ILUSTRAČNÍ FOTO - Haló noviny/Vlastimil HLOUPÝ
BYDLENÍ

Zeptali jste se - František Beneš odpovídá

Do bytové poradny Haló novin (e-mail: halonoviny@halonoviny.cz, písemně na adresu redakce Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1) chodí stále řada dotazů. O odpovědi jsme požádali experta na bytovou problematiku a stínového ministra KSČM pro místní rozvoj Františka Beneše.

Pochybení v územním plánu

Při novém územním plánu architekt pochybil tím, že ze zahrady nám udělal louku. Na katastru i v kupní smlouvě máme pozemek vedený jako zahradu. Nebyli jsme informováni o novém územním plánování. V této chvíli máme znehodnocený pozemek, máme odstranit plot, porazit ovocné stromy, zbourat dřevěnou chatu… a udělat tam louku. Co můžeme dělat? Podat trestní oznámení na architekta a civilně po něm žádat náhradu škody? J. R., zasláno mailem

Územní plán (ÚP) schvaluje zastupitelstvo obce. Požádejte proto, aby zastupitelé své rozhodnutí změnili. Doporučuji také, abyste se obrátili na kontrolní výbor zastupitelstva, aby dohlédl na vyřizování vaší žádosti. Doporučuji velkou trpělivost, podle toho, co uvádíte, máte stále zahradu, a takto ji užívejte. Schvalování ÚP je v samostatné působnosti zastupitelstva, před jeho schvalováním bylo jistě oznámení na úřední desce a občané mohli vznášet připomínky. Nevím, zda jste tuto příležitost využili. Obracet se na soud v této době nemá cenu. Jednejte s obcí.

 

Trable s dědictvím

Po manželově úmrtí jsem zdědila 5/6 chalupy. Spoludědicem z 1/6 je švagr. Z částky, která by vycházela z mého podílu, mám 1/5 vyplatit nepominutelné dědice. Jedná se však o to, že soud mi ustanovil vyplatit dědice z celé chalupy, to znamená z celých 6/6. Z toho také vyplývají moje vysoké poplatky při vyřizování dědictví. Odvolání soud odmítl.

Samozřejmě vím, že při prodeji chalupy musím švagrovi vyplatit 1/6, s tím nemám problém. Ale domnívám se, že bych měla vyplatit dědice pouze z toho, co patří do mého majetku, tzn. 5/6. Šestá pětina náleží už někomu jinému. Můj právník už se tím nechce zabývat, tvrdí, že už se stejné nedá nic dělat. Mám ještě jeden problém, právníci mých spoludědiců mi tvrdí, že mne mohou vystěhovat z družstevního bytu a prodat ho. Polovina bytu nepatří do dědictví, jsem jeho spolumajitelkou, čili musím je vyplatit pouze z poloviny. Co mohou dědicové požadovat, co všechno si mohou dovolit? Z. H., Praha

Pokud jde o rozhodnutí o dědictví, má váš právník nejspíš pravdu, záleží na přesné formulaci rozhodnutí soudu a termínech k odvolání, respektujte ho. Soudím, že jste byli s manželem společnými členy bytového družstva, tedy že členství v družstvu přešlo na vás, protože v tom bytě bydlíte. Tak by to mělo být ve výroku o dědictví, jinak ani nelze, odpovídá to zákonu. Máte vyplatit určitý podíl, snad jednu pětinu, z pozůstalosti nepominutelným dědicům. U družstevního bytu jde o tento podíl z poloviny jeho ceny. Vystěhování z bytu se neobávejte, doporučuji však vše co nejrychleji dořešit.

 

Strach o garáž

Mám postavenou garáž navazující na garáž souseda. Střecha garáže souseda slouží jako terasa k jeho bytu. Na základě ústní dohody (asi před 15 lety) jsem povolil, že si může rozšířit terasu na střechu mé garáže. Sousedi na moji garáž nastavili pět velkých betonových koryt a pět velkých betonových váz, které pro velkou váhu ohrožují statiku střechy mé garáže.

Bojím se, aby se střecha nepropadla a nezničila zaparkované auto a zařízení garáže. Prosím o radu, jak mám postupovat (nejsou žádné písemné doklady, pouze ústní dohody), aby soused vyklidil mojí střechu garáže a dal ji do původního stavu. Nájem vzhledem k tehdejším dobrým sousedským vztahům neplatí. J. H., zasláno mailem

Vašim obavám rozumím, chápu plně i celou historii. Protože ale z formulace dotazu není jasné, zda je vaše garáž ve vašem vlastnictví, nebo jde o garáž družstevní, doporučuji vám jedinou možnost - jednání o vyklizení její střechy. Kdyby byla garáž ve vašem vlastnictví, mohli byste zřídit věcné břemeno - za úplatu - se zápisem do katastru nemovitostí. S řešením neotálejte, bude to prospěšné pro vás i sousedy.

