Zpoplatnění silnic? Vyšší a spravedlivější!

Jednou z příčin neutěšených poměrů v dopravě České republice je malé zpoplatnění silniční dopravy.

K velmi nízké a nespravedlivé silniční dani sice přibyla v roce 1995 dálniční známka a v roce 2007 elektronické výkonové zpoplatnění, ale i tak zůstává výše zpoplatnění užívání silnic a dálnic ve srovnání s náklady na ně v ČR nedostatečná (viz tabulka).

Náklady na silnice a dálnice v ČR a výše jejich zpoplatnění v mil. Kč

RokSilniční daňDálniční známkaVýkonové zpoplatněníZpoplatnění silnic a dálnicNáklady na silniceDeficit silnic a dálnic
19934 3300X4 3309 2234 893
19944 1000X4 10012 5348 434
19954 150900X5 05015 80310 971
19964 300920X5 22018 83313 563
19974 600990X5 59021 96716 410
19984 4001 640X6 04021 59715 579
19995 2001 950X7 15020 08912 916
20005 6001 710X7 31020 09512 799
20015 2701 730X7 00019 55212 552
20025 5101 900X7 41024 60217 192
20035 7402 060X7 80028 33620 536
20045 5102 680X8 19042 02433 834
20055 1803 050X8 23052 57344 343
20065 4303 290X8 72057 69148 971
20075 9122 4263 32911 66757 83045 993
20085 9992 7332 76811 49966 21956 046
20094 8031 8996977 39967 82060 020
20104 6892 8722 64710 208--

Zdroj: MF, MD, SFDI ČR. V případě výnosu dálniční známky od roku 2008 a elektronického výkonového zpoplatnění jde o čistý výnos, tj. po odečtení nákladů na systém zpoplatnění.

Tabulka ukazuje, že zpoplatnění užívání silnic a dálnic je v ČR jen v symbolické výši. Tím je zakládána dumpingově nízká cena silniční dopravy a zásadně je znevýhodňována železniční doprava. Námitky automobilové lobby, že platí hodně na spotřební dani za pohonné hmoty, neobstojí, protože jen vyčíslená část ekonomických škod na životním prostředí a zdraví lidí, kterou způsobuje silniční doprava, je vyšší, než výnos spotřební daně za pohonné hmoty touto dopravou zaplacený.

Systém je špatný

Platný systém zpoplatnění užívání silnic a dálnic v ČR je značně nespravedlivý i proto, že jejich opotřebení silniční dopravou velmi prudce stoupá s rostoucí hmotností vozidla na nápravu, takže takřka zadarmo jezdí její hlavní ničitelé - těžké kamiony a dále i autobusy veřejné dopravy, které jsou od placení silniční daně osvobozeny. Sazby silniční daně byly stanoveny velmi nízko a od té doby se neměnily, přestože inflace je dále znehodnocovala. Zatěžují jen vozidla podnikatelů. Ceny dálniční známky se zvyšovaly, ale současně se rozšiřovala disponibilní síť dálnic a rychlostních silnic.

Sazby elektronického výkonového zpoplatnění patří k nejnižším v Evropě, což ve spojení s vysokými náklady na zavedení neperspektivní mikrovlnné technologie ještě v roce 2010 zásadně snížilo jeho výnosy. Vysoké slevy ve prospěch emisně méně znečišťujících vozidel vážně podráží jejich ekonomickou funkci a dále znevýhodňují šetrnou železniční dopravu. Některá vozidla jsou od silniční daně osvobozena zcela. Základní snížení silniční daně z titulu nižších emisí činí 40 % a elektronického výkonového zpoplatnění 22 – 26 %. Silniční daň je opakovaně »tunelována« pod rouškou ochrany ovzduší.

Podle odborníků další rozšiřování zpoplatňování silnic není možné uskutečnit mikrovlnnou technologií. Efektivní je jen technologie satelitní (družicová), popř. systém hybridní při zachování technické kompatibility obou technologií. Evropská unie požaduje technickou interoperabilitu mýta, tj. aby každé vozidlo mohlo v rámci EU jezdit na jednu palubní jednotku. Významné je kritérium ekonomické. Výkonové zpoplatnění není levné. Při známé neochotě financovat řádnou údržbu a opravy silnic a dálnic začíná být situace velmi kritická.

