Odkaz 28. října trvalou inspirací

Česká republika si připomněla 103. výročí vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918. Akce se konaly po celé zemi. Prezident Miloš Zeman se kvůli své hospitalizaci svátečních akcí neúčastnil, předávání nejvyšších státních vyznamenání bylo přesunuto na státní svátek 1. ledna.

Pietní setkání se po roční pauze uskutečnilo na pražském Vítkově, i letos bez účasti veřejnosti. Kvůli mlze nemohly vzlétnout gripeny ani vojenské helikoptéry. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že Česká republika by si měla vážit své nezávislosti. »Jsme svrchovaný stát, i když jsme součástí Evropské unie a NATO. Neměli bychom nechat cizí instituce a cizí státy zasahovat do naší svrchovanosti,« řekl.

Shromáždění v Míčovně

Český svaz bojovníků za svobodu a jeho složky v součinnosti s Kanceláří prezidenta republiky, ministerstvem obrany, Generálním štábem AČR, Sdružením osvobozených politických vězňů a pozůstalých, Kruhem občanů vyhnaných v roce 1938 z pohraničí a dalšími odbojovými a vlasteneckými organizacemi uspořádaly v historické budově Míčovny na Pražském hradě slavnostní shromáždění. Na akci, jejíž sváteční ráz podtrhly tóny husitského chorálu a státní hymny Slovenské republiky a České republiky v provedení Hudby Hradní stráže, vystoupili bývalý prezident Václav Klaus a bratislavský host – předseda Slovenského svazu protifašistických bojovníků (SZPB) Pavol Sečkár.

Rizika doby

»Po třech stoletích v mnohonárodnostním habsburském soustátí a s cizí nadvládou se naši předkové odvážili chopit se správy věcí svých do svých rukou. Přispěla k tomu jak tragická zkušenost první světové války, tak nerovnoprávné postavení, které náš národ zaujímal v bývalé monarchii,« řekl v úvodu Václav Klaus. »Přestože minulé století přineslo nemálo událostí nelehkých, bolestných a tragických, toho, co naši předkové dělali 28. října 1918, jsme nikdy nelitovali, alespoň drtivá většina z nás.« Objevují se však nové hrozby, které vyžadují nové úsilí o zabezpečení státní existence a její budoucnosti, pokračoval ve svém proslovu. Klade si však otázku, budou-li současné generace schopny takových činů, jaké vykonala generace »mužů Října«.

Přestože zažíváme nejdelší období míru, do budoucnosti nelze hledět bez obav, ČR prý opět stojí na klíčové křižovatce, připustil Klaus a předestřel svou tradiční kritiku »klimatické chiméry« či omezování občanských práv »pod záminkou epidemie«. Ke svým cílům využívají »bořitelé našeho světa«, jak uvedl, mezinárodní instituce typu OSN a EU. Trnem v oku je jim podle něho existence národních států – tedy i naše republika, existence národů, rodiny i samotné lidské přirozenosti. »I v důsledku toho politika Bruselu sleduje jiné cíle, než jakými jsou svoboda, prosperita a zvyšování životní úrovně obyvatel Evropy.«

Jako vážné exprezident shledává, že »čelíme útokům na vše podstatné, co představuje 28. říjen a tradice naší moderní státnosti. Přepisují historii boje za naši svobodu, snaží se z vítězů a skutečných zachránců světa ve druhé světové válce dělat viníky válečných zločinů, naše vítězství hanobí a nacházejí mezi námi nemálo těch, kteří jsou ochotni jim nejen naslouchat, ale i přitakávat a jejich názory dokonce prosazovat«. V té souvislosti exprezident ocenil spolek ČSBS, sdružující lidi, kterým jde o svobodu vlasti a kteří pečují o zachování odkazu a památky těch, kteří se o ni nejvíce zasloužili. »To už je dnes u nás výjimečný postoj,« konstatoval trpce.

Klaus zalitoval, že vzhledem ke zdravotnímu stavu prezidenta Zemana se nekonal ceremoniál předávání státních vyznamenání na Pražském hradě. »Jako by i tato skutečnost symbolizovala zvláštnosti a rizika doby, v níž se nacházíme...«

Na závěr slavnostního shromáždění ČSBS zazpívala árie z českých oper operní pěvkyně Michaela Katráková.

Květiny k sochám

Lidé se scházeli rovněž u sochy prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka na Hradčanském náměstí v Praze. Uprostřed množství věnců ležel věnec se stuhou od prezidenta Miloše Zemana. Vznik Československa si také u této sochy připomněly dvě desítky rektorek a rektorů vysokých škol.

Položením kytice s trikolórou uctili na tomto místě vznik republiky i místopředseda ÚV KSČM Leo Luzar, jenž se slavnostního shromáždění v Míčovně zúčastnil za komunistickou stranu, dále předsedové ČSBS a SZPB Jaroslav Vodička a Pavol Sečkár a poslanec Jiří Kobza (SPD).

Kolik obětí a nadějí stálo zbudování nového státu, zamyslel se nad Osmadvacátým říjnem pro náš list Luzar. »Bohužel,« zalitoval, »jak lehce jsme ztratili bratry Slováky a jak rychle jsme obětovali samostatnost za peníze EU.« Proto mu tento den při vzpomínkách na všechny ty, kteří položili životy pro náš život a pro Československo, připadá smutný.

Již 27. října, v předvečer státního svátku, si příznivci Iniciativy Ne základnám v Praze připomněli 103. výročí založení ČSR vycházkou k sochám Milana Rastislava Štefánika, Edvarda Beneše a Tomáše G. Masaryka, které se nacházejí na Petříně a na Hradčanech.

Čelíme neviditelnému nepříteli

Různé akce k výročí 28. října 1918 se konaly v dalších českých městech. Například u Pomníku bojišť první a druhé světové války v Husově sadu v centru Ostravy si vznik státu připomněli představitelé Moravskoslezského kraje, města, armády, policie a řady organizací. Hejtman Ivo Vondrák (ANO) uvedl, že doba není jednoduchá a společnost je rozpolcená možná více než v minulosti. »Čelíme nepříteli, který je neviditelný, který je skutečně velmi nebezpečný, a o to více si myslím, že bychom měli být pozitivní, sjednocení a stavět se proti tomu společně,« řekl hejtman.

(mh)

28. 10. 2021  (mh)