesát a anebo těží z důchodu, jehož systém jim ještě v zásadě odkázal předchozí řád.

Nebude tomu tak v brzké budoucnosti. Toho jsou si jistě vědomí současní protagonisté. Proto propad sociálně laděných stran, které jsme si navykli nazývat levicí, především komunistů, jednoznačně vítají. Program liberalistů nepotřebuje totiž odpor levice, tedy stran, které chtějí udržet sociálně laděný stát nebo stát, který by se navrátil k některým pozitivním sociálním hodnotám. A onen program liberálů svými sliby s podporou médií zdánlivě lidem nabídl víc, než je naděje na lepší dalekou budoucnost, obzvláště když je omílaný ze všech stran, denně v médiích.

Přijde však doba, a to nejen u nás, kdy začne opravdový zápas na sociální úrovni. Potom společnost bude hledat hegemona, který spojí široké vrstvy pracujících, nebo jak tu sociálně slabou třídu budeme nazývat, kdo se postaví do čela boje za novou lepší společnost, protože med, kterým zatím ohloupil kapitál společnost, tj. například zdání osobní volby, vyzvednutí jedince nad společnost, se stanou podružnými v boji doslova o lepší život. A opravdová levice té doby musí být připravena se takovým hegemonem stát. To by si měli uvědomit i všichni ti, co hledají konkrétního viníka propadu levicových stran, vč. KSČM.

Tím se nestavím proti novým osobnostem, novým myšlenkám, jen proti »nemoci«, která snad vždy provází poražené – svalit vše na předchozí vedení či dokonce na jednotlivce, kteří předtím úspěšně vedli společenství po řadu let. Nové tváře totiž evokují nové myšlenky a nové možné přístupy. Ale velcí jsou ti, kteří od svých předchůdců se snaží poučit, byť ti třeba dělali chyby a za jejichž vedení došlo k podobným situacím, jako je ta, kterou nám připravily parlamentní volby.

Ladislav BLAHUTA

14. 10. 2021  Ladislav BLAHUTA