Rozhovor Haló novin s MUDr. Cyrilem Muchou, odborným asistentem ÚVL 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a praktickým lékařem

Jsme jako husiti, proti všemu a všem, proto se očkování bojíme

Pane doktore, proč vlastně lidé podceňují chřipku?

Domnívám se, že je to hlavně díky tomu, že lidé zaměňují termíny jako nachlazení, rýma, chřipka a angína. Chřipka je závažné onemocnění specifickým chřipkovým virem. Většinou je provázena pro ni typickými příznaky: vysoká horečka, suchý dráždivý kašel a rychlý nástup potíží. Člověk si řekne: »V 10 jsem byl ještě zdráv, a v 10,30 mě již bolelo všechno«. Chřipka se projevuje bolestmi svalů, kloubů, suchým dráždivým kašlem. Rýma většinou nebývá, ale sliznice nosu je oteklá, takže člověk nemůže dýchat nosem. To je chřipka. Zásadní u ní je, že se rychle šíří a je velice nakažlivá. Člověk, který je s nemocným v kontaktu, má pak téměř devadesátiprocentní naději, že ji dostane.

Člověk ale asi těžko hned pozná, jestli jde o obyčejné nachlazení nebo chřipku...

Na samém počátku to člověk nepozná. Ale jakmile se rozvinou příznaky, tak již ano. Chřipku jsem právě definoval. Přibližme si tedy nachlazení. Vlastně to není choroba, ale proces vedoucí k chorobě. Člověk prochladne, dochází k tzv. centralizaci oběhu. Znamená to, že sliznice jsou špatně prokrvené, obranné mechanizmy jsou oslabené a mohou se tedy lépe pomnožit viry nebo bakterie, které se na sliznicích nacházejí. Tímto způsobem se »pootevřou vrátka« ke vzniku infekce v organizmu.

Viróza je onemocnění »nějakým« virem, který může způsobit nejrůznější infekce. Nejčastěji se setkáváme s letními, anebo zimními virózami. Při nich má člověk rýmu, bolí jej v krku, pálí sliznice, ale teploty se pohybují jen okolo 37 stupňů. Chřipka je vlastně specifická viróza. U angíny jde o něco zcela jiného. Onemocnění je způsobeno bakterií, většinou streptokokem. Při angíně nejčastěji otečou mandle, objevují se vysoké horečky apod.

Kdo z populace je chřipkou nejvíce ohrožený?

Zajímavé je, že nejčastěji se nakazí děti a mladší ročníky. Proč? Virus v populaci totiž neustále koluje, různě se mění. Čím je tedy člověk starší, má větší šanci, že se s daným virem nebo jemu podobným už potkal v minulosti a má tedy menší šanci, že onemocní. Ale pozor, pokud se objeví nový virus nebo i částečně změněný virus, nakazí se sice častěji mladší, ale největší komplikace mají a nejvíc na chřipku umírají lidé ve vyšším věku. Průběh onemocnění ve vyšším věku je mnohem horší než v mládí. Četl jsem výstižnou definici z roku asi 400, kdy v jedné kronice popisovali »jakousi nemoc«. Tehdy nevěděli, že jde o chřipku, ale hovořilo se tam o tom, že »nemocněla většina lidí, a všichni starci zemřeli«. Velmi tvrdá, ale výstižná definice chřipky.

Kolik lidí u nás ročně tomuto onemocnění podlehne?

V České republice za rok umírá na chřipku a její komplikace asi 2000 lidí. Já vždycky říkám, že je to dvakrát více, než kolik umírá lidí při autonehodách na silnicích. Když jeden člověk zahyne při autonehodě, informují o tom všechna média. Nedovolím si to nikterak zlehčovat, avšak o chřipce se nemluví, i když na ni zemře dvakrát tolik lidí. Každý z nás má tedy dvakrát větší šanci, že zemře na chřipku, než že zahyne při autonehodě.

To je zajímavé. Jak se tedy chřipce co nejúčinněji bránit?

