Z mého bruselského blok(g)u

Kdy už konečně ten »nálet« skončí? - to byla snad nejčastější otázka posledních dnů v parlamentních kancelářích. Doslova pověstné »kobercové«, plošné nálety totiž zažívaly počítače poslanců i jejich asistentů před hlasováním o zprávě »Plán proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity«.

Namísto tohoto sáhodlouhého názvu jí ale skoro nikdo neřekl jinak než zpráva »Lunacek«. Jednak proto, že předkladatelkou dokumentu byla rakouská europoslankyně Ulrike Lunaceková, a zároveň kvůli označení obrovské vlny e-mailových zpráv, burcujících proti schválení dokumentu. Jednotícím prvkem byly výzvy: »zastavte zprávu Lunacek«, »Stop Lunacek«, ale také »chceme tradiční rodinu« a podobně.

Nechme teď trochu stranou podstatu problému kolem kontroverzní zprávy o právech gayů, leseb a dalších osob s odlišnou orientací. Vlna e-mailů, která zasáhla Evropský parlament (EP), byla tak silná, že takřka ochromila práci poslaneckých kanceláří. V tisících spamů - nevyžádaných zpráv - se beznadějně utápěla důležitá sdělení. Za čtyři dny před úterním hlasováním musela jen naše kancelář vymazat víc než 1900 útoků z internetové pošty. Přitom šlo o naprosto unifikovaný text, rozesílaný z automatů nebo předem připravených stránek pro kampaň odpůrců rovných práv pro lidi s odlišnou sexuální orientací. V řadě případů došlo i ke zneužití internetových adres lidí ani netušících, že proti něčemu protestují.

S podobnou kampaní jsme se v EP nesetkali poprvé. Internetové adresy poslaneckých kanceláří atakovali například v minulosti i odpůrci lovu tuleňů a spam zneužily i jiné skupiny lidí. Kromě toho, že velice často bývá takto nesmyslně agresivní, hromadná kampaň kontraproduktivní a znechutí i případné sympatizanty, je tu ještě otázka chování na internetu a ochrany soukromí.

Zneužití internetových adres je stále častější - ať ke komerčním nebo i politickým účelům. Což mnohdy souvisí s lehkomyslným chováním na tzv. sítích. Nejen, že rozdáváme adresy kdekomu. Na internetu si přečteme, kdo kam jde, kdy nebude doma, prohlédneme si fotografie ze soukromí - dětí, chlubících se těhotných žen. U počítačů a »chytrých« telefonů ztrácíme obezřetnost, na které si tak zakládáme při hledání bezpečných potravin nebo léků. Kde se bere taková lehkovážnost, když 76 % Evropanů nevěří, že jejich osobní údaje jsou v bezpečí u soukromých společností a 64 % nedůvěřuje ani veřejným úřadům.

»Nálet spamů na EP« tak upozornil na mnohem víc problémů, než jen na zprávu »Lunacek« a soužití lidí s různou sexuální orientací v Unii...

Jiří MAŠTÁLKA, poslanec EP
Brusel


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 2.9, celkem 21 hlasů.

Jiří MAŠTÁLKA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


ppp21
2014-02-20 14:22
Pavel M Já jsem posílal protest proti schválení "zprávy
Lunacek". A už tomu rozumím, jak s takovými protesty nakládáte.
Považujete je za spammy a stěžujete si na práci s jejich mazáním.
Inu, to je asi ta socialistická demokracie v praxi.
pleningeri
2014-02-12 18:49
Stačí se podívat na "fenomén" Xichbůk. Naprostá většina
stránek majitelů účtu, aby byli "in", obsahuje podrobné
údaje o jeho majiteli, jeho rodině, přátelích, jeho zálibách,
někdy i s fotografiemi, ... No a pak se někdo diví.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.