Legendární knižní a seriálová postava poletí americkým raketoplánem

Milerův Krteček se chystá do vesmíru

Členem poslední mise raketoplánu Endeavour k mezinárodní vesmírné stanici (ISS), má být také proslavený Krteček – populární postavička českého výtvarníka Zdeňka Milera.

Už vyčkává v osobním balíčku amerického astronauta Andrewa Feustela. Start je naplánován na 20. dubna.

Astronaut Andrew Feustel už s sebou na minulou misi k Hubbleovu vesmírnému teleskopu vezl sbírku básní Písně kosmické od básníka Jana Nerudy - tvůrce, podle něhož převzal svůj pseudonym slavný levicově orientovaný chilský básník Pablo Neruda, laureát Nobelovy ceny za literaturu. Po návratu z vesmíru americký astronaut českého původu Feustel výtisk básnické knihy Jana Nerudy, kterou měl s sebou ve vesmíru, v Praze osobně věnoval Astronomickému ústavu Akademie věd v rámci svého úspěšného přednáškového turné po českých městech. Feustela totiž s naší zemí pojí úzké vztahy - příbuzné má v Brně, Plzni, Praze i ve Znojmě. »Jakmile se Krteček dostane na oběžnou dráhu, pak se připojí k vesmírným cestovatelům se vztahem k českému národu – tedy nejen po bok prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka, ale také amerických astronautů českého původu Eugena Cernana, Jima Lovella a Johna Blaha. Doufám, že bude inspirovat i české studenty ke studiu matematiky, fyziky a dalších vědních disciplín spjatých s vesmírnou tematikou,« uvedl Feustel.

Krtek a raketa

Postavičku Krtečka Feustelovi pro jeho nadcházející vesmírnou misi »na míru« vyrobila brněnská Moravská ústředna. Podle astronautových pokynů totiž musí být lehký a nehořlavý. Moravští tvůrci tedy zhotovili zakázkového maňáska velkého asi dvacet centimetrů, který tyto požadavky splňuje. Jak uvedl vedoucí Amerického centra v Praze Miroslav Konvalina, lze očekávat, že se »astronaut« Krteček po své vesmírné pouti do své vlasti vrátí. Astronaut Feustel s ním totiž chce podniknout další přednáškové turné po České republice.

O plánované cestě mezinárodně populárního Krtečka do vesmíru již informoval i americký tisk. Například prestižní americký deník The Wall Street Journal o plánované akci referoval dokonce na úvodní straně pod novinářsky atraktivním titulem (v autentickém překladu!) Komoušský krtek černým pasažérem v raketoplánu. Pisatel článku si totiž »pohrál« s významem slova krtek v angličtině, kde je jím označován informátor či špion. Smysl textu v americkém deníku odkazuje na dobu studené války, kdy se postavička zrodila. Americký novinář však současně připomněl, že Milerova postavička již v dávné minulosti získala popularitu i na Západě.

»Nikdy by mne nenapadlo, že Krtečka něco takového potká. Ale myslím, že ta postavička si to sama zasloužila,« uvedl tvůrce figurky, výtvarník Zdeněk Miler. »To, že Krtek poletí do vesmíru, je velká pocta! Vždyť slavný Walt Disney použil pro své kreslené filmové příběhy téměř všechna zvířátka, jen jedno ne. To jsem si vybral já.« Tím Miler vysvětlil, proč si za hlavního hrdinu zvolil malého hmyzožravce.

Vše zavinila náhoda

Na námět tvůrce Krtečka Miler údajně přišel během jedné procházky, když zakopl o krtinu. V roce 1956 pak vznikl první a asi nejslavnější Krtkův příběh o tom, jak ke kalhotkám přišel. Ve stejném roce za něj Miler získal Benátského lva na světoznámém italském mezinárodním filmovém festivalu. Příběh vyšel knižně poprvé roku 1961. Do roku 2002 vytvořil Miler přes padesát dalších »krtčích« příběhů. Jen ve vydavatelství Albatros (dříve Státní nakladatelství dětské knihy – SNDK) vyšlo přes pět milionů prodaných výtisků. Padesát titulů je přeloženo do devatenácti jazyků.

