»Žlutavý kostel vlá na hoře zelené«

Poeticky, jak jinak, vyzpíval svůj vztah ke kopci nedaleko Olomouce »básník, jenž miloval svět« - Jiří Wolker. Právě tímto veršem začíná jeho báseň Svatý Kopeček.

Jaké tajemství skrývá Svatý Kopeček, že po staletí fascinuje nejen věřící, ale zaujal i barda proletářské poezie? A co vše mohou na Svatém Kopečku najít naši současníci?

Asi osm kilometrů ze středu hanácké metropole severovýchodním směrem se vypíná výrazná vyvýšenina, na jejímž vrcholu se skví poutní bazilika Navštívení Panny Marie. Samotná, velkoryse pojatá žlutá stavba, jež za slunného počasí doslova září a při dobré viditelnosti je vidět i z daleka, vytváří v krajině působivou kulisu.

Chrám s přístupovou cestou, zakončenou širokými schody, a bočními stavbami vytváří při pohledu shora symbolický kříž. V důsledku rozmachu tolik oblíbených zahrádek, jež rozbily zde se původně rozkládající polnosti, je tento záměr stavitelů nyní méně patrný.

Vše začalo u Andrýska

U zrodu božího stánku na Svatém Kopečku, dříve Svaté Hoře, stál olomoucký obchodník Jan Andrýsek. Ten slíbil, že pokud zbohatne, vystaví kapli zasvěcenou Panně Marii, která se mu podle legendy zjevila ve snu. To však Andrýsek stále odkládal, ačkoli se mu obchody dařily. Nakonec v letech 1629-1633 »na kopečku«, na pozemku premonstrátského opatství působícího v nedalekém Klášterním Hradisku, přece jen kapli nechal zbudovat. Tím se založilo sepětí Svatého Kopečku s premonstráty, které trvá dodnes.

V průběhu dalších desetiletí stoupal zájem poutníků o Svatý Kopeček. Zvláště, pokud se místo pojilo s legendou. Proto premonstráti nechali od roku 1669 stavět - podle projektu Giovanniho Pietra Tencally - poutní chrám. Výstavba trvala plných deset let a zajímavostí je, že osa půdorysu chrámu směřuje na mateřský klášter Hradisko.

Celý areál, čítající nejen chrám Navštívení Panny Marie, ale také obytné a účelové stavby a ambit s kaplí, je cenným barokním dílem 17. a počátku 18. století, jehož výstavby a výzdoby se účastnili přední umělci své doby.

Interiér doslova oslní svou okázalostí a vznešeností. Je zřejmé, že nejen vnější vzhled a samotné legendou opředené místo, ale také vnitřní výzdoba – to vše při mších násobené zpěvy a varhanní hudbou - musely poutníky přitahovat přímo magicky.

Svatý Kopeček, pak Kopeček, nyní zase Svatý

Na poutní místo zavítaly i různé osobnosti. V roce 1748 císařovna Marie Terezie, o 250 let později (v roce 1995) papež Jan Pavel II., který tehdy nepřijel poprvé. Svatý Kopeček totiž na krátko navštívil mnohem dříve, než se stal papežem.

Papežovu návštěvu dokládá deska umístěná na průčelí chrámu: »Toto poutní místo osobně navštívil 21. května 1995 Svatý otec Jan Pavel II.« Ten také ve stejném roce svým dekretem prohlásil chrám Navštívení Panny Marie bazilikou minor (menší, avšak významnou bazilikou, která je pod přímou patronací papeže).

Svatý Kopeček se stal svědkem událostí, jež..........

Celý článek naleznete na straně 9 buď v tištěné podobě na stáncích, nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com.

Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.1, celkem 8 hlasů.

Anna Semrádová

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.