 

Vyvlastnění se neobávejte

V roce 1983 jsme si pronajali obecní pozemek, na kterém byla divoká skládka. Po úklidu skládky (asi 160 m3 sutě) nám byla povolena stavba zahradní chatky. Skládku jsme odklízeli vlastními náklady. V roce 1996 jsme pozemek koupili a v roce 2006 zažádali o povolení ke stavbě rodinného domku.

Po skončení stavby, při zaměřování geometrického plánu stavby se přišlo na to, že na našem pozemku se nachází vodní dílo (suchovod od bezpečnostního přelivu z rybníku), které dle geometrické mapy má být asi o čtyři metry vedle, a je to v délce asi 35 metrů. Domnívám se, že k tomu došlo při rekonstrukci asi v roce 1956 a to tak, že dělníkům se nechtělo pracovat v bahně a vedle byl pozemek ONV a proto došlo ke stavbě mimo pozemek k tomu určený.

Nikde jsme se nedopátrali, že by byla změna projektu a ani jiná změna. Nepíše se to ani při kolaudaci. Mám dojem, že se jedná o »černou stavbu na cizím pozemku«. Nechceme se soudit, neboť jako důchodci si to nemůžeme dovolit, ale nevíme jak se bránit.

Nyní dochází k tomu, že je vodní dílo v havarijním stavu a je potřeba jej opravit. Vlastníkem je nyní Povodí Labe. Stále platíme daně z pozemku, ale nemůžeme ho používat. Když jsme psali doporučené dopisy na Povodí Labe, neodpovídali, až při opakovaných dopisech odpověděli vyhýbavě a ne k věci. Když se objevili technici od Povodí Labe ve vsi, bylo mi sděleno, že vědí, že jsou na našem pozemku. Na dotaz co s tím chtějí dělat, odpověděla mi reprezentantka Povodí Labe, že nám klidně část pozemku vyvlastní. Nevím si rady. K. K., zasláno mailem

Vaši situaci je nejlepší vyřešit zřízením věcného břemene ve prospěch vlastníka rybníku. To je samozřejmě za úplatu -tedy platí vlastník rybníka vám, buď ročně, nebo jednorázově. Musí být vyhotoven geometrický plán pro věcné břemeno a ten, jako příloha smlouvy o věcném břemeni, bude vložen do katastru nemovitostí. S takovým návrhem se obraťte na vlastníka rybníku, ten by to měl vše zajistit a financovat. Věcné břemeno je vhodnější než jakákoliv jiná smlouva, třeba o pronájmu části nemovitosti. Vyvlastnění se neobávejte, to byla nejspíš jen nemístná poznámka.

 

Zvyšování nájemného

Prosím o radu, jak to bude se zvyšováním nájmů v bytech u soukromých majitelů? Fakt už začínám mít trochu obavy. Jsme pětičlenná rodina a ekonomicky na tom nejsme zrovna nejlépe. Mám tři dospělé děti. Nejstarší dcera už doma nebydlí, druhá má zdravotní postižení, syn loni dodělal střední a dnes pracuje jako manažer v hudebních nástrojích.

Já jsem po operaci mozku v částečném invalidním důchodu. Zatímco naši vládní činitelé, poslanci, lobbisté a jiní a jiní vykukové za vlády Nečase kradou miliony a miliardy, peníze létají vzduchem kamkoliv se jim zlíbí, normální slušný člověk doslova živoří! Je jasné, že je s tím už nutné něco dělat! Kdysi někdo ukradl pytel cementu a šel sedět, dnes se krade ve velkém. Je to výsměch slušným, pracujícím lidem této země. P. M., Praha

Od příštího roku bude už i v Praze platit to, co jinde v ČR platí už dva roky. Nájemné nebude možno jednostranně zvyšovat, vždy musí jít o dohodu. Současná výše dříve regulovaného nájemného v Praze už třikrát převyšuje nákladové nájemné bytových družstev i doporučení Ústavu soudního inženýrství v Brně. Podle mne se proto nemusíte obávat, že by soudy daly souhlas s dalším zvyšováním, i kdyby se na ně některý majitel obrátil. Proto vám hlavně doporučuji, abyste vždy rychle odpověděli na každý návrh pronajímatele o zvýšení nájemného.

Současně uveďte, jaké nájemné je pro vás ještě dlouhodobě únosné. Věřím, že se dohodnete. Hlavně je třeba nájemné platit, případně jednat o jeho úpravě, splátkách, atd. Doporučuji také požádat o příspěvek na bydlení, a to bezodkladně. Neplatit nájem po tři měsíce by mohl být důvod výpovědi. Závěrem znovu opakuji, že je třeba vždy odpovídat na návrhy pronajímatele - budou-li vůbec nějaké, protože současná výše nájemného v Praze je často již na hranicích možnosti domácností.


Zaujala-li vás tato poradna, můžete si ještě přečíst odpověď na dotaz o využívání společných prostor. To vše buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com

Zbyšek KUPSKÝ

ILUSTRAČNÍ FOTO –  Haló noviny/Vlastimil HLOUPÝ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.7, celkem 22 hlasů.

Zbyšek KUPSKÝ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.