Pohled do jednacího sálu při přednášce odbornic z Fóra 50 %

Čím výše, tím méně žen je v politice aneb Nejvíce političek pracuje na komunální úrovni

Jak jsme již informovali ve zpravodajství, v sobotu 15. února se uskutečnil první celostranický seminář k tématu rovných příležitostí mužů a žen. Akci připravila Komise žen ÚV KSČM. Potěšil zájem účastníků a účastnic, kterých se sešlo na sedmdesát, ale i odborná připravenost hostek semináře – specialistek obecně prospěšné společnosti Fórum 50 %.

V sále zasedly především zastupitelky, obecní i krajské radní, starostky či místostarostky, poslankyně, kandidátky do Evropského parlamentu, ale i členky Levicových klubů žen v čele s předsedkyní Republikové rady Suzanou Exnerovou, a sympatizantky s politikou KSČM. Nosnou část semináře tvořily přednášky představitelek Fóra 50 % Veroniky Šprincové a Marcely Adamusové, absolventek genderových studií Univerzity Karlovy, jež vysvětlily, jak »se to má« se zastoupením žen v rozhodovacích pozicích u nás i ve světě.

Pozice českých političek na různých stupních zastupitelské demokracie je různá. Platí obecně: Čím vyšší pozice, tím méně žen. V mezinárodním srovnání na tom ČR není dobře. Ve Skandinávii je 42 % političek, v Evropě celkově 24,2 %, v ČR 19,5 %. Vyjde-li se z mezinárodního srovnání Světového ekonomického fóra, které bere v potaz nejen počet žen v politice a veřejném životě, ale i další kritéria (např. srovnatelnost mezd mužů a žen na shodných či obdobných pracovních pozicích, kde naše země značně pokulhává), ČR zaujímá 83. příčku ze 136 zemí. Zlepšovat je tedy evidentně co.

K faktorům ovlivňujícím četnost žen v politice patří politická kultura země, sociálně-ekonomické předpoklady či institucionální rámec. Také vnitřní organizace politické strany, její ideologie či ideové směřování (levice - pravice), existence ženských frakcí, vnitrostranická pravidla a volební systém jsou faktory, jež mají vliv na účast žen v politické činnosti.

Proč tak málo »politiků v sukních«?

Příčiny nízkého počtu žen v politice lze vidět v individuálních bariérách (např. v přežívajícím patriarchálním modelu rodiny), ve společenských bariérách (chybí-li ženské vzory, probíhá-li tradiční odlišná výchova dívek a chlapců) i bariérách institucionálních. Zde připomeňme, že v KSČM dlouhodobě platí doporučení pro tvorbu kandidátních listin podle těchto kritérií: 1. a 2. místo »zip« žena-muž, resp. muž-žena, pak v každé trojici muž, resp. žena.

Expertky provedly na semináři podrobný výčet překážek pro výkon politických funkcí ženami. Např. v běžné politické praxi můžeme zaznamenat zneviditelňování političek mužskými kolegy; co hůře – zesměšňování a odpírání informací, nikoli ojedinělým jevem je dvojitá zátěž pro političky a zatížení vinou a studem.

Šprincová osvětlila, že ženy v politických stranách tvoří 25-53 % členstva (nejvíce u lidovců, přes 50 %), přičemž ve vedení představují již v průměru jen čtvrtinu (naprosto tristní stav je v ODS). Se stoupající pozicí se počet žen obecně snižuje – to je tzv. skleněný strop. KSČM však dlouhodobě vyčnívá mezi stávajícími parlamentními stranami, jak uznaly obě expertky Fóra 50 %. Evidentně lepší zastoupení žen mají jen zelení.

Obecně platí, že nejlepší situaci v zastoupení žen lze vidět na komunální úrovni. Tam, kde se nejvíce pracuje, kde je pracovní doba »od nevidím do nevidím«, kde je třeba být nejblíže běžným starostem občanů. Tam všude působí mnoho žen, které vědí, kde lidi »tlačí bota«.

Přednosti politiky KSČM směrem k ženám

Mezi účastníky a účastnicemi byla také kandidátka do Evropského parlamentu Dagmar Švendová.

Hodnoty rovnosti a spravedlnosti, jež jsou podstatou programu KSČM, se projevují i do vyššího zastoupení žen v KSČM – to je základní přednost vyplývající z podstaty politiky této strany. Expertky ocenily vysoký podíl zástupkyň KSČM v zastupitelstvech všech úrovní; také je dle nich dobré, že nejvyšší stranický orgán přijal princip doporučení pro sestavování kandidátních listin; ocenily i vznik Komise žen.

