Panelisté Matěj Stropnický, Linda Sokačová, Monika McGarrell Klimentová a Kateřina Kaňoková (z Gender Consulting)

Cílem jsou rovné šance mužů i žen

Pod heslem »Rovné příležitosti, města a obce pro všechny« se minulý týden uskutečnil seminář pořádaný ministerstvem vnitra, Fórem 50 %, Alternativou 50+ a Gender Consulting. Cílem bylo předat si vzájemně zkušenosti v této oblasti. Nejvíce inspirativní mohli být zástupci a zástupkyně veřejných úřadů, které letos získaly ocenění Úřad roku »Půl na půl«. Ve čtyřech různých kategoriích (dle počtu obyvatel) zvítězily Úřad Kraje Vysočina, Úřad městské části Praha 18, Městský úřad Fulnek a Obecní úřad Kamýk nad Vltavou. Informovali jsme 7. června.

Podle Moniky McGarrell Klimentové z Fóra 50 % není v činnostech municipalit nic, co by bylo genderově neutrální. Každé konání, každý projekt, nápad, lze tudíž posuzovat podle dopadu na ženy a muže (ale i na jiné skupiny, např. seniory, děti, mladistvé apod.). Týká se to zejména péče, dopravy (muži více jezdí automobily, 70 % cestujících ve veřejné dopravě jsou ženy, proto omezení tohoto druhu dopravy má zásadní dopady právě na ně), obytných zón, infrastruktury pro pěší, bezpečnosti... Větší přihlédnutí k potřebám žen se projevuje například v tom, jak četné jsou spoje veřejné dopravy či jaký je časový harmonogram zimního úklidu sněhu z komunikací. Ptáte se, jak? Ohled na ženy prakticky znamená, že se nejdříve uklidí chodníky pro pěší, cesty vedoucí k mateřským školkám apod. a až na konec hlavní sinice pro osobní dopravu.

Proces zhodnocení genderových důsledků jakékoli činnosti v obci, městě, kraji se nazývá genderový mainstreaming. Samosprávy by podle specialistky na tento obor měly identifikovat své činnosti dopadající jinak na ženy a jinak na muže, hledat opatření, jak svou činností působit vyrovnaně na obě skupiny, nebo aspoň »genderové příkopy« neprohlubovat. McGarrell Klimentová připomněla, že ženy tvoří 51 % populace, 61 % vysokoškolských absolventů, ale jen 20 % zastupitelů a sedm procent vedení stovky nejvýznamnějších českých firem. Ženy mají o 24 % menší mzdy než muži na srovnatelných pozicích, což se projeví v důchodech – ty mají o 18 % menší než muži. Mají také nižší míru zaměstnanosti v produktivním věku a jsou více ohroženy chudobou.

Města a obce sbližují, ale mohou i rozdělovat

Právě města a obce hrají zásadní roli v dosažení genderové rovnosti, je přesvědčena McGarrell Klimentová, neboť je to nejlepší pozice pro ovlivňování života obyvatel. Švédský svaz měst a regionů, z jehož zajímavých aktivit expertka na konferenci přinesla několik příkladů, dbá na genderovou rovnost směrem dovnitř (rovnost v rozhodovacích pozicích), ale i navenek: na ženy se ve Švédsku myslí již v procesu plánování a rozpočtování.

Na genderový aspekt bydlení na semináři poukázala Linda Sokačová z Alternativy 50+ a Platformy sociálního bydlení. »Jsou skupiny obyvatel, které nešťastnou životní situaci nepřeklenou – jsou to senioři a seniorky, rodiny s dětmi, apod.« Proto je podle Sokačové nezbytně nutné uzákonit – již konečně! – zákon o sociálním bydlení, který má významný genderový kontext. Vždycky jsou to totiž ženy, které více trpí ztrátou bydlení z jakéhokoli důvodu.

Sdružení Alternativa 50+ se - což plyne již z jejího názvu - prioritně  zabývá strastmi lidí ve věku nad 50 let (na trhu práce, v oblasti bydlení). Sokačová uvedla příklady žen tohoto věku, jež vyslyšely »impulsy pracovního trhu«, prodaly své byty na Ostravsku a šly za prací do Prahy, kde si zajistily nájemní bydlení. Vyšší životní náklady a následná ztráta zaměstnání v metropoli pak znamenala v těchto případech již přímé ohrožení života. »Nejvíce ohroženi chudobou jsou samoživitelé/samoživitelky, rodiče s více než třemi dětmi, ale také mladí, opouštějící dětské domovy,« uvedla.

Přemýšlejí, jak lidem pomoci

Obecnější informace doplnil konkrétními náměty pro práci zástupce starostky z MČ Praha 3 Matěj Stropnický. Seznámil posluchače a posluchačky s návrhem bytové koncepce, jejíž projednávání a přípravy nyní vrcholí. Koncepce, která spadá do jeho agendy, je ohleduplná k lidem, kteří jsou jakkoli znevýhodněni, neboť, jak Stropnický uvedl, prosazuje, že bydlení je lidské právo. MČ hodlá zachovat 1500 bytů ve svém vlastnictví, čili nikoli vše zprivatizovat. Mezi jejími zásadami je včasné upomínání dlužníků, aby zbytečně nenarůstal dluh na nájemném, či tzv. prostupné bydlení, jemuž samospráva hodlá vyčlenit několik bytových domů. Jedná se o pronájem bytu na jeden rok s dozorem neziskové organizace, jež má dohlížet na řádné placení nájemného rodiny, která není schopna si pravidelně plnit své povinnosti, ale současně je naděje nápravy. Ruku v ruce neziskovka napomáhá hledání práce pro tyto nájemníky, a teprve pokud se ukáže, že rodina si upevnila správné návyky a může žít samostatně, »rozptýlí« se do nájemního bydlení kdekoli v bytovém fondu MČ.

I další přednášky byly zajímavé a odhalily, co všechno lze použít k podpoře »rovných příležitostí pro všechny«. Například tajemnice Městského úřadu Třebíč Simeona Zikmundová vystoupila s přednáškou na téma »Zdravá města – rovné příležitosti pro využití veřejného prostorou«, ředitelka Městské knihovny Louny Dagmar Kučerová informovala, jak se může městská knihovna stát veřejným prostorem pro rovné příležitosti.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.4, celkem 8 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.