Přibývá odpadu ze staveb, komunálního ubylo

Vloni se v Česku vyprodukovalo 38,5 milionu tun odpadů, meziročně o 1,1 milionu tun více. Pokleslo množství komunálního odpadu - z 5,9 milionu tun na zhruba 5,7 milionu tun. I vloni se však příliš skládkovalo.

Komunálního odpadu připadlo na jednoho člověka podle úřadu průměrně 536 kilogramů ročně, o 15 kilogramů méně než v roce 2019. V případě všech druhů odpadů je na jednoho obyvatele 3598 kg odpadu za rok, což znamená meziroční nárůst o 96 kilogramů. Celkové množství odpadů se zvýšilo zejména kvůli nárůstu stavebních odpadů. Z celkového počtu odpadů tvořily 1,8 milionu tun nebezpečné odpady, stejně jako předloni.

Většina se využije

»Odpady byly vloni převážně využívány. Z 38,5 milionu tun všech odpadů jich bylo 90 procent využito, z toho 86 procent materiálově a čtyři procenta energeticky. Na skládkách skončilo až deset procent všech odpadů,« popsal za ministerstvo životního prostředí (MŽP) Ondřej Charvát.

Největší část všech odpadů pocházela ze Středočeského kraje - téměř 14 procent, Praha se podílela 13 procenty, Jihomoravský kraj pak 12 procenty. Oproti loňsku v žádném z krajů nepřekročilo množství odpadu pět milionů tun, předloni to byly Praha a Jihomoravský kraj.

Nejvíce nebezpečného odpadu pocházelo z Moravskoslezského kraje – 308 000 tun, druhý je Středočeský kraj s 266 000 tun a třetí Jihomoravský kraj, kde vzniklo 200 000 tun tohoto odpadu.

Skládkování podraží

Na skládky vloni také putovalo 48 procent komunálních odpadů, meziročně o dvě procenta více. Podle ředitele odboru odpadů MŽP Jana Maršáka to ukazuje na nezbytnost vloni přijaté odpadové legislativy, která má nástroje k přesměrování části odpadů ze skládek k dalšímu využití. »Ekonomické stimuly směrem k omezení skládkování, zejména poplatek za skládkování využitelných odpadů, jsou nastaveny z počátku mírněji, předpokládáme tak, že nepříznivý trend se bude zlepšovat až po roce 2023 nebo 2024,« uvedl Maršák. Příliš velkou míru skládkování dlouhodobě kritizují ekologické organizace. Příští rok má vzrůst skládkovací poplatek recyklovatelných a využitelných odpadů o stokorunu, a to z dnešních 800 Kč za tunu uloženou na skládce na 900 Kč.

Komunálního odpadu je méně

Komunální odpad loni tvořil 14,9 procenta celkové produkce. Z 51 procent využitých komunálních odpadů bylo 39 procent využito materiálově a 12 procent energeticky.

Nejvíce komunálního odpadu se vloni opět vyprodukovalo ve Středočeském kraji – 831 000 tun, což je 14 procent produkce tohoto odpadu v Česku. Na druhém místě je Moravskoslezský kraj, kde lidé vyhodili 647 000 tun odpadků (11 procent), meziročně zhruba o šest tisíc tun odpadu méně. Ještě výraznější pokles nastal v Praze, s níž se vloni pojilo 646 000 tun komunálního odpadu (11 procent), předloni to přitom bylo 721 000 tun odpadu.


Podporujeme vývoj nových technologií

Otázky Haló novin místopředsedkyni ÚV KSČM a stínové ministryni životního prostředí Marii Pěnčíkové

KSČM ve svém volebním programu uvádí, že zefektivní využití odpadů na základě nejmodernějších technologií. Mohla byste našim čtenářům vysvětlit, jakých konkrétních cílů by KSČM chtěla dosáhnout?

KSČM se na odpad nedívá jako na obyčejný odpad, ale jako na zdroj. Dlouhodobě tvrdíme, že odpady je potřeba využít k dalšímu zpracování. Podporujeme technologie, určené k zajištění úpravy odpadu do podoby dále využitelné suroviny a recyklaci. Jde zejména o podporu třídících linek, magnetických separátorů, lisovacích linek a dalších zařízení určených ke zpracování odpadů. Samozřejmě podporujeme také vývoj nových technologií, finance směřované do vědy a výzkumu se nám v budoucnu můžou stonásobně vrátit.

[o]

K nejobtížněji recyklovatelnému odpadu patří plasty, jichž se daří skutečně znovu použít jen asi 30 procent. Velkým problémem jsou přitom různé polepy a potisky, které požaduje obchod. Jak by bylo možné přimět výrobce obalů a obchodníky, aby se vyráběly obaly snadno recyklovatelné?

Přimět obchodníky neumisťovat svoji vizitku, a tím svoji reklamu přímo na obaly výrobků, není nic snadného a v podstatě asi motivačně i téměř nemožného. Bohužel, konkurence na trhu je velká a jejich zájmem je samozřejmě prodat co nejvíce svých produktů. Ve změti obdobných balení, v nichž by se zákazník těžce orientoval, to pak obchodník bude považovat za nevýhodu. Je pro ně tedy efektivnější svůj produkt odlišit – stejně si promítne náklady do ceny produktu. Stát v tomto, pokud bude opravdu zájem řešit odpadovou legislativu, bude muset zpřísnit a prostě nastavit tvrdší pravidla.

Recyklační evergreeny: vratné lahve, zálohování PET lahví. Jaký je váš názor?

To je opravdu otázka k diskusi. Řada spoluobčanů si ještě éru vratných lahví pamatuje, i já jsem ještě chodila pro minerálky ve skle. Každopádně trend šel cestou plastových obalů. Které prostě jsou lehčí, nejsou křehké, takže v řadě vlastností praktičtější. Ale to, že se nám zasypává planeta miliony tun plastu, je ten negativní dopad. Návrat ke sklu cítím, že je téměř nemožný, otevřít by se tedy měla otázka právě zálohování PET lahví.

Jiří NUSSBERGER

20. 11. 2021  Jiří NUSSBERGER