Člověk až na posledním místě?

Nastává zimní čas. Do Vánoc zbývá pár týdnů, města se rozzářila vánočním osvětlením, ve výlohách se třpytí ozdoby. Ulice se hemží zachumlanými lidmi, kteří shánějí dárky pro své blízké a zahřívají se punčem u stánku na vánočních trzích. Jenomže ne každý se může radovat. Je mnoho těch, kteří nemají práci, další ji mají, ale za mzdu, s níž se jen těžko drží nad vodou. V ČR živoří v chudobě 1,6 milionu lidí (15,4 procent obyvatel), dalších 1,7 milionu žije těsně nad její hranicí. Celá třetina národa tak přežívá ze dne na den. Nejvíc nezaměstnaní a rodiny s třemi a více dětmi.

Lépe na tom nejsou ani ti, kteří celý život poctivě pracovali a nyní, když by si měli užívat zaslouženého odpočinku, musejí přemýšlet, jak přežít. Celkově 2,34 milionu - to je počet seniorů v naší zemi. Jejich průměrný důchod činí 10 963 korun. Zhruba polovina příjemců však na něj nedosáhne. Jenže i oni by chtěli obdarovat své děti, vnoučata, pravnoučata a ve snaze udělat radost, podlehnou často neseriózním nabídkám finančních společností, které je oberou o všechno a dovedou je na pokraj zkázy.

Lákadlu rychlé půjčky bez zbytečných formalit však nepodléhají pouze důchodci, ale řada dalších občanů. Mnozí se pak dostávají do dluhových pastí a záchranu hledají ve vyhlášení osobního bankrotu, při němž soud může odpustit až 70 procent pohledávek přihlášených do insolventního řízení. Dlužníci však musí žít pět let na dvojnásobku životního minima (životní minimum je zhruba 3200 korun) a vše nad to splácí věřitelům. Od roku 2008, kdy byl osobní bankrot uzákoněn, o jeho vyhlášení požádalo už devadesát tisíc lidí, přičemž dvěma třetinám z nich ho soudy povolily. Lidí, kteří se dostávají do svízelné finanční situace, přibývá.

A nejen před Vánocemi. V ten čas si snad jen více uvědomujeme nespravedlnost režimu, který nahrává boháčům, zlodějům a korupčníkům, jež beze studu berou statisíce a miliony na úkor ostatních. V ten zimní čas, kdy s nocí přicházejí dlouhé mrazivé hodiny, myslíme mnohem víc i na lidi, kteří nemají domov. Denně je potkáváme nejen v pražských ulicích. Aktuální průzkum napočítal v padesáti velkých městech ČR 27,5 tisíce bezdomovců, dalších sto tisíc lidí má v nejbližších letech jejich řady rozšířit.

Nejhorší situace je v Praze. Podle údajů z roku 2010 tu žijí čtyři tisíce lidí bez střechy nad hlavou. Podle trvalého bydliště je asi 40 procent z hlavního města, další jsou ze všech zbylých koutů republiky, ze Slovenska je to kolem sedmi procent. Více než 80 procent lidí bez domova dříve mělo práci, jen dvacet procent nikdy nepracovalo. Za jejich osudy najdeme rozvod, ztrátu zaměstnání a následnou neschopnost splácet hypotéku, úvěry, účty, složenky, ale také neúměrné zvyšování nákladů na bydlení, které je často za hranicí možnosti byt vůbec utáhnout. Stačí okamžik a neúprosný pád do propasti, na samé lidské dno, může potkat každého z nás. V Praze je takto ohroženo pět až deset tisíc pražských domácností. Z dokumentu s názvem Koncepce návrhu řešení problematiky bezdomovectví v Praze v letech 2013-20 pak vyplývá, že do roku 2020 vzroste počet bezdomovců na třináct tisíc.

Zmíněný materiál, který považuji za vcelku kvalitní, nepopisuje pouze nastalou situaci, ale zabývá se i tím, jak ji řešit (v rámci stávajícího systému to pochopitelně zcela vyřešit nelze). Nechybí také prevence, návrhy na výstavbu sociálních bytů či azylového domu pro osoby v důchodovém věku a pro osoby invalidní. Mezi hlavní úkoly pak patří rozšíření kapacit nocleháren, ubytoven a azylových domů, zabezpečení terénních prací, sociálních, poradenských a návazných služeb, začleňování lidí bez přístřeší zpět do společnosti či zdravotní péče.

Právě ta bývá podceňována, a tak dochází ke zhoršování zdraví a ohrožení života nejen bezdomovců, ale i širší populace. Zdravotní stav lidí bez domova je většinou velmi špatný, častý je i výskyt závislostí a duševních onemocnění - psychiatrická onemocnění jsou vysoko nad republikovým průměrem. Přijetí do zdravotnického zařízení však bývá složité. Důležitou oblastí, kterou se koncepce zabývá, je i podpora sítě tréninkových dílen a pracovišť, systému veřejných prací a rozvoj sociálních firem, které by měly s lidmi bez domova pracovat.

Koncepce je tedy určitě potřebná. Mám však obavy, aby kvůli nedostatku peněz nezůstala jen na papíře. V našem hlavním městě je běžné, že nejdříve se musí zaplatit všechny vícepráce nejrůznějších tunelářů, slovutní právníci soukromých firem najímaných městem, provize a úplatky, bez kterých už to snad v naší metropoli ani nejde, a pak teprve snad přijde na řadu člověk.

Marta SEMELOVÁ, poslankyně a předsedkyně klubu KSČM v Zastupitelstvu hlavního města Prahy


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 111 hlasů.

Marta SEMELOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


vladimsv
2013-12-04 17:08
Uplynulo čtvrtstoletí od sametového převratu ale pro mnoho lidí až
zas tak sametového žití nepřinesl. Naopak nezaměstnanost byl po dobu
socialismu termín bez obsahu, právě tak jako bezdomovec či
exekutor. Termíny z prvé republiky dávno zapomenuté opět nabyly na
aktuálnosti. To se těm polistopadovým "národohospodářům"
podařilo a ještě vyprodali většinu státního majetku a každého z
nás zadlužili podílem na státním dluhu ve výši 170tis.Kč. O sebe se
postarali velmi dobře ne ta o prostého člověka.
arnigo
2013-12-04 17:00
Ano,dle slov p.Semelové je koncepce nutná-opětovně ANO,je nutné
NAROVNAT MZDY PRACUJÍCÍCH TAK ABY SI NEMUSELI PŮJČOVAT NA ŽIVOTNÍ
POTŘEBY !!!! A co jsou základní životní životní potřeby
pracujícího občana ?? Bydlení,ošacení,obuv,topení voda,doprava do
zaměstnání-ne všichni mají do zaměstnání 10 min.pěšky,strava a
lékařská péče !!!!!Pokud se musí pracující i důchodci zadlužovat
pro zaplacení základních lidských potřeb,protože mzdy a platy jsou na
úrovni žebračenky rozvojových zemí-něco vypovídá i o přístupu
stran,vlád i za KSČM !!!!
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.