Pravé kořeny neonacismu

Považuji chvályhodné organizovat celoevropskou konferenci »Pryč s nenávistí«, současně mám velké pochybnosti o přínosu takové konference. Proč? Klíčový problém vidím v současném stylu myšlení většiny lidí. Žijeme v éře bouřlivého vědeckého poznávání světa prostřednictvím analýz. Na to navazuje i styl výuky, kdy se žáci učí poznávat svět do hloubky, a tím si rozvíjejí i analytický styl myšlení.

Na první pohled se toto jeví jako správné. Proč to osobně za správné nepovažuji? Protože jde o jednostranně rozvíjený styl myšlení. Ve školách se současně málo rozvíjí syntetický styl myšlení, spočívající v propojování získaných informací do větších funkčních celků. S tím souvisí i rozvoj schopnosti takzvaného holistického myšlení, myšlení v celcích. Například když se bavím s lidmi o politice, zjišťuji, že obvykle přemýšlejí jen v malých samostatných celcích: volby, vláda, zřízení. Když začnu hovořit o souvislosti mezi volbami a zřízením, tak se na mne koukají nechápavě.

Dříve jsem nerozuměl jejich nechápavosti. Dnes vím, že problém je v jejich neschopnosti vědomě vnímat větší celky. Příčinou bývá málo rozvinutá kapacita vědomí, případně roztříštěná pozornost. Schopnost kapacity vědomí lze přirovnat k velikosti monitoru malého telefonu a velkoplošné obrazovky počítače. Na plochu malého počítače se vejde jen jedno téma: buď volby, nebo vláda, anebo zřízení, nikdy ne vše dohromady. Jde o úzký zorný úhel vnímání. Proto řada občanů není schopna vidět vzájemné souvislosti mezi volbami a státním zřízením.

Jak to souvisí s celoevropskou konferencí »Pryč s nenávistí«? Jde o shodný neholistický styl myšlení. Rozhovor Haló novin s Miroslavem Prokešem, hlavním organizátorem celoevropské konference »Pryč s nenávistí« (Haló noviny 5. 11. 2013), je zaměřen na nenávist řady občanů vůči určitým skupinám. V článku je uvedeno: »Problémy neustanou, dokud je nezačneme řešit prevencí. Ta spočívá ve znemožňování vykořisťování a lichvy, ve znemožnění výkupu kradených kovů a předmětů, mnohem více však v terénní sociální práci, jak ji uskutečňuje např. Agentura pro sociální začleňování.« Z úzkého zorného pohledu se závěry zdají logické.

Co je to vlastně nenávist? Je to zloba nasměrovaná oprávněně, často neoprávněně, vůči někomu či něčemu, případně vůči celé skupině osob. Myslím si, že lidé by se měli více zajímat o praktické využívání základních filozofických kategorií, které jsou obsaženy rovněž v základech marxistické filozofie. Jde o vztah mezi podstatou a jevem. Velká zloba, nenávist je projevem podstaty, kterou je osobnost člověka. Psychologické i sociologické výzkumy ukazují, že jádro problému neonacismu a podobných sociálních jevů spočívá v charakterových vlastnostech osob, v podstatě. Samotné ideologie podněcující k nesnášenlivosti, k nenávisti jsou jen kolektivním nasměrováním potlačované zlosti nesnášenlivých vůči kolektivnímu viníkovi a logické obhajobě této nesnášenlivosti. Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde. Ochráníte-li před nesnášenlivými jednu skupinu osob, snadno si najdou jinou kolektivní oběť.

Vracím se k problému celostního myšlení. Ze současných politických iniciativ proti neonacismu a podobným sociálním jevům mi vyplývá neschopnost politiků propojit si širší souvislosti. Nejdou k pravým příčinám násilí ve společnosti. Ty spočívají hlavně ve výchovných chybách rodičů a pedagogů. Ostatní společenské vlivy následky výchovných chyb jen zesilují nebo zeslabují.

Kdo si myslí, že násilí se rodí až v dospělosti s ideologiemi podporujícími násilí, je na omylu. Varovnými signály je již rozšířená šikana u dětí. Přímo se nabízí otázka: Není terorismus v jádru jednou z forem pokračování dětské šikany? Všem politikům, kteří se nějakým způsobem zajímají o násilí ve společnosti, doporučuji přečíst si některé soudobé psychologické a pedagogické knihy o agresivitě. Věřím, že jednou se tato literatura dostane i na politické konference zabývající se nejrůznějšími formami násilí ve společnosti a politici se přestanou obhajovat slovy: »Já nejsem psycholog, já jsem politik.«

Stanislav HENDRYCH


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.4, celkem 32 hlasů.

Stanislav HENDRYCH

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.