Co se týká počtu zvolených komunistických poslankyň na kandidátkách do předčasných sněmovních voleb (2013), pak jsou mezi kraji viditelné rozdíly, poukázaly Šprincová s Adamusovou: např. v hlavním městě je 50 % zvolených poslankyň, v Ústeckém kraji dokonce 67 %, zato v Libereckém, Karlovarském, Plzeňském, Olomouckém kraji či na Vysočině nebyla zvolena na kandidátce KSČM žádná žena. Pokud se to daří v jednom kraji, proč to nejde i v dalších? Víme však, že někde zasáhnou voliči kroužkováním...

Vysoké je také zastoupení komunistek v radách krajů. Jak upozornila jedna z účastnic, zvyšuje se v těchto dnech počet žen-radních KSČM v Karlovarském kraji, z pěti komunistických radních dvě ženy, což je výborný výsledek. Procento žen v krajských zastupitelstvech »táhnou« ve své většině právě zastupitelky za KSČM (v průměru je zastoupení žen v krajských klubech KSČM 25%, přičemž zastoupení všech stran v průměru 20%).

Kvóty značí jistotu i pro muže

Jak podpořit ženy v politice? Například rétorickými strategiemi politické sféry (smlouvami, oficiálním se přihlášením k principům rovných příležitostí), »měkkými« pozitivními opatřeními – školením, mentorinkem, kampaněmi, ale i »tvrdými« kroky, jako je zavedení kvót (při zachování prvotního principu: odbornosti).

Fórum 50 % se ke kvótám hlásí jako k nástroji eliminace systémového znevýhodnění určitých sociálních skupin, vč. žen. Kvóty nemají nikoho zvýhodnit, ale odstranit znevýhodnění, ubezpečily expertky. Ostatně, »státní« kvóty jsou zakotveny v ústavách řady evropských zemí, např. Belgie, Itálie, Francie, také v zemích bývalé Jugoslávie apod. Mohou se však uplatňovat »jen« kvóty v rámci stran, i ty mají význam.

Kvóty mohou být jednoduché (např. je stanoveno 30% zastoupení žen bez uvedení jejich umístění) nebo dvojité (např. je dáno 30% zastoupení žen s jasným označením, v jaké části kandidátky). Kritickou hranicí je 30% zastoupení toho kterého pohlaví, aby již mělo vliv na rozhodovací procesy, paritní práh se pohybuje mezi 40 až 60% zastoupením. »Tvrdit, že kvóty nejsou demokratické, je to samé, jako tvrdit, že Skandinávie či Německo nejsou demokratické,« uvedla Adamusová. A pozor, kvóty značí jistotu zastoupení i pro muže, podtrhly odbornice.

Existuje řada názorů na to, proč kvóty ano, a proč kvóty ne. Jeden z průzkumů CVVM v roce 2009 odhalil, že pro zavedení kvót by bylo v ČR 47 % respondentů/tek. Kvóty v ČR uplatňuje ve vnitrostranické práci Strana zelených.

Doporučení

V rámci přednášky zformulovaly představitelky Fóra 50 % tato doporučení pro KSČM:

  • Vytvoření Strategie pro prosazování rovných příležitostí
  • Vzdělávání v problematice rovných příležitostí žen a mužů
  • Ukotvení genderových kvót ve stanovách, včetně stranických funkcí
  • Používání genderově korektního jazyka
  • Podpora budování a činnosti ženské organizace
  • Vznik databáze političek
  • Mentorink (setkávání političek a vzájemné předávání zkušeností)
  • Zjišťování potřeb političek, slaďování jejich osobního a politického života

V diskusi byli slyšet i pánové

Po vyčerpávající informaci od odbornic Fóra se rozvinula diskuse. V ní vystoupili i tři muži z šesti na semináři přítomných (vč. místopředsedy ÚV KSČM Jiřího Dolejše). Jaromír Petelík z Prahy 8 požádal, aby se hovořilo o nezbytnosti výstavby předškolních zařízení nikoli pouze kvůli matkám, nýbrž obecněji kvůli rodičům, neboť nejen maminky, ale i tatínkové pečují o své děti a potřebují tato zařízení pro možnost docházení do zaměstnání. Petelík zpochybnil princip kvót. Dle něho by měla být jediným principem nominování do funkcí odbornost. »Jsem v KSČM 10 let a podle mého v ní mají muži i ženy stejné šance,« řekl. (Princip odbornosti nikdo nezpochybňuje, a je primární – pozn. aut.)

