Reklama
Rozhovor Haló novin s režisérem Zdeňkem Troškou

Kultura je u nás na samém konci zájmu

V čem vaše tvůrčí novinka Babovřesky, jež bude do kin uvedena v nadcházejících dnech, navazuje na vaši dosavadní tvorbu?

Filmová veselohra Babovřesky navazuje svou atmosférou a stylem na sérii Slunce, sena… Vznikla vlastně na přání diváků, kteří mě už víc než 20 let žádají, abych natočil něco podobného, jako byla úsměvná hoštická trilogie. Podle námětu slovenského fanouška těchto komedií pana Ĺuboše Draganovského vznikl scénář, který jsme loni začátkem léta v jižních Čechách natočili.

Čím se od vašich dřívějších satiricko-komických titulů novinka odlišuje?

Snažili jsme se - opět formou humorné nadsázky - ukázat na přežívající typické čecháčkovské způsoby života a mezilidské vztahy. Jsou sice situovány do malé jihočeské vsi, ale obecně jsou stále platné všude. Jak se dřív říkalo – nastavili jsme zrcadlo…

Nemáte pocit, že česká filmová produkce se v posledních letech spoléhá spíše na osvědčenost tvůrčích typizací než na vlastní invenci?

Co si budeme namlouvat, film je dnes už víc byznys než nějaké umění. Takže výroba a prodejnost závisí i na divácké poptávce. Proto se může zdát, že se jede podle osvědčených tržních požadavků, jak nám ukázal »náš vzor« Amerika. Vznikají celé filmové série – Indiana Jones, Agent 007, Pán prstenů, Harry Potter, ságy o upírech, o dinosaurech - a vím já o čem ještě...

Prostě chytrý výrobce úspěšného zboží těží z poptávky, momentálního zájmu, nic víc! Pokud se film líbí a lidi chtějí další příběhy oblíbených postav, proč jim nevyhovět? Dodnes bojuji se žádostmi diváků točit další Kameňáky, děti si zase psaly o další příhody Princezny Elišky či Markýtky.

Na vlastní invenci musíte mít svoje peníze, pak si můžete natočit film pro sebe a pár lidí naladěných na stejnou vlnovou délku. A točit hlubokomyslné psychodrama, na které přijde jen pár lidí a odvysílá ho ČT dvě hodiny před půlnocí, na to je život příliš krátký.

Na jedné straně jste tvůrcem půvabných pohádek, na druhé úsměvných komedií. Co je důvodem této vaší tvůrčí polarity? Jsou to spíše (či pouze) ekonomické zřetele?

Lidské srdce je nekonečně široké a vejde se do něj jak pohádka, tak bláznivá komedie, historické drama i opera či muzikál. Hlavní je mít ten který žánr rád. A já mám rád jak pohádky, tak i bláznivý pohled na svět kolem. Pravda, dnes té radosti kolem sebe moc nevidím, proto se ji snažím vyrobit pro ty, kteří chtějí na chvilku zapomenout na svá trápení a přijít na jiné myšlenky. A hlavně: dnes pracujete vlastně už jen na objednávku. Ozve se pan X a chce na vás pohádku, pan Y chce komedii, paní Z operu. Pokud máte nápady a oni peníze, lze se domluvit. Pravda, několikrát jsem vsadil Sportku – a víte, co jsem vyhrál? Ano, přesně…

Babovřesky mají být opět kritickou reflexí každodenních životů - je to skutečně tak?

Ano, ale jak jsem se už zmínil, pohledem bláznivého letního nadhledu.

Vnímáte zde ovšem také hlubší myšlenkové zřetele?

Když herečka Jiřina Jirásková viděla film Kameňák, zprvu prý zůstala úplně »štajf«, tedy lehce rozhořčená, co to ten její »Zdenda«, jak mi říkala, natočil za nesmysl. Tedy chtěl jsem říct doslova »krávovinu«. Pak mi však zavolala a říkala: »Byla jsem na tebe zprvu pěkně nasejřená, ale pak jsem si říkala – vždyť ten Troškin – tak mi zas říkal pan režisér Podskalský – má strašnou pravdu! Tohle jsme dneska my, takhle se chováme, takové jsou naše vztahy k sobě i okolí, takhle jsme za pár let morálně klesli.