Je nutno si uvědomit, že chřipka je viróza. Nákaza. Na tom, zda člověk onemocní, záleží v jakém stavu je jeho imunitní systém. Jako prevence je důležitá dobrá výživa, určitě otužování a podobné věci. Ve chvíli, kdy se objeví chřipková epidemie, je nutno minimalizovat kontakt s lidmi a pobyt v uzavřených prostorách.

Nicméně jediná opravdu specifická prevence je očkování. Očkuje se očkovací látkou, jejíž složení každoročně stanoví Světová zdravotnická organizace (WHO). Pro celou severní polokouli je vlastně stejná. Očkovací látka vždy obsahuje tři viry. Nutno dodat, že je to poměrně detektivní práce strefit se do toho, jaký virus se v určitém roce objeví. Nicméně v posledních 10 až 15 letech se WHO strefila velmi přesně nebo byli velmi blízko.

Virus se tedy každý rok mění?

Ano. Proto se každý rok přeočkovává a vakcína je trošičku jiná.

Jaké jsou nejúčinnější vakcíny?

Takto se o tom mluvit nedá. Jak jsem již řekl, vakcíny mají stejné složení, přičemž vždycky obsahují tři viry. Liší se v tom, jak jsou vyrobené, nebo jak se aplikují.

Proč je tedy zapotřebí se nechat každoročně přeočkovat?

Dá se říci, že chřipkový virus je velice »chytrý«, a každý rok se mění. Takže ten, kdo loni onemocněl chřipkou - tedy konkrétním virem, není imunní proti viru dominantnímu v příští sezoně. Kvůli tomu se musí každoročně měnit složení očkovací látky.

Univerzální očkovací látka proti všem chřipkovým virům zatím neexistuje. Kromě těchto každoročních »malých« změn se jednou za čas může objevit výrazná změna. Tehdy hovoříme o tzv. schiftové variantě viru. Po této změně může dojít k tzv. pandemii, při níž se nový virus, obrovskou rychlostí šíří v celé populaci.

Podobná smrtící pandemie (tzv. Španělská chřipka) se např. objevila v letech 1918-1919 a očekávaly se také před dvěma lety. Naštěstí k tomu nedošlo. To, že pandemie nebyla, není argument proti očkování. Je jasné, že jednoho dne nebezpečná a smrtící pandemie přijde.

Někteří lékaři se však nenechávají očkovat a ani to lidem nedoporučují...

K tomu bych řekl, že každý lékař prošel nějakým vzděláváním. Vystudoval medicínu a pak záleží na něm, jak se dále vzdělává. Ke škodě jejich i ke škodě jejich pacientů existují kolegové, kteří se příliš nevzdělávají. Je to vidět např. i v otázce očkování. Vakcína proti chřipce, která byla před dvaceti třiceti lety, je odlišná od té dnešní.

Nyní je mnohem čistší, má daleko méně vedlejších účinků, a je tedy daleko bezpečnější. Někdy to přirovnávám k tomu, že před třiceti lety byl hit stodvacítka Škodovka. A dnes kdyby člověk sebevíc chtěl, nastříkal by ji, namaloval, promazal, nikdy se nevyrovná třeba dnešní Octavii. Bohužel se domnívám, že mnoho kolegů, kteří varují populaci proti očkování, toto neví.

Víte, někdy se o nás říká, že jsme husiti, jsme proti všemu a všem, a všeho se bojíme. Nelze se divit, že máme jednu z nejnižších proočkovaností na světě. Je nepravděpodobné, že by si lékaři i ostatní lidé ve světě nechali namluvit něco špatného. Vždyť i v takových zemích, jako je např. Kanada nebo USA, kde je vztah k osobní svobodě a vlastnímu rozhodování výrazně silnější než u nás, je proočkovanost zhruba třicetiprocentní. U nás v posledních letech asi pětiprocentní....