Středočeská radní Jiřina Fialová, která má za sebou bohatou kariéru poslankyně, krajské i obecní zastupitelky, starostky i místostarostky, přednesla zkušenost ze Skandinávie, kde je každý přijímaný zákon posuzován z pohledu dopadu na muže a na ženy. Můžeme si zde vzít příklad, uvedla. V zařízeních v kraji, jako je Oblastní nemocnice Kladno či benešovská nemocnice, jsou k dispozici zaměstnancům jesle či dětská skupina, což je způsob, jak umožnit slaďování rodiny a profesní práce mladých rodičů.

Esma Opravilová z Kroměříže, jež kandiduje do Evropského parlamentu, poukázala na to, že i sebevíce vzdělané ženy, mají-li jít do politiky, musejí mít zázemí. U samoživitelek to platí dvojnásob. »Proto je důležité, aby společnost, ale i KSČM, daly ženám tuto možnost zázemí.« Na ni navázala další diskutující: nestačí o podpoře žen hovořit, je nutno jim i na stranických fórech, i tam, kde jsou komunisté v radách krajů a měst, budovat zázemí pro možný vstup žen do politiky, např. zakládat školky při magistrátech či krajských úřadech, umožnit hlídací koutky na sjezdech a konferencích, jinak se mladí lidé-rodiče nemohou zapojit do politické činnosti.

Další kandidátka do EP, Dagmar Švendová, informovala, jaká je situace v zastoupení žen v EP celkem i z pohledu zástupců/zástupkyň z ČR, ale i v levicové frakci GUE/NGL. V Evropském parlamentu jsou ženy zastoupeny 35 %. Z 22 europoslanců/europoslankyň z ČR je pět žen. V politické frakci GUE/NGL, do níž KSČM v Evropském parlamentu patří, je z 35 členů/členek frakce 13 žen. Nejen to, předsedou výboru pro práva žen a rovnost pohlaví je europoslanec Mikael Gustafsson z GUE/NGL.

Další seminář pořádaný Komisí žen by se mohl v roce 100. výročí úmrtí první nositelky Nobelovy ceny míru Berty von Suttnerové-Kinské (1843-1914), rodačky z Prahy, věnovat této mimořádné osobnosti a jejímu odkazu. V plánu jsou i mentorinky političek.

Monika HOŘENÍ

FOTO – autorka


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.8, celkem 26 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


ambros.komuna
2014-03-02 01:32
Soudružka, která se zúčastnila od nás (z Prahy 3), přišla z té akce
zklamaná, považuje to za ztracený čas. V Praze 3 ženy do kandidatury
do funkcí přesvědčujeme a často i úspěšně: místopředkyně OV a
další členka VV OV a členky OV, předsedkyně ORK a většina členek v
ORK, členka v ORoK, předsedkyně a místopředsedkyně a další členky
výborů v ZO, zastupitelka na místní radnici. Jsme proti kvótám, ale
jsme za odbornost. Žádné kvóty nevyřeší rovnoprávnost žen. Není
důvod, aby nám o postavení žen ve společnosti poučovaly dámy,
rozdávající materiály od osobností pravice. Za 40 let trvání
socialismu bylo pro ženy uděláno víc než za čtvrtstoletí
vrátivšího se kapitalismu.
libjara
2014-02-27 11:32
Pořád se po ženách chce více práce za méně peněz. Bylo to, jest
i v této totalitě a zdá se, že bude. Změní se to tehdy, až
přestaneme rodit děti, nejde o porození, ale o dlouhodobou péči,
kterou děti potřebují. Kontakt s matkou, volný čas s matkou a
odpočinek matky - má ho tak málo, když má děti. Vždyť být jen se
svými dětmi, nenechat se nikým "rozhodit", je to
nejkrásnější údobí ženy. Byly bychom bláznivé, kdybychom si si
nezapomenutelné a nevratné chvíle zahodily pro politiku, která jen
přináší nepříjemnosti. A když už prožijeme své mládí s dětmi
poněkud v ústraní, těžko ve stáří získáme návyky a kompetence
stát se političkou ve vysoké politice. Prostě každá práce se má
dělat pořádně. No, v případě až děti přestaneme rodit, jako
mladé ambiciózní ženy, nebudeme jim věnovat celý den, později celý
"volný čas po vlastní práci", budou z nás výborné
političky. Proč ne? Poručme větru a dešti, taky to už jde nebo ne?
Nebo poručme ženám, aby si naložily víc, než je možné. Mají k
životu tak jako muži jen těch 24 hodin za den..........
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.