Bohumil Kulínský. FOTO - archiv

Úspěšný návrat k dirigentské taktovce

Úspěšný návrat k dirigentské taktovce

Na počátku čtyřicátých let 20. století se uprostřed válečných útrap rozhodl tehdy třiatřicetiletý pedagog Bohumil Kulínský, rodák z Petřvaldu u Karviné, založit dětský pěvecký sbor Hrabůvští zpěváci. Snažil se tím rozvíjet národnostní uvědomění obyvatel rodného kraje uprostřed snah o obecné poněmčování. Svému krédu zůstal věrný až do svého skonu (1988). V jeho stopách pokračovala také jeho choť a syn téhož jména, jenž se nyní na dirigentský pult opět vrátil.

Rodinné zázemí

Český sbormistr, hudební pedagog a přední teoretik v oboru dětského zpěvu Bohumil Kulínský starší (1910–1988) své první zkušenosti uplatňoval po osvobození republiky v roce 1945 v Praze. Jím vedený Dětský pěvecký sbor Československého rozhlasu získal zejména v 50. a 60. letech četné úspěchy rovněž v zahraničí. Stal se jedním z prestižních reprezentativních těles mezinárodní úrovně.

V roce 1973 docent Kulínský nově založil »konkurenční« sbor Bambini di Praga. Prošly jím tisíce malých zpěváků a v krátké době si získal respekt také v cizině. Byl pravidelně zván na prestižní mezinárodní akce a soutěže, z mnoha mezinárodních přehlídek přivážel cenné vítězné trofeje. Společně s ním soubor vedla jeho manželka Blanka (rozhlasový dětský sbor úspěšně vede i v současnosti). V roce 1977 převzal vedení sboru Bambini di Praga jejich syn Bohumil Kulínský mladší (* 1959, na snímku). Jeho nynější návrat do aktivní hudební sféry může být cenným interpretačním přínosem.

Kulínský junior

Přestože díky cenným zkušenostem svých rodičů Kulínský junior záhy získal uznání nejen jako velmi úspěšný sbormistr, ale posléze i jako dirigent velkých symfonických těles (v letech 1997-2002 byl dokonce šéfdirigentem Orchestru opery Národního divadla v Praze), v posledních letech je jeho jméno připomínáno spíše než z hledisek uměleckých v rovinách bulvárních. Prosincové koncerty v pražské Smetanově síni Obecního domu však prokázaly, že letos dvaapadesátiletý Bohumil Kulínský junior má všechny předpoklady k úspěšnému návratu do hudebního dění.

»Nikdy jsem nepochyboval, že se vrátím k hudbě,« uvedl u příležitosti svého návratu k dirigentské taktovce společensky degradovaný umělec. Přestože však dříve jeho koncerty »praskaly ve švech« a vstupenky zejména na vystoupení světoznámého souboru Bambini di Praga se sháněly jen obtížně, tentokrát – snad z nepochopitelných obav? – mnohá místa v sále bohužel obsazena nebyla, přestože se jednalo o umělecky hodnotné výkony. Kupodivu chyběli také jindy tak aktivní hudební publicisté, kteří se v »kauze« Kulínského mladšího velmi aktivně podíleli.

Hodnotné výkony

Vánoční koncertní sérii nazvanou Comeback Kulínský připravil společensky diskreditovaný hudebník ve spolupráci s Mezinárodním hudebním festivalem České doteky hudby a pražským Obecním domem. A byl to návrat umělecky hodnotný. »Myslím si, že pokud je Kulínského minulost uzavřena z hlediska soudních procesů, tak má právo se nadále účastnit veřejného života a profesně splnit kritéria, aby mohl provést hezký koncert,« uvedl k cyklu koncertů ředitel festivalu České doteky Miroslav Matějka.

Ve Smetanově síni Kulínský junior dirigoval komorní orchestr Virtuosi Pragenses. Toto zkušené těleso si v minulosti dlouhodobě udrželo vysoký kredit. Také pod Kulínského taktovkou skladby Arcangela Corelliho (1653-1713) a Josepha Haydna (1732-1809) zazněly ve svědomitě nastudované podobě, i když od hráčů komnorního souboru bychom mohli očekávat více kreativního respektu vůči Kulínského pojetí. Dirigent - i s odstupem osmi let od svého posledního vystoupení - svůj úkol realizoval s výraznou koncentrací, dokonce zřetelnější než během jeho dřívějších vystoupení. Jeho snaha respektovala stylotvorný přístup k dílům jednotlivých tvůrců i kontinuální rozvoj jednotlivých částí každé z interpretovaných skladeb.

Sólisté

Těžištěm první poloviny prvního z cyklu Kulínského večerů (18. 12.) se stalo hostování mladého a perspektivního houslisty Jana Mráčka. Jeho pojetí sólistického partu v Mozartově Pátém houslovém koncertu neslo znaky zklidněle vnímaného přístupu k interpretaci. Výrazně se projevila zejména působivě citová prožitkovost hry. V některých kantabilních částech se mladý houslista projevil jako nositel tradic mistrovství národního umělce Josefa Suka, jenž mu v prvních krůčcích poskytl mnohé cenné informace o možnostech interpretace. Mráčkův projev měl oproti běžně uváděné mozartovské podobě lyričtější podobu spíše romantizujícího typu. To však lze u teprve se rozvíjejícího talentu vnímat jako úspěšné hledačské snažení.

V závěru večera společně s komorním orchestrem vystoupila pod Kulínského vedením ve výběru prokomponovaných úprav lidových vánočních koled vokální skupina KrisKrosKvintet. Jde o uskupení mladých umělců, kteří patří k bývalým Kulínského žákům v rámci sboru Bambini di Praga. Zřetelně profesionální výkony s obdivuhodnou intonační jistotou (i v částech přednesených a cappella, tedy bez doprovodu) jsou svědectvím, že úspěchy světoznámého pražského dětského sbory byly založeny na poctivém pedagogickém vedení. Nedávný zánik tělesa tedy lze vnímat jako citelnou ztrátu novodobého interpretačního umění, jež opakovaně získávalo uznání i ve světě, zejména v Japonsku a Spojených státech amerických.

Sérii Kulínského pražských vystoupení aktivně podpořil také houslový virtuos Ivan Ženatý, v současnosti zřejmě ve světě nejrespektovanější český houslista. Ženatý se již představil i v proslulé americké Royal Hall a jeho výjimečnost potvrzují mnohá spoluúčinkování i s prestižními světovými orchestry pod taktovkou nejvýznamnějších dirigentských hvězd. Morální podpora Kulínského ze strany houslisty tak významného je skutek nadmíru šlechetný a poctivý, snad i trochu současně odvážný, když bulvárně zaměřený český tisk (včetně ČTK) připomíná namísto dirigentových uměleckých předností jen dávné společenské aféry...

Kulínský se chce v budoucnosti opět věnovat především dirigování. Doufá, že se najdou další pořadatelé, kteří nebudou mít ze spolupráce s ním obavy. »Za minulostí chci udělat ‚tlustou čáru‘ a vnímat umění v jeho samostatné interpretační rovině,« uvedl dirigent. Má k tomu všechny kvalitativní předpoklady.

(the)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.4, celkem 10 hlasů.

the

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.