Uctili památku partyzánů a jejich statečných pomocníků

V Hořovicích na místě konání německého nacistického soudu nad českými vlastenci, kteří za okupace pomáhali brdským partyzánům, se konala pietní vzpomínka s položením květin. V těchto dnech si totiž připomínáme 78 let od tragického prozrazení významného partyzánského centra - bunkru v lesích u Újezda v Brdech.

Pietní vzpomínky se účastnili zástupci samosprávy města Hořovice, KSČM a vlasteneckých spolků spolu s příbuznými a pozůstalými odsouzených hrdinů. Za město Hořovice místostarostka Jana Šrámková, hořovický zastupitel Karel Červený (KSČM), za ČSBS Beroun předsedkyně oblastního výboru Alena Mészárosová, předseda MěO KSČM z Hořovic Ladislav Votruba a předseda OR Klubu českého pohraničí Jiří Pokorný.

Nezištná pomoc místních

V zalesněné oblasti Brd kolem Příbrami a Dobříše se v roce 1943 formovaly první zárodky partyzánských oddílů v protektorátu. Třetí ilegální vedení KSČ vypracovalo směrnice, podle kterých měli komunisté vytvářet malé bojové oddíly a s nimi provádět přepady německých vojáků, ničit telefonní a energetické sítě, provádět destrukce a sabotáže na železnici. Tyto partyzánské skupiny sehrály s podporou sovětských zajatců a výsadků ze SSSR významnou roli v posledních měsících války, kdy zaútočily na velení německých branných sil pod Prahou, na centrum Hitlerjugend a na německé části SS známé jako vlasovci. Podpořily činnost jak aktivistů Obrany národa, tak i národních výborů v ilegalitě.

[o]

Lesní bunkr u Újezdu

V letech 1943-44 se v lesním bunkru u Újezdu skrývalo několik ilegálně žijících osob tvořících prakticky štáb, jenž řídil partyzánskou a odbojovou činnost v širokém okolí. V krytu žili a na odboji se podíleli Josef Košťálek, Jaroslav Neliba, Jiřina Nikodémová, Josef Mašek ad. K obyvatelům bunkru přibyli sovětští zajatci Leonid a Alex, kteří uprchli ze zajateckého tábora v Norimberku. Později přibyli další váleční zajatci Sergej a Michal. O zásobování partyzánů jídlem, ale i výbušninami a zbraněmi, se staralo mnoho nezištných statečných lidí. Jedenáctého ledna 1944 odhalilo skrýš gestapo, 11. a 13. ledna 1944 byli odbojáři odsouzeni k smrti a popraveni. Utrpení přežili jen Jiřina Nikodémová a Josef Mašek, kteří byli deportováni do koncentračního tábora.

U někdejšího partyzánského bunkru u pomníku partyzánů se v souvislosti s výročím vyzrazení tohoto partyzánského centra také konala pietní akce, na níž promluvila starostka obce Újezd Alena Frühaufová a účastnil se předseda OV KSČM v Berouně Rudolf Peltan.

Nacistický monstrproces

Němečtí okupanti, aby odradili místní obyvatelstvo od podpory partyzánů, zorganizovali přímo v místě monstrproces s českými vlastenci. V Hořovicích 12. ledna 1944 proběhlo mimořádné zasedání německého soudu, před který předstoupilo 15 obyvatel okolních obcí obžalovaných z podpory partyzánů. Soudu museli přihlížet starostové, četníci a další lidé z okolních vesnic. Celkem 13 mužů bylo odsouzeno k trestu smrti, dvě ženy byly osvobozeny. Z odsouzených k smrti bylo dvanáct hned následujícího dne na Pankráci popraveno, lesnímu správci Janu Urbanovi byl nakonec trest zmírněn na 10 let žaláře.

(ioa)

FOTO – Ioannis SIDEROPULOS

15. 1. 2022  (ioa)