Marcela Linková
Říká Marcela Linková, socioložka z Národního kontaktního centra (NKC) - ženy a věda Sociologického ústavu AV ČR

Národní cena dosud neudělena ani jedné vědkyni

Co říkáte letošním Českým hlavám? Vedle sedmi vědců získala ocenění jediná vědkyně Ing. Ilona Müllerová, DrSc. (za dlouhodobý a systematický výzkum elektronových mikroskopů).

Nutno říci, že hlavní ocenění – Národní cena – nebylo od roku 2002, kdy Česká hlava vznikla, uděleno ani jedné ženě. Nemyslím, že to odráží stav v české vědě a výzkumu, že zde nejsou vědkyně, které by si Národní cenu zasloužily. Spíše jde o obecnější stav, kdy význačné české vědkyně zůstávají ve stínu, určitým způsobem »neviditelné«.

Právě pro jejich zvýraznění uděluje ministerstvo školství ve spolupráci s NKC - ženy a věda Cenu Milady Paulové. Letos ji 5. prosince získala profesorka Alexandra Šulcová v oboru farmakologie.

Historie zná tisíce příkladů toho, jak byly ženy vytěsňovány z vědy, a samozřejmě ještě před tím z odborného školství...

Je to tak, moderní věda vytvořila spoustu pseudoteorií o negativním dopadu myšlenkové činnosti na ženy – intelektuální výkon prý povede k hysterii, zakrnění dělohy a neplodnosti atd. Těch »vědeckých« snah dokázat v průběhu století, že ženy nejsou schopné nebo uzpůsobené pro intelektuální činnost, je spousta. Až do začátku 20. století byl ženám úplně zapovězen přístup na univerzity a do vědy.

Ráda bych ale připomněla, že nejde jen o minulost, která se nás už netýká. V roce 1972 proběhlo matematické sympozium, kde jeden slovutný profesor, matematik, přednesl vážně míněnou prognózu o stavu matematiky do roku 1984, přičemž tvrdil, že se vstupem žen do oboru nastává apokalypsa! A s genderovými předsudky se setkáváme dodnes. Dnes už existují výzkumy, které prokazují, že pokud se hodnotí naprosto stejný projekt jen s jiným jménem, jsou ty projekty, pod kterými je podepsána žena, systematicky hodnoceny hůře. Kdybychom nechali proces vstupu žen do vědy na spontánním, přirozeném vývoji, bude to trvat velice dlouho.

Tedy jaká je v ČR situace z hlediska řešení genderové rovnosti ve vědě?

Cenu Milady Paulové letos získala profesorka Alexandra Šulcová v oboru farmakologie.

U nás to v mnoha ohledech opravdu není dobré. Hlavní rozdíl mezi námi a jinými vyspělými zeměmi je ten, že odpovědné orgány otázku genderové rovnosti a zastoupení žen ve vědě odmítají řešit. Jinde existují vládní programy, opatření grantových agentur i samotných institucí, které se snaží genderové nerovnosti řešit. U nás kromě udělování zmíněné Ceny Milady Paulové a našeho Národního kontaktního centra není nic.

Zaznamenala jsem takovou zajímavost. Farmaceutický průmysl testuje nové léčebné přípravky jen na samečcích laboratorních zvířat. Je to tak běžné a je to v pořádku?

Jde o pohodlnost a zjednodušení. Samičky myší totiž menstruují. Problém ale je, že léky a léčebné metody, které takto byly a jsou testovány, jsou pak aplikovány na celou populaci – ženy i muže. Ovšem bez toho, že bychom věděli, jaký dopad to bude mít na ženy. Dnes si stále větší počet vědců a vědkyň v biovědách uvědomuje, že to je obrovský problém, že vlastně znají jen polovinu odpovědi. V minulosti se tak stalo, že se později projevily negativní následky na zdraví žen. Dříve se např. netestoval ani dopad na plod a těhotné ženy. V 50. a 60. letech proběhl obrovský skandál s lékem Thalidomid, který vedl k závažným poškozením plodu. Pokud chce člověk dělat vědu odpovědně a dobře, bez analýzy na základě genderu a pohlaví a jejich interakci to není možné. Věřím, že k tomuto uvědomění začnou docházet i čeští vědci a vědkyně. Ostatně v novém programu Evropské komise Horizont 2020 bude integrace genderové analýzy povinností a nepůjde pouze o biovědy.

Vždy, když s vámi hovořím, probíráme celospolečenská témata. Mohu se poptat, jak se vám osobně daří slaďovat rodinný a profesní život?

Mám skvělého manžela, se kterým mě slaďování fakt baví. Je to můj parťák a absolutně mě podporuje. Po svatbě jsem pracovně zvolnila, předtím jsem pracovala 10-12 hodin, i víkendy, teď jsem si řekla, že o víkendu jen čtyři hodiny. Baví nás dělat věci spolu, takže se snažím maximálně využívat čas, který mám na práci.

(mh)

 

Cena Milady Paulové

Nositelku této ceny vyhlašuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Národním kontaktním centrem - ženy a věda SÚ AV v České republice již pět let. Cena je pojmenována podle první ženy, jež získala právo přednášet na české univerzitě (1925) a stala se první profesorkou na našem území (1939).

Paulové cena se v tomto roce udílela v oblasti farmakologie, resp. experimentální a klinické farmakologie a toxikologie, s odkazem na dílo a působení profesorky Heleny Raškové, legendy české i mezinárodní farmakologie, od jejíhož narození v roce 2013 uběhlo 100 let, a působení profesorky Hedviky Zemánkové-Kunzové, první přednostky Farmakologického ústavu Univerzity Palackého v Olomouci, od jejíhož úmrtí uběhne 60 let.

Profesorka Alexandra Šulcová, CSc., ze Středoevropského technologického ústavu CEITEC při Masarykově univerzitě v Brně se věnuje experimentální neuropsychofarmakologii a etofarmakologii. Těžištěm jejího profesního zájmu jsou neuropsychologické účinky látek obsažených v konopí a obecně výzkum neurobiologie drogových závislostí a účinků drog na motoriku, emocionalitu a poznávání. v letech 1990-2011 působila jako vedoucí Farmakologického ústavu Lékařské fakulty MU v Brně, byla a je školitelkou úspěšných absolventů a absolventek postgraduálního doktorského studia lékařské farmakologie, jehož akreditaci pro Masarykovu univerzitu získala.

Zdroj: NKC – ženy a věda

FOTO – Michal UREŠ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.8, celkem 13 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.