Reklama

Poučíme se z maďarské důchodové reformy?

Maďarský odborník: Vy Češi máte unikátní penzijní systém, ve kterém žijete

Opálka: Nečasova vláda dělá vše pro to, aby svůj úkol – privatizaci aspoň části českého důchodového systému - do svého pádu stihla

PRAHA – »Vzestup a pád Maďarska 1998-2010: nekrolog«. Takto sugestivně nazval svou pražskou přednášku expert budapešťského Ekonomického institutu András Simonovits, jenž poukázal na úskalí maďarské privatizace penzijního systému. Tedy toho, co u nás chystá Nečasova vláda.

Přednáška na půdě družstva pro ekonomická, politická a sociální studia Fontes Rerum zapadla do doby, kdy vrcholí přípravy na uskutečnění vládní tzv. velké důchodové reformy (DR) založené na vzniku druhého pilíře, tedy produktů soukromých penzijních fondů, a vyvedení části sociálních odvodů z průběžného státního systému do těchto fondů. Nečasova pravicová vláda s DR spěchá, navzdory zkušenostem z okolních zemí, kde se tento model neosvědčil, a navzdory varování z řad levice, odborů i od mnoha odborníků.

Populace stárne a dle některých »expertů« má být zázračným receptem na vyřešení tohoto fenoménu privatizace penzijního systému a zavedení kapitálového spoření na penzi (druhý pilíř). Že jsou takové úvahy pošetilé, se snažil dokladovat maďarský host. V Maďarsku, kde k privatizaci penzijního systému došlo, za 13leté období uskutečňování této »reformy« (v letech 1998-2010) činí výnos soukromých fondů souhrnně pouze deset procent a co víc - tento systém přispěl ke zvýšení deficitu veřejných financí a veřejného dluhu. »Systém byl financován na úkor státního dluhu,« prozradil Simonovits, původním povoláním matematik, a zdůraznil, že jedině veřejný penzijní systém je schopen překonat i krizová období a války.

Krize jako alibi

S návrhem, jak »řešit« vliv stárnutí populace na penzijní systém, přišla v r. 1994 Světová banka (SB). Ta doporučila institucionalizovat tři pilíře – první státní, druhý povinný soukromý, třetí dobrovolný soukromý. Skutečností je, že privatizace penzijního systému nemůže stárnutí populace řešit, zdůraznil Simonovits. První zemí, jež zavedla povinný druhý pilíř, bylo Chile v r. 1981, první zemí z bývalých socialistických zemí právě Maďarsko, a stejný proces, jenž Simonovits podrobil kritice, je připravován i pro Českou republiku.

Jak dále maďarský přednášející uvedl, v letech 1998-99 vstoupilo do privátního systému 50 % maďarských zaměstnanců, do r. 2010 dalších 25 %, a to povinně. Ztráty, které fondy utrpěly, a nepříznivé makroekonomické efekty byly však prezentovány jako výsledek hospodářské krize. Roční deficity rostly o 4-9 %, inflace dosahovala 4-8 %, až v r. 2006 musela být v Maďarsku zavedena drastická úsporná opatření. Hospodářská krize pak zasáhla Maďarsko jako první, připomněl Simonovits.

Potíž byla prý také v tom, že naprosto nedostatečná byla komunikace mezi maďarskými politickými stranami. »Byla to studená občanská válka,« bez okolků uvedl maďarský host a přispěl zajímavostí z maďarské politické scény: Populistická pravice prý říkala, že prováděná opatření v důchodovém systému jsou nutná, jinak exkomunisté budou mučit (!) lidi.

Simonovits: Český systém penzí je unikátní

Simonovits nezabíhal do českých poměrů, které detailně nezná, jak sám uvedl. Ale přesto svým způsobem – ve srovnání s Maďarskem - ocenil českou ekonomiku, zejm. nízkou inflaci a »výborné fiskální indikátory«: »Vy Češi máte unikátní penzijní systém, ve kterém žijete.« Proč jej tedy privatizovat? Proč raději neudělat parametrické změny v průběžném pilíři? položil řečnickou otázku s tím, že průběžný pilíř musí mít »dobrý design« a musí být připraven na pokrytí možných demografických výkyvů.

V následné diskusi vystoupil mj. člen NERV a exministr Vladimír Dlouhý, který Simonovitsovi oponoval a poukázal na neblahé demografické trendy, které vládu prý vedou k připravované DR. Pedagog Vysoké školy finanční a správní Radim Valenčík se směrem k Dlouhému ohradil, že pochopitelně se v oponentních návrzích DR s demografickými trendy počítá. Ale DR nelze postavit tak, že »vyvedeme 3 % do soukromých fondů. To jen přihraje miliardy různým Kellnerům,« varoval.

Kapitál si zavázal i českou vládu

»Již při mé parlamentní návštěvě Maďarska v r. 2007 jsem vnímal velké problémy se zabezpečením maďarského destabilizovaného důchodového systému,« svěřil se našemu listu expert KSČM na důchodovou reformu Miroslav Opálka. »Hovořili jsme o těchto problémech dosti otevřeně a správnost přístupů KSČM jsem si ověřil i v zahraničí. Slovenské zkušenosti tuto špatnou cestu, prosazovanou MMF a SB, jen potvrdily.« Podle Opálky jsou stejně varující taktéž příklady z Polska a pobaltských zemí. Proto i SB své návrhy přehodnotila. »Ale nadnárodní kapitál si pravicové české vlády zavázal. I ta poslední dělá vše pro to, aby svůj úkol – privatizaci alespoň části českého důchodového systému - do svého pádu stihla. Doplatí na to především řadoví občané našeho státu a veřejné finance,« varuje poslanec.

ILUSTRAČNÍ FOTO – archiv Haló novin


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.7, celkem 44 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama