Reklama

Aktuální zprávy
Nakladatelství Futura
Reklama
Audio
23. 5. 2013
Seminář
Get Adobe Flash player
V Praze proběhl zajímavý seminář s názvem Postoje levice ve válce se světovým terorismem. Více ve zvukovém záznamu.

Autor: Petr Burda

20. 5. 2013
Český rozhlas
Get Adobe Flash player
Český rozhlas slaví 90. let od svého založení. Mimo jiné představil ambiciózní projekt. Podrobnosti ve zvukovém záznamu.

Autor: Petr Burda

Další nahrávky >>
Reklama
Články e-mailem
Pokud chcete každý den od pondělí do soboty dostávat přehled aktuálních článků, vepište do políčka Vaši e-mailovou adresu a stiskněte tlačítko Odeslat.
//konec

Haló rady

P. Kováčik (vlevo) a S. Grospič. FOTO - Josef ŠENFELD
Poslanci vládní koalice nechtějí protikorupční zákon ani »církevní referendum«

Měli by rozhodnout občané

Sněmovna minulý pátek projednávala mj. také návrh ústavního zákona připravený KSČM, podle kterého by o majetkovém vyrovnání státu s církvemi měli rozhodovat lidé v referendu.

Pravice návrhu nedala žádnou šanci a hned v prvním čtení ho zamítla. Zabránila tak občanům, aby sami rozhodli o tom, zda stát, kraje či obce mají na církve převádět ještě nějaký majetek. Návrh KSČM za předkladatele obhajoval Stanislav Grospič.

Stanislav Grospič (KSČM), místopředseda ústavně právního výboru:

Podle ustanovení čl. 2 Ústavy ČR je lid zdrojem veškeré státní moci, přičemž ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Na rozdíl od jiných evropských států, např. Švýcarské konfederace, kde je referendum běžnou formou podílu občanů na výkonu státní moci, lid v ČR se touto formou podílel na zásadním rozhodnutí pouze jedenkrát, a to v roce 2003, kdy se občané rozhodovali o přistoupení ČR k EU.

Stejně jako přistoupení ČR k EU je i majetkové vypořádání s církvemi a náboženskými společnostmi dlouhodobým závazkem se zásadním a dlouhodobým dopadem na občany ČR.

Je proto zcela namístě umožnit rozhodnutí o této zásadní záležitosti přímo občanům, z nichž část požívá v různém rozsahu dobrodiní poskytovaná církvemi a náboženskými společnostmi, část je nepožívá vůbec, anebo dokonce tuto činnost v občanské společnosti považuje za určitou přítěž.

Nezatěžujme další generace

Hlavním cílem návrhu je definitivní spravedlivé vyřešení této otázky tak, aby nezatěžovala další generace. Definitivnost je zakotvena v ustanovení návrhu, podle kterého nelze v této věci vyhlásit opakované referendum, spravedlnost spatřujeme ve skutečnosti, že rozhodnutí takového významu nebude pouze v rukách 281 zákonodárců, nýbrž má příslušet všem občanům s aktivním volebním právem.

Zatímco mandát politické reprezentace je omezen volebním obdobím, »volební období« občanů s aktivním volebním právem trvá po osmnáctém roce věku až do konce jejich života a je tedy nesrovnatelně delší.

Návrh vychází z názoru, že rozhodnutí o tak zásadním a dlouhodobém rozpočtu ČR nepřísluší voleným zástupcům jakékoli politické strany, či politických stran, nýbrž přímo voličům, občanům ČR, neboť důsledky tak závažného rozhodnutí ponesou na svých bedrech v podstatě všichni občané, celá společnost.

Návrh předpokládá, že občané jsou i dostatečně způsobilí k tomu, aby o takovéto zásadní záležitosti mohli rozhodnout sami, v souladu s morálními zásadami dnešní demokratické společnosti, na základě obecné znalosti historických zkušeností českého národa a osobního zhodnocení přínosů i újmy, jež církve a náboženské společnosti přinesly jednotlivcům i českému národu jako celku.

Jaká je hodnota nárokovaného majetku?

Důležitou částí návrhu je stanovení povinnosti moci zákonodárné i výkonné vycházet nadále z výsledku provedeného referenda. Zásadním cílem návrhu je pak nastolit jistotu ohledně dalšího právního osudu církvemi a náboženskými společnostmi nárokovaného majetku.

Rozsah majetku církve se od období raného středověku až k tzv. restituční tečce datované dnem 25. února 1948 velmi výrazně měnil.

Stejně tak se měnily formy a rozsah dispozice církve s ním. Majetkové nároky církví a náboženských společností se po 17. listopadu 1989 sice postupně rozšiřovaly, avšak řada odborníků zastávala a zastává stále názor, že církev v devatenáctém a dvacátém století již majetek z pohledu práva většinově nevlastnila, nýbrž ho převážně měla ve své správě či v držbě.

Současný rozsah církvemi a náboženskými společnostmi nárokovaného majetku není tak zcela jednoznačně specifikován a stejně tak není přesně známa ani hodnota nárokovaného majetku.

Ať rozhodne referendum

Předložený návrh zákona vychází ze skutečnosti, že o vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi lze rozhodnout pouze referendem. Předložený návrh otázky zní: »Souhlasíte s tím, aby ČR, její kraje a obce, považujíce své vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi k dnešnímu dni za jednou provždy uzavřené, na ně nadále nepřeváděly žádný další majetek?«

Právo hlasovat v referendu by se svěřovalo každému občanu ČR, který v den konání referenda dosáhl 18 let věku. Referendum a výsledek referenda by vyhlašoval prezident republiky obdobným způsobem, jakým se vyhlašuje zákon. Prezident republiky by vyhlásil referendum do 30 dnů od účinnosti tohoto ústavního zákona tak, aby se konalo ve lhůtě počínající třicátým dnem a končícím šedesátým dnem od jeho vyhlášení.

Pokud by se referendum mělo konat v posledních šesti měsících volebního období PS nebo funkčního období zastupitelstev územních samosprávných celků, vyhlásil by je prezident republiky tak, aby se konalo spolu s volbami do PS nebo do zastupitelstev územních samosprávných celků. Jde o obdobný mechanismus, který byl zvolen při referendu, kdy občané rozhodovali o přistoupení ČR do EU.

Demokratický přístup v souladu s Ústavou

Ve stanovisku vlády je rozporována otázka, že se návrh ústavního zákona nijak nevypořádává s judikaturou Ústavního soudu k problematice původního majetku církví a náboženských společností a zejména pak s nálezem ÚS z 1. července 2010.Pokud se chcete o tom bodě dozvědět více, čtěte na straně 5 v pokračování tohoto článku buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com.

Připravila Jana DUBNIČKOVÁ

Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 24 hlasů.

Jana DUBNIČKOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Poštovní adresa: Haló noviny, P.B. 836, 111 21 Praha 1, telefon: 222 897 111, e-mail: halonoviny@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.