Rozhovor Haló novin s vysokoškolským učitelem Jiřím Hudečkem, místopředsedou Strany demokratického socialismu

Vysoké školy potřebují kvalitu, ne kvantitu

Kvůli vysokému podílu mladých lidí, kteří jdou studovat vysokou školu, chce ministerstvo školství od roku 2012 změnit financování vysokých škol.

Ty školy, jejíž absolventi nebudou mít dobré uplatnění na trhu práce, by měly dostat méně peněz. Souhlasíte s takovýmto záměrem?

Řekl bych, že jde o typický jev v řízení českého školství - náhlou zásadní změnu strategie. Po letech, kdy systém řízení upřednostňoval kvantitativní nárůst v počtech vysokoškolských studentů, by se teď měl důraz přesunout na kvalitu. To je určitě sympatické. Jak se ovšem říkává, ďábel je v detailech - a platí to podle mého i tady. Nevím, jakým způsobem plánuje ministerstvo sledovat uplatnění absolventů. Bojím se ale, že momentálně jde hlavně o pro veřejnost přijatelnou prezentaci plánu, jak ubrat nějaké peníze z terciárního školství.

Jak vnímáte dnešní situaci, kdy má každé větší město vysokou školu?

Je to jednoznačně důsledek toho, že - jak již jsem řekl – se dávala dosud přednost spíše kvantitativnímu nárůstu. Nepochybně tu působí také různé místní zájmy a »lobby«. Na druhou stranu to ovšem určitě zvyšuje přístupnost vysokoškolského vzdělání i pro studenty ze sociálně slabších rodin, protože to mnohým studentům a jejich rodičům snižuje náklady na studium - odpadá ubytování v kolejích, dojíždění do vzdálených měst. Myslím, že pokud by se naplnily základní myšlenky tzv. boloňského procesu a tyto školy by se soustředily na výchovu bakalářů, bylo by jejich zachování žádoucí.

Pravicová koalice chce zavést jistý druh školného. Komu by jeho zavedení prospělo?

Vše opět bude záviset na detailech: a ty zatím nejsou jasné. Ale obávám se, že zavedení školného neprospěje nikomu - studentům uškodí, a školám nepomůže. Kromě toho mám obavy, že se zhorší dostupnost vysokoškolského studia pro řadu sociálně slabších studentů - už dnes si mnoho z nich musí během studia přivydělávat, a to rozhodně kvalitě studia neprospívá.

Jak se jako vysokoškolský učitel díváte na státní maturity, které se premiérově představí letos na jaře?

Také tento krok by měl přispět ke zvýšení kvality absolventů středních škol, tj. studentů, kteří pak přicházejí k nám na vysoké školy. Život mne ovšem naučil jisté skepsi, takže si raději počkám na výsledky.

Mezinárodní výzkumy PISA však již dnes hovoří o tom, že kvalita českého školství jde strmě dolů. V čem podle vás tkví příčina neutěšeného stavu našeho školství?

Možná bych tolik nedal na mezinárodní výzkum, kdyby ovšem jeho výsledky do velké míry nekorespondovaly s mými osobními zkušenostmi. Mezi studenty klesá schopnost uvažovat a samostatně řešit problémy, např. matematické. Zhoršuje se také schopnost porozumět složitějšímu textu, neřku-li složitější myšlenku samostatně formulovat.

Čím si to vysvětlujete?

Musím se přiznat, že odpověď neznám. Jsem však přesvědčen, že jde o důsledek celé řady »drobných« příčin: od atmosféry ve společnosti a podpory individualismu až po špatné ocenění práce učitelů. Tvrdá práce - a studium je velmi tvrdá práce - se dnes moc nenosí, na prvním místě je úspěch. A ti, kdo jej jsou schopni dosáhnout nějakou tou »zkratkou«, jsou považováni za šikovnější a snad i lepší. Takže: čemu se divíme?

Domníváte se, že Česká republika dostatečně čerpá unijní peníze na vzdělávání?

Přiznám se, že toho o specifických programech EU pro vzdělávání moc nevím. Setkávám se podporou EU z různých strukturálních či regionálních programů - a ta jde i do vědy na vysokých školách, či do dalšího vzdělávání učitelů a odborníků z různých profesí a podobně. Sám jsem čas od času v podobných kursech přednášel.

Pokud jde přímo o vysoké školy a výuku na nich, největší zkušenost mám s programem Erasmus, který umožňuje studentům v EU splnit část studijních povinností v zahraničí, v dalším státě EU. Existuje také podobný program Erasmus Mundus pro podporu společných studijních plánů, realizace studia jako mezinárodního celku. Nevím ale, zda již někdo v ČR podobný program realizuje. Určitě by bylo dobré, aby MŠMT, respektive jeho specializované instituce, více propagovaly možnosti podpory z EU (včetně příkladů z praxe u nás či jinde), neboť českému školství chybí hodně prostředků a každá materiální či organizační podpora by byla dobrá.


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.6, celkem 10 hlasů.

Karel MUŠKA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.