Rozhovor Haló novin s Petrou Prokšanovou, předsedkyní Komise mládeže ÚV KSČM

Jsme tu a budem!

Byla jste jednou z kandidátek v letošních volbách do Sněmovny. Jak výsledek voleb hodnotíte?

V předvolebním rozhovoru jste se mě ptal, co bych považovala za svůj osobní úspěch ve volbách. A ačkoliv se KSČM nepodařilo překročit hranici 5 %, já jsem svá vlastní očekávání naplnila. Podařilo se mi přesvědčit k účasti ve volbách alespoň pár voličů, kteří v minulosti rezignovali a k volbám nešli, nebo volili jiný politický subjekt. Hodně lidí z mého okolí mi fandilo, kamarádi i rodina přesvědčovali k volbě KSČM i další své známé. Přes 550 preferenčních hlasů se může zdát málo, ale jsem upřímně vděčná za každý z nich. Za každým stojí jeden konkrétní člověk, který sdílí moji představu o budoucnosti naší krásné země a dal si tu práci ji podpořit konkrétním činem.

Také jsem říkala, že si dovedu představit desítky důvodů, proč KSČM nevolit, ale že bez komunistů v parlamentu rozhodně nebude občanům naší země líp, jak tvrdí různé koalice, umělci a bojovníci za pravdu, a lásku. Že bez levicové pojistky si pravice bude dělat, co chce. A rozhodně začne »utahováním opasků«, což pocítí především ti, kdo už teď žijí z ruky do pusy.

No, a je to tady. Zvítězila diktatura kapitálu. Koalice pěti ještě ani nevládne a už je ve společnosti cítit napětí, strach o budoucnost, obavy z chudoby, exekucí. Petr Fiala se dal navíc slyšet, že chce vyvést zemi z hodnotové krize. Pokud tím myslí, že chce ze společnosti odstranit chamtivost, egoismus, oportunismus, nenažranost, asociálnost a individualismus, které sem zavlekli pravičáci v 90. letech, tak mu držím palce. Myslím, že to ale bude spíš naopak, protože pan Fiala sám je chodící reklamou na nabubřelou bohorovnost, ve které nás - nebohou ztracenou lůzu chce hodnotově rovnat k obrazu svému.

Proto my komunisté nesmíme přestat nabízet lidem vizi společnosti, ve které nebude člověk člověku vlkem, ale rovnocenným partnerem. A díky nové vládě škrtů a dupání po těch nejzuboženějších, budeme k celospolečenskému přemýšlení o alternativně ke kapitalismu zase o krok blíž.

Máme také měsíc po mimořádném sjezdu KSČM. Jak tu uplynulou dobu hodnotíte?

Personální změny, které přinesl mimořádný sjezd v říjnu, s sebou samozřejmě přinesly i mnoho změn navazujících. Nové vedení ÚV KSČM intenzivně řeší ekonomiku strany tak, aby zůstala životaschopná i s omezenými zdroji. Je mi jasné, že právě tohle jsou ty nejméně populární kroky, které vyžadují obrovskou odvahu a nedělají se vůbec snadno. Každý, kdo je ale srozuměn se situací, ve které se KSČM jako mimoparlamentní strana nachází, je musí pochopit. Konečně si snad všichni uvědomí, že úlohou komunistické strany není být pouze volebním projektem, ale tvůrčí a iniciativní silou ve společnosti bez ohledu na počet křesel v parlamentu. Budeme muset pracovat ještě intenzivněji, budeme muset strategicky rozkládat naše síly, soustředit se na to opravdu důležité, a především pracovat z přesvědčení.

Nové vedení také objíždí všechny kraje, kde na schůzkách s jejich představiteli naslouchá konkrétním problémům a představuje své návrhy řešení. Na mimořádném sjezdu se ale skloňovala další dvě témata a ani ta nezůstávají v práci nového vedení strany upozaděna - otázka vzdělávání členů KSČM a otázka propagace strany směrem k veřejnosti.

[o]

Zdá se mi, že to jsou právě dvě oblasti, ve kterých jste jako doma…

Ano, i ne, ráda to vysvětlím. Začnu se vzděláváním. Byl to můj hlavní požadavek na nové vedení, který jsem vznesla právě před jeho volbou na mimořádném sjezdu. Po roce 1989 se s komunistickou mládeží pracovalo spíše sporadicky. Svoji důležitou úlohu mládežnické organizace při straně hrál jistou dobu Komunistický svaz mládeže. S tím se pak strana rozešla, a aby neztratila s mladými lidmi kontakt, vznikla Komise mládeže ÚV KSČM. Ani jedna z těchto institucí ale nenaplňuje naráz všechny požadavky na působení mezi mládeží, které se dnes ukazují jako důležité. Tedy konkrétní práce s mladými lidmi, kteří už ve straně jsou nebo se kolem ní sdružují. Potřebujeme, aby tito lidé prošli základním kurzem, řekněme třeba takovou jednodenní »nalejvárnou«, kde jim budou představeny základy naší filosofie, jak přemýšlíme o ekonomii, jak funguje naše strana, jaká mají členové práva a povinnosti, na koho se mohou obrátit, když budou cokoliv potřebovat. To by měl být úplný základ.