Nový systém se modeluje podle čtyř proměnných – intenzity dopravy, obhajitelné výše mýtné sazby, nákladové rentability mýtného (do 30 % vybraného mýta) a výnosu 240 000 Kč/km silnice a rok. Uvažuje se zpoplatnit 3 969 km silnic 1. třídy a 970 km silnic 2. třídy. Výkonové zpoplatnění silnic by mělo i odradit nákladní auta od objíždění zpoplatněných úseků. Otázkou je, zda při uvažovaných vyšších sazbách mýtného na dálnicích se toho dosáhne. Že v obcích, přes které část řidičů objíždí zpoplatnění úseky, je hodně zle, mohou vyprávět nejen v Příšovicích u Turnova. Úřady přitom často chrání bezohledné i agresivní řidiče.

Technický stav silnic 2. a 3. třídy je velmi špatný a dál se zhoršuje. Hrubě podfinancované kraje s tím mnoho udělat nemohou. To ale nechává kapitány české dopravy a zejména státních financí klidné. Někteří krajští radní pro dopravu vidí v rozšíření elektronického výkonového zpoplatnění na silnice 2. třídy cestu, jak svůj silniční rozpočet alespoň trochu vylepšit. Chybí i vážení nákladních vozidel, možnost jim zakázat vjezd na silnice, které na jejich váhu nebyly stavěné, ad. Cílovou dopravu je ale obtížné regulovat. Přitom stát připustil výstavu řady logistických center u silnic k tomu zjevně nevhodných.

Příklad Slovenska

Slovenští experti včas pochopili, že jedině satelitní systém elektronického výkonového zpoplatnění je perspektivní. Po delší nelehké přípravě ho spustili k 1. 1. 2010. Zpočátku musel čelit značným protestům slovenských a českých autodopravců, kteří sáhli i k blokádě dopravy v Bratislavě. Vynutili si na několik týdnů přerušení výběru mýta. Od března 2010 již systém fungoval standardně. Nenalnily se obavy, že výběr mýta bude nízký – podařilo se zpoplatnit 99 % vozidel na příslušných komunikacích, v roce 2010 se vybralo 142 mil. Euro, z toho 80 % zaplatila vozidla nad 12 t hmotnosti.

Na rozdíl od ČR je na Slovensku zpoplatněno kromě dálnic a rychlostních silnic i téměř 1400 km silnic prvních tříd. Tranzit je postižen celý. Také na Slovensku bojují s objížděním zpoplatněných úseků. Od 1. 1. 2012 chtějí zpoplatnit užívání všech silnic 1. třídy.

Zkušenost Švýcarska

Otevření Gotthardského dálničního tunelu se stalo pro Švýcarsko pohromou, neboť mocně stimulovalo růst tranzitní kamionové dopravy. Proti vážnému zhoršení životního prostředí se zvedly masové protesty. Švýcaři se v referendu vyslovili pro převedení tranzitu na železnici. Dosáhli toho zásadním zlepšení železniční dopravní infrastruktury, reformou železnice a zavedením relativně vysokých poplatků za těžká silniční vozidla. Výše sazeb zpoplatnění těžkých silničních vozidel vycházela z odhadované výše ekonomických škod na životním prostředí a zdraví lidí a činila 1,6 setin eura na tunokilometr. Rozdíl mezi vysoce a nízko emisními vozidly v sazbě činil 15 %. Zavádění proběhlo ve třech etapách. Významně zabrzdilo růst kamionové dopravy, podíl železnice na nákladní dopravě ve Švýcarsku přes Alpy se zvýšil ze 40 na 65 %, ceny se vlivem mýta zvýšily jen o 0,11 %, zaměstnanost v silniční dopravě stagnovala a v železniční se zvýšila, dopady na odlehlé regiony byly zanedbatelné.

Výnos zpoplatnění jde ze dvou třetin na novou železniční infrastrukturu. Švýcaři si váží veřejného zdraví a životního prostředí. Rozhodování o významných otázkách ve všelidových referendech, o kterých si Češi mohou jen nechat zdát, je velkou výhodou.

ILUSTRAČNÍ FOTO – dopravnifederace.cz


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 27 hlasů.

Jan ZEMAN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


vlastaburian1984
2011-05-31 07:25
Chce to vyhnat trikolku, predcasne volby a zakon o referendu.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.