A najednou mi bylo až úzko, co všechno jsem z tvého filmu dešifrovala. Pod zdánlivou srandou se zračil zmrzačený způsob našeho soužití se vším, co naše doba s sebou přináší.« Tak i v Babovřeskách lze najít mnohé podobné souvislosti a je na divákovi, co všechno se mu podaří pod dějovou linkou vyčíst navíc. Ale jak říkají moji známí, kteří už film viděli ve střižně, je to opět typicky české, naše.

Proč k natáčení využíváte kromě profesionálů také amatérské herce?

A víte, že vlastně ani nevím? Asi proto, že mě zaujme nějaký typ člověka, jeho tvář, chování - a toho pak do filmu zkusím právě pro tu jeho autenticitu. Neznámý obličej podpoří pravdivost postavy a divák jí beze zbytku věří. Chci, aby to byly nové, neokoukané tváře. Všech těch 24 adeptek, které jsme měli možnost si prohlédnout, bylo skvělých. Byly to dámy od ochotnických hereček, až po poloprofesionálky, komparsistky. Jedna si dokonce vyndala zuby, byla jako druhá Valerie Kaplanová, která mi kdysi hrála babku v posteli. Z některých adeptek pak vzešly »babovřesské drbny«.

Splnily vaše představy?

Ano, jsem spokojený.

Děj vaší poslední novinky se odehrává na jihočeské vesnici - je to spíše vaše představa o současném životě na venkově, nebo autorské ztvárnění reality?

Současný život na dnešní vesnici je, bohužel, už úplně jiný. Náš příběh je tedy spíš takovým laskavým pohlazením pro pamětníky. Věřím, že se jakákoliv příhoda nechá natočit několika způsoby – od psychoanalytického rozboru civilizačně postiženého jedince, který svou labilní životní lajnu nezvládá ani za pomoci alkoholu či drog, až po bláznivou nadsázku s groteskními variacemi.

Což, myslím, je pro běžného diváka daleko přijatelnější. Takže se jedná spíš o autorský pohled na realitu. Odehrává se ve vesničkách Dobčice, Záboří a Pištín – a všechny jsou jihočeský půvab sám. Je ještě tolik neobjevené krásy kolem nás, proto doufám, že jí náš film pomůže zazářit a přiblížit všem ctitelům naší krásné země.

Je vaše filmová novinka vnímána spíše jako únik od společenských problémů, anebo naopak zamyšlení nad jejími zákonitostmi?

Únik, nadsázka, zábava. Nechci se nad ničím zamýšlet, to ať dělají ti druzí. My se pořád nad něčím zamýšlíme, analyzujeme a nakonec je z toho všeho zase jen – finální tovar metamorfózy poživatin, abych byl slušný. Divák se chce bavit, od toho, aby si zanadával, má noviny a zprávy v televizi...

Jižní Čechy, kde se novinka opět natáčela, procházely svébytným historickým vývojem - je to určující i pro současnost?

Ano, aspoň pro mě zůstávají stále onou Zemí zamyšlenou, tedy půvabnou, něžnou, konejšící. Nevyměnil bych je za nic na světě! Proto si myslím, že by se mělo zabránit dalšímu jejich ničení.

Datum premiéry se blíží, termín je naplánován na polovinu února, kdy již bude známo jméno budoucího prezidenta republiky. Co o nynější situaci soudíte?

Fandím především slušnosti, čestnosti, smyslu pro evropskou úroveň, protože to, co naše vládnoucí garnitura v poslední době předvedla, je spíš celosvětová hanba. Ukázala jen, že v tomto státě neplatí už ani ty špatné zákony, že se nikde nedovoláte zastání a spravedlnosti, lidského ohledu od těch nahoře až po vašeho šéfa v práci.

