Studium on-line - revoluce ve vzdělávání?

Stačí počítač, rychlý internet a hlavně touha se vzdělávat. Klasické školy nezmizí, nicméně budoucnost vzdělání je stále více v internetu, videu a učitelích, kteří méně přednášejí, ale více konzultují.

Die Welt: »Je libo přednášky na Harvardu, kurz vedený nositelem Nobelovy ceny, nebo jen opravdu super autentický úvod třeba do čínské nebo japonské problematiky, vedený Číňanem z Pekingské univerzity či Japoncem z univerzity v Tokiu? Ač třeba nemáte příliš času, nejste zrovna akademický typ, nebo se vám nechce vytáhnout paty z Německa, pořád to není problém. Pokud umíte anglicky a máte počítač nebo tablet s připojením k internetu, pro vaše vzdělání padá pomyslná železná opona.«

Přijde to levněji

Tento trend používá zkratku MOOC (Massive Open Online Course, česky Hromadné otevřené on-line kurzy). Částečně mění hranice vzdělání. Pokud jde pouze o vědomosti, omezujícím činitelem přestávají být jak finanční náklady, tak kapacity škol, nebo jejich vzdálenost od bydliště studenta. Samozřejmě ne každého, ale takového, kterého mohou např. rodiče živit. Ať už chcete studovat indickou obchodní etiketu v Indii, nebo programovací jazyky v USA na Stanfordu, či americkou literaturu na Yale University, bude to stát jen čas a ochotu vrátit se do studijního modulu. MOOC mění svět vzdělání. Pomocí videa, rychlého internetu a vyučujících ochotných dát své vědomosti k dispozici každému, kdo bude mít potřebný talent, chuť a zájem.

Obliba MOOC roste od tzv. early adopterů či počátečních nadšenců k širší veřejnosti. Jména prestižních univerzit jako je americký Harvard, Yale, MIT (Massachusettský technologický institut) nebo Stanford přitahují miliony studentů z celého světa. Ti si doplňují vzdělání stávající nebo se jim otevírají úplně nové obzory. Zaměření kurzů se postupně šíří z původně technologických základů přes byznys až po humanitní obory, kde je marxismus zmiňován pouze okrajově, pokud vůbec a kde si také cvičí svaly někteří nositelé názorů konzervativních, neoliberálních a vůbec nevědeckých. Zpětná vazba studentů je stále lepší od zápisu až po zaslání diplomu.

Deník New York Times loni zvolil MOOC významným trendem předchozího roku a letos je jasné, že nešlápl vedle. Media přinášejí kuriozity, např. pohádkové příběhy o 90tiletém kmetovi studujícím elektrotechniku na MIT nebo o rwandské sirotě zprostředkovaně navštěvující kurz »Kritické myšlení pro globální výzvy« v Edinburghu.

Jak to funguje?

Koncept přitom jen navazuje na dálkové studium, které bylo rozvinuté i u nás, pouze využívá nejnovější technologie. V případě, že si chcete doplnit vzdělání, vyberete si na internetu vhodný kurz, v tuto chvíli v naprosté většině případů zdarma, zapíšete se a pak čekáte, než vás vyučující e-mailem přivítá v zahájené výuce. (Objevují se úvahy o možném zpoplatnění, ale zatím se o něm vážně neuvažuje).

Potom si po dobu trvání kurzu jednou týdně sednete k počítači a podíváte se na video přednášku a podle vlastního zaujetí se ponoříte do přiložené literatury. K dispozici jsou obvykle dokumenty od poznámek vyučujících až po doporučené knihy. V případě nejasností je k dispozici on-line fórum, kde podobné problémy pravděpodobně řeší řada spolustudentů. V průběhu studia vyplníte nějaký ten test, případně napíšete seminární práci. A na konci, splníte-li všechno potřebné a stojíte-li o oficiální dokumenty, si zažádáte o diplom.

Model byl inspirován britskou Open University, která své posluchače vzdělávala prostřednictvím BBC radia a televize. Komerční televize to nezajímalo. Modernějším následovníkem Open University se stala Khan Academy, v jejímž rámci někdejší investiční bankéř z Wall Street učil svoji neteř přes videa, umístěná na Youtube, matematiku. Dotáhl to k 355 milionům zhlédnutých videí. Obdržel podporu Billa Gatese, zvláště jeho manželky. Umístil se v žebříčku 100 nejvlivnějších lidí roku 2012 týdeníku TIME.