Milerův Krteček zůstává u více než tří generací nejoblíbenější dětskou postavičkou, a to ve filmové i literární podobě. Knížky i filmy o něm mají úspěch také v zahraničí. Pod označením Krot, Little Mole, Mulvad, Myyrän, La Talpa, Tudodži a dalších ho znají malí čtenáři v desítkách zemí celého světa. Od evropských zemí a států bývalého Sovětského svazu přes Čínskou lidovou republiku, Japonsko a další státy až po daleké zámoří.

Kromě padesátky krtčích »příběhů« Miler namaloval i další obecně populární postavičky, především Cvrčka a Štěňátko. V knižní produkci od začátku padesátých let zaujaly rovněž další jeho ilustrace - například k Vančurově pohádkovému příběhu Kubula a Kuba Kubikula či pohádka O veselé mašince. Zdeněk Miler získal za ilustrační i filmovou tvorbu řadu ocenění.

Seriálový hrdina

Když se v roce 1963 vracel malý černý hrdina Krtek, jak jej půvabně zpodobnil výtvarník Miler, na filmové plátno v příběhu nazvaném Krtek a autíčko, jednalo se o film beze slov. Nic však neztratil na své srozumitelnosti. To svědčí nejen o Milerově výtvarném mistrovství, ale je také dokladem kvalit hudebních doprovodů k filmům. Autory partitur zvukových složek byli hudební skladatelé Jaroslav Křička, Vadim Petrov, Jiří Strohner a Miloš Vacek. Filmy totiž byly bez slovního komentáře, tedy bez monologů a dialogů. Výtvarně pojatý pohádkový krtek se totiž vyjadřoval pouze v několika citoslovcích. »To jsou hlasové záznamy mých dvou dcer ještě z doby, kdy byly malé. Tenkrát jsem je natočil a od té doby je stále kopíruju,« vzpomíná výtvarník Miler. »Zatím jsem nic lepšího nenašel, i když jsem tomu věnoval i za pomoci svých přátel spoustu času a práce. Měl jsem zřejmě tenkrát na děvčata příznivý vliv, takže se před mikrofonem chovala naprosto přirozeně a já jsem z nich dostal nádherný smích, krásné dětské údivy a dokonce i pláč, což bylo velice těžké. Aby se totiž dítě hezky rozplakalo (i když pláče mnohokrát za den), to je velmi obtížné…«

Pak se už zvolna rozběhl celý světově proslulý seriál: Krtek a raketa, Krtek a transistor, Krtek a televizor i další. V roce 1974 projevila zájem o »krtčí« filmy německá televize WDR (Westdeutscher Rundfunk) v Kolíně nad Rýnem. Zařadila je do celostátního pravidelného rodinného pořadu Vysílání s myší. V koprodukci s ní vzniklo nejprve dvanáct krátkých filmů, pak postupně šest půlhodinových, osmnáct pětiminutových a ještě třináct třicetivteřinových spotů. Filmů s malým českým krtkem tedy existuje už přes šedesát a viděli je diváci na všech kontinentech.

A proč se Krtek skoro nikdy nemračí? Protože jeho autor se snažil omezit vše, co by na diváky působilo nepříjemně. Třebaže Milerův Krtek někdy i zapláče, skoro se nerozčiluje. Výtvarník Zdeněk Miler k tomu říká: »V devadesáti procentech se směje a smějí se také ostatní zvířátka. Krtek není agresivní, je mírumilovný a kamarádský. Přiznám se, že trošku jsem do té figurky promítl sám sebe. I herci nakonec nejlépe hrají sami sebe...«

