Ekonomika
Veřejná volba prezidenta ve světle ekonomiky
Teorie veřejné volby je specifickým oborem ekonomie a politologie, který zkoumá mechanismus rozhodování vlád o veřejném prostoru – co, jak a pro koho tak, aby získaly maximum hlasů voličů. Liší se od teorie trhů tím, že kriteriem je maximalizace počtu hlasů, zatímco v teorii trhů je to maximalizace zisku firem.
Tuto definici jsem převzal z učebnice ekonomie P. A. Samuelsona a W. D. Nordhause, ale myslím, že už nevystihuje současnou situaci ve veřejném prostoru.
Po druhé světové válce elektronizace principiálně změnila nejen technologii a produktivitu výrobní základny ekonomiky, ale i společenskou nadstavbu. Uvedená definice vychází z předpokladu, že rozumní občané volí ve shodě se svými zájmy, a že veřejnost tvoří mnohonásobně větší počet občanů průměrně majetných než velmi bohatých. Nebere však v úvahu vědecky řízenou manipulaci s veřejným míněním, příznačnou pro moderní volební kampaně.
Chicagoboys a jejich »neviditelná ruka trhu«
Rozhodující podíl socialistického Sovětského svazu na vítězství Spojenců ve 2. světové válce vyvolal v celém světě socializační tendence. Parta liberálních ekonomů na universitě v Chicagu, inspirovaná hypotézami fundamentálního antisocialisty F. A. von Hayeka, na to reagovala formulací zásad neoliberální ekonomické doktríny (NLED).
Základem je minimalizace účasti státu na chodu ekonomiky a priorita uspokojení zájmů egoistického jednotlivce před společenským zájmem. Oživuje pověru o blahodárném působení neviditelné ruky trhu a odvrhuje efektivní mechanismus, definovaný geniálním ekonomem J. M. Keynesem pro regulaci makroekonomiky v systému tržního kapitalismu. Prezident USA F. D. Roosevelt ho uplatnil v hospodářské politice Nového údělu (New Deal) a 30 roků po 2. světové válce, dík keynesianismu, nedošlo k větším ekonomickým krizím.
Seriózní ekonomové zařadili NLED mezi ekonomické kuriozity, avšak američtí plutokrati, kteří na válce nesmírně zbohatli, využili neoliberální ideologii jako základu politického režimu, podporujícího neomezené hromadění soukromého majetku a zabezpečujícího jeho důslednou ochranu, a tím i moc bohatých, To ovšem vyžadovalo převedení politického modelu klasické zastupitelské demokracie na model s prvky modernizované orwellovské totality.
Tento proces dokončil v USA prezident R. Reagan po roce 1981 během svého prvního volebního období. Od roku 1990 probíhá v zemích bývalého socialistického bloku i v Evropě v rámci transformace společnosti podle směrnic Washingtonského konsensu.
Odtržení sektoru financí od výrobní základny
Neoliberální politický režim vyvolal vznik fenoménu financializace ekonomiky. Operace na finančních trzích vynášejí rychle mnohonásobně větší zisky než investice do průmyslu. Banky přestaly plnit své poslání sloužit hmotné ekonomice. Podíl průmyslu na tvorbě HDP je v USA 16 %, v západní Evropě kolem 20 % a u nás přibližně 40 %.
Finanční sektor se odtrhl od výrobní základny a začal žít vlastním životem ve virtuálním světě obchodování s riziky a spekulací na kapitálových trzích. Došlo k astronomickému zadlužení států i domácností, a to přispělo v roce 2008 k bankrotu společnosti Lehman Brothers, který odstartoval největší krizi v historii kapitalismu.
Zatím krize postihuje hlavně virtuální majetek zbohatlíků ve formě investovaných aktiv. Ten je násobně větší než roční národní důchod všech států na světě. Propůjčuje globálním oligarchům moc rozhodovat o složení a politice národních vlád. Zbohatlíci tvoří uzavřenou společenskou třídu, žijící z kapitálové renty.
Velmi dobře si uvědomují, že současná krize signalizuje konec jejich panství. Stačí ve vhodnou chvíli vložit do informačních kanálů cíleně zkreslenou informaci a virtuální část jejich majetku se doslova přes noc »vypaří«. Proto zadali vládám v USA i v Evropské unii úkol reformami - rozuměj privatizací veřejných sociálních služeb - založit penězovody, kterými na jejich konta potečou reálné peníze občanů – plátců daní. Takové reformy znehodnotí pokrok civilizace, dosažený dík úsilí mnoha generací našich předků za 150 let.
* * *
Zaujal-li vás tento článek, můžete si jeho pokračování přečíst od mezititulku »Vláda pevné ruky?« na straně 6 buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com. Ještě vám na této straně mj. přinášíme článek o revoluci v osvětlení ulic, jež vzešlo v nejrychleji se rozvíjející ekonomice světa - v Číně, které už využíváme u nás na Žatecku. Náš pravidelný dopisovatel Michal Rybín zabývá výhledem nikoliv radostným, v němž má prsty MMF. Další skleněná obluda dosedne na Prahu; je samozřejmě už teď šíleně potřebná, proto bude šíleně drahá (bacha, s »vícepracemi« se nyní nepočítá, ty přijdou na řadu jako vždy až později).
Josef ŠULC
27. 1. 2012 Josef ŠULC
Zpět na titulní stranu
Další články v kategorii Ekonomika
Čtenářské hodnocení
Doporučili byste tento článek ostatním?
(1 - určitě ne | 4 - nevím | 7 - určitě ano)
Hodnocení: 6, celkem 19 hlasů.
Diskuse