Průvod demonstrantů

Další ohrožení Lužických Srbů

Pod heslem »Svaté jsou nám naše kraje a vesnice« se poslední dubnovou neděli uskutečnila v obci Rowne (něm. Rohne) v Sasku ve střední Lužici pokojná demonstrace obyvatel a přátel této slovanské enklávy uprostřed německého živlu.

Důvodem protestu je zamýšlené vystěhování a následné zbourání několika obcí kvůli zásobám hnědého uhlí. Rozhodlo o tom saské ministerstvo vnitra. Někteří Lužičtí Srbové to vnímají jako záminku pro likvidaci jejich kultury a tradic.

Plánované odbagrování se má týkat vesnic Rowne, Mulkecy (Mulkwitz), Miloraz (Mühlrose), části vesnice Trjebin (Trebendorf) a části městečka Slepa (Schleife), celkově 1700 obyvatel. Tito obyvatelé by byli přesídleni do jiných částí Lužice, ovšem vesnice jako svědci staleté slovanské kultury by zmizely a s nimi i prvky lidové kultury i architektury. V Rowném se navíc nachází i význačné středisko lužickosrbské kultury Njepilův dvůr, které slouží jako muzeum, skanzen i místo pro společenská setkávání. »Slepsko je po Horní a Dolní Lužici třetí oblastí, kde se dodnes užívá lužická srbština,« vysvětlil člen Společnosti přátel Lužice v ČR Miloš Malec, který se demonstrace spolu s dalšími českými účastníky z Prahy a Liberce účastnil. »Mluví se tam svérázným nářečím lužické srbštiny. Velmi bohatá je tam také lidová kultura, nedávno například vydali zpěvník slepských písní, sestavují slovník slepského nářečí apod.«

Čeští účastníci nesli transparent s nápisem ve slepském nářečí.

V Lužici bylo kvůli těžbě hnědého uhlí zcela zbouráno již 87 vsí, osad a sídel, 49 částečně, celkem o rozloze 800 čtverečních kilometrů. Zasáhlo to 25 000 obyvatel, v převážné většině Lužických Srbů, kteří tak ztratili svůj přirozený domov. »Tento otřes měl za následek poněmčení většiny přesídlených Lužických Srbů, kteří se tak ve střední a Dolní Lužici ocitli na hraně přežití,« konstatuje Malec. Likvidace dalších vesnic je vážným ohrožením jazyka – neboť i když se organizují programy na podporu lužické srbštiny z německých veřejných rozpočtů (např. program Witaj pro malé děti) a vycházejí některá periodika v hornolužičtině i dolnolužičtině, jazyk se používá spíše již jen v některých rodinách, málokdy ve veřejném prostoru a obchodním styku, což prozradila Haló novinám Diana-Susanne Šejcowá (něm. Schusterová).

Není vše ztraceno

Odpůrci hrozící likvidace lužickorsbských vesnic se sešli u slepského nádraží a v Mulkecích, odkud se vydali manifestačním průvodem na okraj obce Rowne, kde proběhl mítink. Na něm mimo jiné vystoupil jménem českých přátel Lužických Srbů Miloš Malec. Edit Pjenkowá, již možno považovat za duši zdejších Lužických Srbů, nazvala počínání nadnárodního uhelného koncernu Vattenfall »etnickým čištěním« (za což čelila výhrůžkám trestního oznámení). »Penězům nabízeným za vykoupení domu může mnoho lidí podlehnout. Velkou motivací je i to, že dostanou v uhelném koncernu práci (firma je jediným velkým zaměstnavatelem v okolí). Ale co příroda, staré domy a usedlosti, které mají i 200, 300 let stará jména? Tyhle vzrostlé stromy, které tu stojí kolem nás, to je nic?« rozčiluje se paní Edit, jež na demonstraci přišla v lužickosrbském kroji. Běda však tomu, kdo stěhování odmítne. Tomu prý hrozí vyvlastnění za mnohem menší cenu.

Podle poslance saského zemského sněmu Hajka Kozla (Die Linke), který protest jako obhájce Lužických Srbů podpořil, existuje naděje za zvrácení tohoto rozhodnutí. Německý ústavní soud totiž rozhodl, že se veřejnost může odvolávat ke každému dílčímu kroku, k němuž přistupují německé úřady. Je tedy přesvědčen, že ještě není pozdě. Šancí je také změna energetické politiky.

»Po staletích, kdy byly lužickosrbská národnost a jazyk potlačovány státem i církví, vydávány za něco méněcenného, čelí Lužičtí Srbové namísto výrazné podpory dalším útokům,« konstatuje Malec. A zastřešující organizace Lužických Srbů Domowina je příliš slabá na to, aby dolování zcela zabránila.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.4, celkem 44 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.