Leckdo si může položit otázku, zda se pohádkový Krtek za víc než půlstoletí změnil... »Naopak omládl. Když jsem dělal prvního Krtka, měl dlouhý nos, ale ten ho dělal starším. Tak jsem řekl animátorům, aby mu udělali nos krátký. Zmizel ocásek a přibyly mu vlásky. Já bych z něj chtěl mít pořád kluka. Zvědavého, odvážného kluka, který jde do všeho s legrací. Dělá drobné rošťárny stejně jako děti, a tak je jejich partnerem,« usmívá se Krtkův tvůrčí otec Miler. Jeho Krtek ovšem není sólista. »Nemohl být sám. Potřeboval kamarády, aby s ním prožili příběhy, aby mu nahrávali. A tak přibyla myška, zajíc, ježek, ale i žížala a šnek. Důležité byly i předměty: sněhulák, hrnek, štětec, koště, klíče, barvy a jiné věci.«

V moderní době, nabízející nespočet technických vymožeností, samozřejmě není snadné pohlídat autorská práva na výrobky s Krtkem. »Ano, zejména v oblasti plyšových hraček. Někteří si myslí, že když mého krtka trochu pozmění, tak je to jejich krtek. To je nejhorší, když vám někdo záměrně předělá dílo, aby to už nebyl věrný originál, ale přesto tím sleduje jediný cíl, totiž aby to každému originál připomínalo. Parazituje tak na mé práci. Ale já jsem chtěl, aby ten nefalšovaný Krtek byl mezi dětmi. Firma Moravská ústředna proto připravila ve spolupráci se mnou plyšovou figurku Krtka. Dlouho pracovali na každém detailu, aby byl v trojrozměrném provedení opravdu tím filmovým. A měl jsem vždy radost, když jsem dostával fotografie dětí v postýlce s plyšákem Krtkem! Tuto figurku nelze použít na všechno, nelze ji zprofanovat. Rozhodl jsem se použít Krtka jen na výrobky, které jsou určeny pro děti. To je poslání Krtka. A mezi výrobky pečlivě vybírám.«

Zatímco producenti autora populární postavičky Milera neustále podněcují ke vzniku dalších filmů s Krtkem, letos devadesátiletý tvůrce si nepřeje, aby jeho výtvarnou ikonu maloval někdo jiný. »To bych nechtěl. Oni mne do toho pořád tlačí, ale já si říkám, že jakmile to někomu předám, tak dotyčný nebo dotyčná to zákonitě musí posunout někam jinam.«

REPRO – ČTK a archiv

popisek:

1/

Krteček na letním tričku i v marcipánové podobě jako cukrářský dort

2/

Zdeněk Miler

Americký velvyslanec v České republice Norman Eisen (na snímcích vlevo s červenou kravatou) se přiznal, že společně se svou rodinou se na Krtečkovy příběhy rád dívá. V souvislosti s plánovaným letem této postavičky do vesmíru uvedl, že je to důkaz toho, že se sny stávají skutečností. Maskotovi Krtkovi na tiskové konferenci potřásl rukou a řekl: »Těší mě.« Také se s ním česky rozloučil: »Nashledanou, Krtek!«

Průřez celoživotní tvorbou jubilujícího výtvarníka, filmového režiséra a úspěšného animátora Zdeňka Milera do 10. dubna představuje pražská Galerie Vltavín.

Expozice kromě soubornějšího pohledu na Milerovu tvorbu u příležitosti autorových nedávných devadesátin připomíná také kresby, jež naznačují vývoj známých animovaných postaviček včetně oblíbeného Krtka.

Součástí výstavy jsou také projekce krátkých filmů.

»Celý život mi Krtek dělal jen radost, nikdy mě nezklamal. Dostal se už dávno za hranice, nejdříve do Německa. Tam když tento můj animovaný snímek na jednom z festivalů viděli, hned si objednali dvanáct dílů,« konstatoval výtvarník Miler. »Nevěděl jsem však tehdy, co to obnáší, a tak jsem na to nebyl připraven. Nejsem ani básník, ani spisovatel,

psát moc neumím, ale nakonec se to i s pomocí kolegů zdařilo. Když byl první tucet hotov, objednali si vzápětí další takovou porci. Od těch

dob jich vzniklo na padesát,« dodal Miler. »Mým krédem vždycky bylo dělat pro děti. A šlo to samo od sebe, aniž bych to nějak popoháněl. Konečně televizní Večerníčky s Krtkem se promítají dodnes.«


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 2 hlasy.

Tomáš HEJZLAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.