Dodám, že na rozhodnutí o očkování proti chřipce je zajímavý i jeho »společenský rozměr«. Pokud se totiž člověk nechá očkovat, nepomáhá pouze sám sobě, ale chrání tím i své okolí (kolegy na pracovišti, svou rodinu apod.). Virus chřipky se totiž šíří pouze mezi lidmi, pokud je někdo naočkovaný, virem se nejen nemůže nakazit, ale nemůže ho ani přenést na další lidi.

Kolik u nás stojí očkování proti chřipce?

Lidé s určitými diagnózami a od určitého věku mají očkování zdarma. Za očkování tedy neplatí: všichni lidé nad 65 let, lidé, kteří se léčí se srdcem, cukrovku, s onemocněním plic nebo ledvin. Dále to jsou lidé, kterým byla z nějakého důvodu odstraněna slezina. Ostatní za aplikaci očkovací látky zaplatí zhruba 300 korun.

Za zmínku stojí také fakt, že se očkování vyplatí nejen medicínsky, ale i ekonomicky a to pro očkovaného, tedy zaměstnance i zaměstnavatele. Když totiž zaměstnanec onemocní, první tři dny neschopenky nedostává žádné peníze. Je spočítáno, že zaměstnanec s průměrným platem a týdenní pracovní neschopností přijde zhruba o tři tisíce korun. Podobně, vlastně ještě výhodněji, to platí pro zaměstnavatele, když naočkuje své zaměstnance. Tam je to ale trošku složitější.

Vakcinaci provádějí jenom praktičtí lékaři nebo také odborníci?

Většinou se očkuje u praktických lékařů. Pokud některý praktický lékař neočkuje (stávat by se to ale nemělo), můžeme o očkování požádat kteréhokoli jiného praktického lékaře. Pokud platíme očkování hotově, můžeme jít kamkoli: např. k závodnímu lékaři, jinému praktickému lékaři nebo do některého očkovacího centra.

Závěrem zmiňme největší mýty o očkování...

Největší mýtus je v duchu: »Pan Horák se nechal naočkovat a druhý den dostal strašnou chřipku«. To se mi vždycky »otvírá kudla v kapse«. Je, nutno si uvědomit, že vakcína je tzv. neživá. Obsahuje tedy zničené, nefunkční viry. Někdy uvádím příměr: někdo by přijel autem, zastavil, rozebral ho na náhradní díly, šroubečky, plechy, pérka, a teď mu to tam leželo na chodníku. Je to ještě auto? Váží to stejně, je tam všechno, ale už s ním nepopojede ani metr.

A tak je tomu u chřipkové vakcíny. Jde o zničený virus, který nemůže infekci způsobit. Tím, že jsou ve vakcíně jeho části, tělo si »myslí«: ha, ten virus tam je a začne si vytvářet protilátky. Je tak připraveno na chvíli, kdy se s tím virem opravdu setká. Takže skutečnost, že někdo dostane pár dnů po očkování chřipku, není způsobena očkováním, ale tím, že protilátky vznikají postupně přibližně deset dnů. A právě v tu dobu není očkovaný ještě chráněný úplně stejně jako ostatní populace.

Kde máte vy, pane doktore, svoji ordinaci?

Ordinuji v Praze na Vítězném náměstí, mám tam též očkovací centrum, ale naštěstí nejsem jediný lékař, který očkuje proti chřipce (úsměv). Pokud by někdo přesto potřeboval očkování, má webová adresa je www.doktor-mucha.cz.

Karel MUŠKA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.1, celkem 21 hlasů.

Karel MUŠKA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hra
2011-11-24 05:49
Soudruzi, kampak na Vas s argumenty a s logikou!
manof.nospam
2011-11-20 22:31
Přitom očkování proti chřipce má spoustu nežádoucích účinků a
omnoho lépe zabírá vitamín D, viz články
tady: http://www.slobodavockovani.sk/clanky/aktualne-temy/flu/
polocek
2011-11-18 18:02
a proč by jsme se měli bezdůvodně nechá očkovat,,,doktorům pro
peníze?Jak úsměvné
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.