Vstup do stejné řeky krachu

Říká se, že nelze dvakrát vstoupit do stejné řeky. Ovšem městu Bitterfeld-Wolfen ve východním Německu se to může přihodit, napsal týdeník Der Spiegel.

Starostka Petra Wustová vysvětluje, že kraj byl v dobách NDR centrem chemického průmyslu. Po sjednocení výroba zanikla, velké západoněmecké chemičky nepotřebovaly konkurenci. Bez práce se ocitlo 50 000 lidí. Mnozí odešli, zbylí přežívali. Po letech jim dal naději místní podnik, který se rozrostl z 19 zaměstnanců na 10 000 - Q-Cells vyrábí fotovoltaické články a panely. »Vše vypadalo růžově, město i region se ohromně zdvihly, jenže letos přišly vážné zádrhele,« říká starostka. Q-Cells bojuje o přežití a není jediným německým výrobcem fotovoltaiky, který má problémy. Letošní prodeje klesly německým firmám průměrně o 40 %. V Bitterfeldu-Wolfenu byly propuštěny už tři tisícovky lidí. Bavorský Phoenix Solar je na tom ještě hůř, přišel dokonce o dvě třetiny loňských prodejů.

Podobně jsou na tom němečtí výrobci větrných elektráren. Známá firma Nordex propustila sto zaměstnanců, ale to je jen začátek. Firma musí ušetřit na nákladech 50 miliard eur, což asi bude sebevražedné.

Zrádné dotace

Přitom perspektivy »alternativní« energetiky nikdy nebyly tak slibné jako letos. Po březnové katastrofě v japonské Fukušimě vzrostly v Německu »protijaderné« nálady tak, že se od jádra odvrátila i vláda, nyní sází na »zelené« zdroje. Fotovoltaika je v Německu oblíbená už více než 10 let, solární panely lze vidět na většině střech.

Jenže německé firmy, většinou nové, vyrostlé z jakýchsi manufaktur, paradoxně doplatily na státní podporu. Tu neplatí stát, ale spotřebitelé, kteří musí hradit státem určenou »zelenou« cenu. Institut ekonomických studií z Porýní-Westfálska spočítal, že do konce roku 2010 zákazníci »nalili« do alternativních firem 81,5 miliardy eur, jinak řečeno každá domácnost ročně 123 eur. Firmy si žily jako v bavlnce a domnívaly se, že to potrvá věčně. Do výzkumu dávaly jen dvě až tři procenta zisku ročně, jejich výrobky jsou tudíž zastaralé.

Čínská a tchajwanská konkurence si počíná mnohem šikovněji, s inovacemi přichází každoročně - zvyšuje účinnost svých zařízení - a nebála se riskovat výstavbou velkých závodů, které vyrábějí levněji. Mezi 10 největšími světovými fotovoltaickými společnostmi je nyní osm čínských, ale ani jedna německá. Číňané vytlačují Němce z jejich vlastního trhu velice energicky, firma Yingli se dokonce stala sponzorem fotbalového velkoklubu Bayern Mnichov. To by si žádný německý výrobce nemohl dovolit.

Na trhu s »větrem« proběhl obdobný vývoj. Před pěti lety se pětice německých výrobců řadila mezi desítku největších producentů, nyní zůstali jen dva, zato se do desítky protlačily čtyři čínské firmy.

Číňané investují

Čína nejen vyrábí, ale také financuje stavby solárních a větrných elektráren po celém světě. Státem vlastněné banky postupují promyšleně, podporují export, i když se jedná o velké částky. »Farma« větrných elektráren stojí kolem miliardy eur, Číňané jich financují desítky najednou, samozřejmě za podmínky, že jde o čínskou dodávku.

Německé firmy se dají obdobnou cestou. Spojují se velcí výrobci a soukromé banky, investice do alternativní energetiky je začala zajímat. Větrné elektrárny rozvíjí Siemens, fotovoltaiku Bosch. Nejde přitom o podporu zaměstnanosti v Německu. Bosch buduje velkou továrnu v Malajsii.

Malé a střední firmy asi většinou zaniknou, některé se snad stanou součástí velkých. V Bitterfeldu-Wolfenu doufají, že se u nich stane realitou druhá varianta. Jinak už podruhé během 20 let vstoupí do stejné řeky krachu.


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 13 hlasů.

(jo)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.