Coby měl český prezident nejvíce preferovat?

Jako prezident–nestraník musí dbát především na blaho lidí, kteří mu ještě věří. Lidsky posuzovat předložené zákony bez ohledu na zájmy národních či spíš nadnárodních a zahraničních společností. Je to sice boj s větrnými mlýny, ale každá sebemenší úleva pro obyčejného člověka by byla pro něj dneska velkou výhrou.

Nedávno jsem po dlouhé době zhlédl váš dávný snímek Slunce, seno, erotika... přímo vizionářsky jste v něm již před 20 roky končil určitou skepsí o naší budoucnosti uprostřed obecného až fanatického šílení. Očekával jste českou současnost v podobě, jak ji nyní obyčejný český člověk prožívá?

Ne. Tušil jsem, že náš vstup do Evropy nebude žádná sláva, ale že to dopadne až takto, to mě nenapadlo. Jsem zřejmě stále naivní optimista… Nicméně pořád věřím, že český člověk má srdce na svém místě a když uvidí upřímně podanou ruku, dovede to ocenit. Zatím ale nemá nikde žádný kladný příklad. Bohužel už platí – jaký pán, takový kmán. A že ryby smrdí od hlavy. Všechny!

Nenese na tomto stavu svůj díl viny také umělecká sféra, která příliš nepoukazuje na různé stránky života?

Možná svým způsobem ano. Ale když si uvědomíte, že kultura u nás je až na samém konci zájmu těch, kteří by jí mohli skutečně pomoct, pak je těžké cokoliv vymýšlet. Zaplať pánbůh, že je tomu aspoň takto, že se ještě najdou nadšenci a mecenáši, kteří mají kulturu rádi a neberou ji jen jako další možnost z »malých domů«.

Jak vnímáte současný stav ministerstva kultury, který nyní ovládají politikové spjatí se stranou TOP 09?

Fraška nad frašku. To, když rozhodují lidi, kteří nejsou profesionálové ve svém oboru. Je jedno, že tam není odborník, hlavně, že je tam někdo stejné stranické barvy. Ale to nakonec není jen v kultuře, to je všude. Politická a společenská prostituce!

Dostáváte na svou tvorbu od ministerstva nějaké tvůrčí podpory?

Vy žertýři! Na komedie nikdy. Bylo totiž vždy řečeno, že Troška je komerční režisér, ať si ty peníze vydělá svými filmy. A poprvé nám dali na pohádku, i když v porovnání s jinými kolegy celkem malou podporu, z níž jsme museli polovinu vrátit. Takže spíš taková půjčka. Jak vidíte, i tady se měří dvojím, někdy i trojím metrem.

Jak si představujete vývoj kultury do budoucnosti?

... Těch neznám slov, jež řekl bych a plakal… - a teď by to měl hned někdo přeložit do angličtiny...

Kdybyste byl jmenován ministrem kultury, jaké by byly vaše priority?

Já a ministrem? Nikdy! Nejsem ani politik, ani ekonom, ani podnikatel. Ale kdybych byl ministrem, určitě bych se nejdřív poctivě a důsledně seznámil s tou kterou skutečností a snažil se všemi mně dostupnými prostředky věc řešit. Viz např. kauzu pražské Státní opery a Národního divadla. Co se tam v poslední době stalo za hrůzy jenom kvůli rozhodování nekompetentních lidí, jejich nezájmu, lhostejnosti a diletantismu, to by se snad nikde jinde v Evropě stát nemohlo!

Skončeme poněkud optimističtěji nějakým trefným bonmotem. Jak by zněl?

Jste šťastni? Nebojte, to přejde.

Tomáš HEJZLAR


Zajímají-li vás další články v našem deníku, přečtěte si vše buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com.


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.5, celkem 127 hlasů.

Tomáš HEJZLAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.