Na to pak musí navazovat další vzdělávání, které bude provázet člověka po celou dobu jeho členství ve straně bez ohledu na to, jakou funkci v ní bude zastávat. Dnes už nám vzdělávání funguje, je to na středisku vzdělávání Jana Švermy (SVJŠ), které je dvouleté a ke kterému jsme teď začali sbírat podněty mezi jeho absolventy, abychom mohli navrhnout nějaká dílčí zlepšení a zefektivnění. Na něj pak navazuje vyšší jednoleté vzdělávání, které je dnes ale pro nedostatek posluchačů utlumeno. V Brně, kde SVJŠ svého času také probíhalo, teď realizují dvakrát do roka právě taková jednodenní školení pro nové členy, nejbližší termín je teď 27. 11. pod záštitou Krajského výboru KSČM Jihomoravského kraje.

Dnešní doba je velmi rychlá, hektická, lidé mají mnoho povinností a je pro ně leckdy obtížné trávit čas na cestách nebo v učebnách. Přemýšlíme proto tedy o přípravě on-line kurzů, které by určitě byly minimálně pro mladé lidi lépe stravitelné. Vyzbrojeni základními vědomostmi by se pak měli účastnit živých diskusí, které máme také v plánu, aby se naučili pod vedením zkušených soudruhů a soudružek správně argumentovat a využívat své vědomosti i v aplikaci na současná témata.

To vypadá jako poměrně komplexní úkol, který bude vyžadovat zapojení více lidí. Je to tak?

Přesně tak. Předsedkyně ÚV KSČM Kateřina Konečná vyzvala v dopise členům strany starší generaci komunistů a komunistek, aby podpořili snahy nového vedení vrátit komunistickému hnutí u nás revoluční charakter a přirozenou autoritu. Myslím, že přesně tohle je ta příležitost, jak se zapojit, jak nám mladším předat svoje zkušenosti a něco nás naučit. Rádi bychom oslovili ty, které známe, ale je mi jasné, že v řadách KSČM i mimo ni je mnoho zkušených vzdělaných lidí, kteří by měli co nabídnout. Pokud čtou tyto řádky, ať prosím na nic nečekají a napíšou mi e-mail na petra.proksanova@gmail.com. Je nejvyšší čas spojit síly, zahodit ega i staré spory a naplnit všechna ta očekávání a přetavit předchozí konstruktivní kritiku v konkrétní činy.

Druhým tématem je propagace. Co se chystá tam?

To je oblast, ve které cítím trochu pevnější půdu pod nohama, protože se v ní pohybuji celý pracovní život. Sice je něco jiného prodávat židle a prodávat myšlenky, ale některé principy a prostředky jsou stejné. A máme štěstí, že ve straně máme víc lidí, kteří si s marketingem takříkajíc tykají. Teď už jen dát je dohromady a využít jejich potenciál naplno. Leckdy je mezi našimi straníky marketing vnímán jako něco povrchního, nedůležitého. Kéž by tomu tak bylo a politické myšlenky se »prodávaly« samy. Ve všem tom informačním smogu dneška je ale nezbytné vytvořit si dostatek prostoru, ve kterém se můžeme lidem představit a nabídnout jim naše myšlenky. KSČM se musí zaměřit jednak na vizuální stránku své komunikace. Chybí nám jasně čitelná vizuální identita. Takové to, že když se podíváte na plakát a nebude na něm logo, měl by každý poznat, o koho jde.

Stejné je to s obsahem našich sdělení. Musíme k lidem mluvit takovým jazykem, aby pochopili, o co nám jde, co jim nabízíme a proč právě komunisté jsou jediní, kdo dokážou vyřešit jejich problémy. A to navíc naprosto odlišným způsobem než všichni ostatní – systémovou změnou. A mluvit lidem musíme takovými prostředky, které běžně konzumují a ve kterých jsme my silní. V současné době je to především Facebook a webové stránky. Druhé jmenované, tedy webové stránky, jsou v nynější podobě uživatelsky velmi nevstřícné. Návštěvník na nich nenajde hned to, co je pro nás důležité, co mu chceme sdělit, ale ani to, co by na nich rád sám vyhledal. Některé odkazy vedou na starý web, který KSČM využívala před deseti lety, v některých částech stránek není obsah několik měsíců aktualizován. A není divu. Mapa těch stránek je tak rozvětvená, že by dalo velkou práci dát je do pořádku.

