Internet je místo, kde stále ještě nelze věci příliš odhadnout

Když roku 2006 zakládali Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim server Youtube, všichni se jim smáli.

Dát lidem prostor k tomu, aby zveřejnili desetiminutové video? Proč by to lidé měli dělat? Co by z toho měli? Proč by měli dávat svá videa na cizí server a kdo by se na ně měl jako dívat? To říkali odborní publicisté. Výsledkem byla exploze, Youtube se stal fenoménem. Nejinak tomu bylo s projektem Wikipedie.

Všichni buďme encyklopedisté

Základní myšlenka jeho zakladatele, Američana Jimmyho Walese, byla prostá: vytvoříme internetovou encyklopedii, ale nebudeme tam dávat články žádných odborníků a vědců. Tu encyklopedii si budou psát uživatelé sami. Každý, kdo bude chtít napsat nějaké heslo, dostane tu možnost. Administrátoři systému budou hlídat jen základní pravidla (žádné vulgarity, neporušování autorských práv atp.).

Mnozí odborníci se tehdy smáli podobně jako v případě Youtube: Proč by lidé měli chtít psát encyklopedii? Proč by měli pro svět dělat něco tak namáhavého zdarma? Co by z toho proboha měli? A i když pár stovek takových hesel vznikne, jakou asi budou mít úroveň, když je budou tvořit diletanti a puberťáci? A zase se jednou tragicky zmýlili. Wikipedie se stala fenoménem, lidé dychtili »psát učebnici« či »dějiny«, tedy něco, co jim po celou moderní éru zůstávalo odepřeno. Druhé dilema se však vznáší nad Wikipedií dodnes: jaká je úroveň hesel? Jak moc se dá údajům z Wikipedie věřit?

Kvalita a nestrannost

Rozsáhlé Wikipedie – anglická, francouzská či německá - mají dnes mnoho vynikajících encyklopedických hesel, ale i tam se najdou kuriózní texty, o malých, teprve se rozrůstajících jazykových verzích ani nemluvě.

Roku 2005 nicméně prestižní vědecký časopis Nature publikoval článek, ve kterém byly porovnávány anglická Wikipedie a Encyclopaedia Britannica. Závěr byl šokující: prý obsahují srovnatelný počet chyb a jsou tedy stejně relevantní. Britannica metodiku a výsledky srovnání vzápětí tvrdě kritizovala.

Nejistou je i otázka »neutrality«, kterou má Wikipedie ve štítu. Tim Anderson, vyučující na univerzitě v Sydney, například tvrdí, že Wikipedie podporuje politiku americké vlády a to, co o ní tvrdí média vlastněná velkými korporacemi. Jako příklad uvádí Anderson encyklopedický článek o Hugo Chávezovi: jsou v něm používány vůči Chávezovi kritické zdroje, ale zdroje jako Venezuela Analysis a Z Magazine označují správci Wikipedie za »nepoužitelné«.

Případ Batuta

Relativní otevřenosti Wikipedie se nicméně občas pokoušejí využít její nepřátelé či recesisté k tvorbě mystifikací. Tou nejznámější je případ »Henryk Batuta« na polské Wikipedii. Postava toho jména byla zcela smyšlená, nicméně článek o ní zůstal na Wikipedii bez povšimnutí téměř patnáct měsíců, od 8. listopadu 2004 do 20. ledna 2006. Recesisté využili toho, že ve Varšavě existuje »ulice Batuty«. Cedulku ulice vyfotografovali, umístili na Wikipedii, a k tomu připsali heslo, že Henryk Batuta (původním jménem Izaak Apfelbaum) byl komunistický odbojář za 2. světové války. Batuta však v polštině značí »taktovka« a ulice byla skutečně pojmenována »Taktovková«.

Víc než Ottův slovník

Česká Wikipedie vznikla roku 2002, původně v prostředí českých esperantistů. První hesla byla proto hojně věnována právě esperantu, ale tak jako v jiných zemích, brzy se spektrum tvůrců rozšířilo do všech směrů. Nedávno česká Wikipedie dosáhla hranice 200 000 hesel. Jak wikipedisté s oblibou upozorňují – to je více než měl Ottův slovník naučný. Úroveň některých hesel je sice vyloženě legrační, přesto tu Wikipedie je, rozrůstá se, její vliv sílí a nic ji nezastaví. Již nemá smysl diskutovat o tom, zda Wikipedie dobude svět, dnes už je nutno debatovat o tom, jak žít ve světě, který wikipedický duch ovládl. Svět s ručením omezeným, ale pro většinu z nás, zdá se, dostačujícím.


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 11 hlasů.

redakční zpráva

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.