Odbory trvají na zvýšení platů nelékařského personálu

Bude zdravotnictví zase bez peněz?

PRAHA - Zdravotnické odbory budou požadovat navýšení platů pro lékaře, ale i další zdravotníky přesně podle dohody s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem (TOP 09). Vyplynulo to ze včerejšího jednání tripartity – ministrů, zaměstnavatelů a odborářů.

»Postoj pana ministra Hegera hodnotíme jako absolutně nepřiměřený situaci, protože pan ministr se před tři čtvrtě rokem zavázal, že navýší platy lékařů, ale kromě toho se zavázal také k tomu, že navýší platy nelékařů,« řekla včera Haló novinám předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

»Hovořilo se o memorandu, které uzavřel s Českou asociací sester. Před devadesáti zástupci odborových organizací z nemocnic se pan ministr zavázal, že vzhledem k tomu, že odborový svaz v tehdy vypjaté době akce ‚Děkujeme, odcházíme‘ nepožadoval navýšení finančních prostředků na platy ostatního zdravotnického personálu, bude je řešit od 1. 1. 2012. Už tehdy jsme řekli, že za adekvátní budeme považovat tu částku, kterou bude navyšovat lékařům, tj. 10 %. Přišlo nám zcela legitimní, že pan ministr svůj slib splní. Nenapadlo nás, že řekne, aby si to nemocnice naplnily ze svých rozpočtů,« uvedla.

Nemocnice na vyšší platy nemají

Odboráři argumentovali jsme i tím, že pokud by úhrady na rok 2012 v souhrnu neměly překročit letošní objem, znamená to reálný propad 10,3 %. V takové situaci není možné, aby zdravotnická zařízení realizovala navýšení z vlastních zdrojů. Ředitelé zdravotnických zařízení nám řekli, že žádné takové možnosti nemají. Nemají na to ani fakultní nemocnice. Pokud by navýšení realizovali, tak jen z financí, které jim dá ministerstvo. Všechny odborové subjekty, které u nás v republice působí, se dohodly na společném postupu a trváme na tom, aby pan ministr Heger jako člen vlády svůj slib splnil, řekla Žitniková.

Ohroženy jsou »kojeňáky« i lázně

Není to však jediný problém s navrhovanou úhradovou vyhláškou. Vláda se občany snaží oškubat, kde se dá. Například lázeňské pobyty by se mohly stát pro řadu pacientů téměř nedostupnými. »Požadovali jsme po ministru Hegerovi i to, aby v úhradové vyhlášce nesnižoval úhrady pro lázně. Zužuje se totiž návrh indikačního seznamu, některé lázeňské pobyty by se pacientům neměly hradit. Pro lázně jakýkoliv výpadek znamená obrovské ohrožení. Ředitelé už upozornili odboráře, že pokud se sníží úhrady ze zdravotního pojištění, budou muset některé zaměstnance propustit. Lázně jsou napojené i na dodavatele v regionech, takže je ohrožena řada pracovních míst,« upřesnila Žitníková Haló novinám.

»Chtěli jsme také, aby se zastavily další kroky, které se týkají kojeneckých ústavů,« připomněla. »Chtějí je zrušit a říkají, že je to tak v celé Evropské unii. Ověřovali jsme si to a není to pravda. Taková zařízení ve státech EU existují. Navíc v našich kojeneckých ústavech je většina dětí, které jsou velmi těžce zdravotně postižené. O ně nikdo nemá zájem. Nedovedeme si představit, jak by o ně mohla být zabezpečena péče v rodinách pěstounů, když ty děti v mnoha případech musejí mít specializovanou zdravotní péči. Mají různé vývody, nemohou samy dýchat... Péče o ty děti je velmi nákladná. Návrh ministerstva vůbec nezohledňuje náročnost takové péče,« řekla Žitníková.

Podfinancované sociální služby

Na sociální služby by příští rok mělo jít ze státního rozpočtu 6,1 miliardy korun, tedy stejná částka jako letos. Vzhledem k plánovanému zvýšení DPH a cen energií, potravin aj. jde vlastně o snížení. Poskytovatelé sociálních služeb přitom podle podkladových materiálů pro jednání požadují 10,26 miliardy korun. S částkou navrženou ministerstvem práce a sociálních věcí nesouhlasí sociální komise Rady Asociace krajů ani odbory. Dagmar Žitníková na jednání expertní komise tripartity řekla, že zaměstnanci v sociálních službách jsou dlouhodobě podfinancovaní. Mají jedny z nejnižších platů v republice. Odbory budou na jednání požadovat částku ve výši 8,5 miliardy korun. Tato částka má podle ní umožnit zařízením sociálních služeb, aby se vypořádala se zvýšením DPH a navýšila platy zaměstnanců. Zaměstnavatelé na tripartitě navrhovali navýšení částky o 400 milionů na 6,5 miliardy.

Předdůchody mají šanci

Naopak pokrok včera zaznamenalo řešení takzvaných předdůchodů. Vláda akceptovala návrh zaměstnavatelů a odborů, aby se týkaly pouze lidí v namáhavých profesích. Daňové zvýhodnění pro zaměstnavatele má být 36 000 korun ročně. Mohou je uplatnit jako nákladovou položku. Vláda si však podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka nechá propočítat obě varianty, které se včera projednávaly. S první z nich přišlo ministerstvo financí (MF). To navrhovalo, aby se daňové úlevy u všech lidí zvýšily z 24 000 korun ročně na 30 000 korun. Okruh lidí, kterých se budou předdůchody týkat, by si pak firmy v dohodě se zástupci zaměstnanců stanovily v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisem.

S tím nesouhlasili zaměstnavatelé ani odbory. Navrhují, aby se okruh »předdůchodců« stanovil přímo v zákoně. Měl by zahrnovat zaměstnance zařazené legislativou do rizikové skupiny tři a čtyři. To jsou například horníci či lidé pracující v nebezpečném, prašném či příliš horkém prostředí. U nich by se podle odborů a zaměstnavatelů měly daňové úlevy zvýšit na 36 000 korun.

Možnost spoření na předdůchody má být podle Drábka zavedena od roku 2013. Je podle něj potřeba dořešit také to, aby lidé v předdůchodech nebyli kráceni na svých nárokových důchodech. Předdůchody by tak měly být výhodnější než klasické předčasné důchody.

Sporný horní zákon

Tripartita jednala také o návrhu horního zákona, který má lidem zaručit, že jim stát kvůli těžbě nevyvlastní majetek. Na základě včerejšího jednání má ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovat analýzu dopadů. Proti úpravě je kromě odborářů například Svaz průmyslu a dopravy. »Jde o to, aby se stát nezbavil možnosti přístupu ke strategickým surovinám,« řekl generální ředitel Svazu Zdeněk Liška. Úprava podle svazu může mít dopad na konkurenceschopnost ČR ve srovnání s ostatními zeměmi, jako jsou Německo či Rakousko, protože ty mají úpravu umožňující vyvlastnit pozemky v případě, že se neoprávněně brání využití nerostného bohatství. (ng)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 30 hlasů.

(ng)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.