I proto jsme se pustili do návrhu nových webových stránek, které budou velice jednoduché, bude na nich to, co je opravdu důležité, budou mít pěkný moderní design a návštěvníci se na ně budou rádi vracet. Mimoparlamentní pozice znamená mj. značnou ztrátu mediálního zájmu, proto si ten prostor musíme vybudovat sami v takové kvalitě, abychom byli konkurenceschopní i bez podpory mainstreamu. Vydat bychom se chtěli i cestou dnes velmi populárních podcastů – tedy v našem případě debaty jednoho nebo více moderátorů a hostů na aktuální téma šířené v audio-podobě.

To je všechno ale určitě finančně dost nákladné?

Kdybychom to měli budovat úplně od začátku, tak ano. Ale my už máme na čem stavět. Mnoho lidí KSČM vnímá jako zavedenou značku, tisíce nás sledují na Facebooku, předsedkyně Kateřina Konečná má dosah u svých videí v řádech statisíců uživatelů. Máme lidem co říct, jen jsme to doposud nedělali. Nezastupitelnou roli v šíření informací hraje také prostor, který má KSČM v Haló novinách.

Když jste zmínila Haló noviny, vede se teď diskuse o jejich budoucnosti…

To je pravda. Ale nerada bych do ní nějak více »zabrušovala«. Z mého pohledu je potřeba najít cestu, jak Haló noviny zachovat jako tištěný deník. Je to jedinečný nástroj komunikace, má své místo na stáncích a je citován v monitoringu médií. Jsem přesvědčena, že pokud o tento jediný levicový deník, navíc médium bez přímé účasti nadnárodního a od oligarchů plynoucího kapitálu, přijdeme, už se k němu nikdy nevrátíme. To koneckonců potvrzuje i praxe ze zahraničí. Samozřejmě ale rozumím, že související ekonomické náklady a z nich plynoucí rizika jsou pro naši stranu momentálně příliš vysoké, a tak mi nezbývá než doufat, že všichni, kdo na to mají vliv, vynaloží veškeré úsilí, aby se našla cesta. Koneckonců všichni máme společný cíl.

Pokud se podaří Haló noviny udržet, budu první, kdo bude vyzývat k jejich modernizaci. Potřebujeme, aby měly revoluční náboj už od pohledu a na stáncích je nikdo nepřehlédl. Abychom se více věnovali publicistice. Aby jejich on-line verze fungovala více jako zpravodajský server a to samé jejich sociální sítě. Zkrátka prostor pro zlepšení tam je, ale stejně jako u všeho je to na nás. Nemůžeme čekat, že práci s tím spojenou za nás udělá někdo jiný.

Vypadá to, že v následujících měsících budete mít napilno. Co ještě plánujete?

Není toho málo. V prvé řadě před sebou máme narozeniny mých dvou dcer. První – ty si zaslouží, abych upekla velikánský dort, a šesté – ty zase vyžadují pořádnou oslavu s kamarády.

V politické práci jsou před námi okresní a krajské konference, příprava na řádný sjezd, který je v plánu v květnu. Pokud se na něm máme bavit o stanovách a programu, je nejvyšší čas navázat na vše, co bylo rozpracováno pro jeho předchozí termín. Čeká nás také intenzivní série zasedání Ústředního výboru KSČM, kam jsem jako zástupce Komise mládeže ÚV KSČM přizvána, a svoji práci zahájil i Ústřední volební operativní štáb se závěrečným hodnocením voleb do PS PČR a přípravou voleb komunálních.

Na pořadu dne je také práce na závazku, který vyplynul ze společné deklarace KSČM a KSČ, tedy vytvoření jednotné antifašistické fronty s dalšími vlasteneckými organizacemi. Již se podařilo založit pracovní skupinu, jejíž jsem moc ráda součástí a čekají nás první společná jednání, na kterých si vyjasníme, jaké konkrétní kroky chceme v nejbližším období realizovat. Je před námi hodně práce. A to je moc dobře.

Nějaká slova závěrem pro naše čtenáře?

Přála bych si, aby všichni ve straně, ale i mimo ni pochopili, že myšlenka socialismu není o jednotlivcích. Není o předsedkyni strany. Není ani o Petře Prokšanové. Je o spolupráci a sdílení. KSČM nebude následující čtyři roky ve Sněmovně. To ale neznamená, že najednou všichni komunisté zmizí, jak by si mnozí přáli. Jsme tu a budem!

Roman BLAŠKO

16. 11. 2021  Roman BLAŠKO