»Břečťanová liga pro masy«

A pak už přišly MOOC. Termín vznikl v roce 2008, opravdový průlom se nicméně podařil až Stanfordobě universitě. Na její kurz »Úvod do umělé inteligence« se na podzim 2011 přihlásilo na 160 tisíc studentů. Jeho tvůrce Sebastian Thrun založil platformu na studium skrze MOOC pojmenovanou Udacity. Jeho kolegové ze Stanfordu Andrew Ng a Jennifer Widom pak spustili Courseru, dnes jeden z nejnavštěvovanějších serverů. Na pole záhy vstoupilo univerzitní trio MIT, Harvard, Berkeley s platformou EdX, a boom mohl začít. Platformy se přetahovaly o studenty, investoři se přetahovali o platformy a na univerzitách v Americe i jinde ve světě se přetahovali modernisté s konzervativci, zda na tento trend naskočit a jak.

Lídrem je v současnosti Coursera, která – přes dosavadní neexistenci obchodního plánu – od investorů získala přes 80 milionů USD a v současnosti se chlubí šesti miliony zaregistrovaných posluchačů. Daleko za ní, co do počtu otevíraných kurzů i posluchačů, je její americká konkurence. Existuje peloton ostatních, většinou národních platforem, např. v Británii FutureLearn. V Německu je Iversity, v Austrálii Open2Study, ve Španělsku Miriada X. Další se pak otevírají, mj. ClassCentral nebo MyEducationPath apod.

Odpůrci internetového vzdělávání tvrdí, že on-line výuka nikdy nemůže nahradit výuku klasickou a že kontakt mezi studenty a vyučujícími musí zůstat maximálním způsobem zachován. Na vlně skepticismu se vezou nejslavnější evropské university, jako je Oxford a Cambridge, které se připojují jen velmi pomalu a s nechutí. Vyčkávající strategii zvolily i vysoké školy v Česku. Zda MOOC opravdu způsobí revoluci, bude ale více záležet na tom, jaký benefit a jakou kvalitu vzdělání nakonec dodá svým studentům. Myšlenka nejlepšího možného vzdělání je lákavá. Časopis TIME popsal MOOC jako »Břečťanovou ligu pro masy«. A co je tato liga? Deset univerzit na východním pobřeží USA.

Pár příkladů

Od 17. února proběhly osmitýdenní »Finanční trhy« Coursery, které řídil slavný Bob Shiller z Yale University. Provedl studenty všemi hlavními aspekty bankovnictví, pojišťovnictví, obchodu s cennými papíry a finančními deriváty. Jinými slovy, nabídl přehled myšlenek, metod a institucí, které umožňují lidstvu kontrolovat rizika a podporovat podnikání. Zároveň nastínil svůj pohled na budoucnost finančních institucí v 21. století. Je to velký myslitel, ale zánik kapitalismu nemůže hlásat, i kdyby byl o něm přesvědčen, což podle autora těchto řádků asi je.

Taktéž od 17. února proběhl Open2Study na téma »Úvod do obchodování v Asii«. Řídil ho Peter Woods z Griffith University. Trval čtyři týdny. Tento Australan nabízí krátký kurz se základními pravidly, jak navázat spolupráci a budovat obchodní vztahy s asijskými manažery a také porozumět některým specifikům, která může komunikace s nejlidnatějším kontinentem přinést. Soustředil se na Čínu, Japonsko, Jižní Koreu, Indonésii, Malajsii, Filipíny a Vietnam.

Průběžně probíhá Canvas »Marketing řízený daty«. Řídí ho Johannes Gehrke z Cornell Univerzity. Tvrdí, že velká data mají být budoucností všeho.

Jaromír SEDLÁK


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.7, celkem 9 hlasů.

Jaromír SEDLÁK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


knizek
2014-04-06 01:43
knizek
2014-04-06 01:39
Souhlasím s možnostmi studia doma s počítačem atd. Ruku v ruce je ale
nutné sledovat skutečné provozy a na vlastzních poznatcích
rozšiřovat své schopnosti i prakticky. Nestačí o věcech jen hodně
vědět, ale umět je svýma rukama a hlavou také realizovat. Rovněž
není správné odmítat rady starších s tím , že jde věci zastaralé,
jenže ono se vše vyvíjí opakováním starých zkušeností s
uplatněním nových poznatků stálé výš a dál. Pamatujme na to. Vždy
se brala v úvahu rada starších a ti také mají se svými zkušenostmi
řídit a vést. Co je platný nezapracovaný nováček. Bohužel dost se
jich dostalo i do vysokých postů, třeba ze známosti. Takoví nám ale
užitek nepřinášejí.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.