FOTO - archiv

Jak na plísně, skvrnitosti, tečkovitosti, rzi...

Současné poměrně teplé počasí s častými přeháňkami je ideální pro rozvoj postrachu všech pěstitelů: houbových chorob rostlin. Většina z nás z vlastní zkušenosti ví, jak dovedou být úporné a mnohdy doslova nezničitelné. Přestože na trhu najdeme širokou škálu fungicidů se širokým spektrem účinnosti, boj proti houbovým chorobám nikdy nekončí. Snad vám v něm alespoň trochu pomůže několik tipů, které jsme dnes pro vás vybrali. Postřiky nezachrání všechno...

Houby jsou schopné růst na živých i mrtvých částech rostlin. Reprodukce a šíření hub probíhá pomocí jejich jedno nebo vícebuněčných spor. Spory, které jsou produktem nepohlavního rozmnožování, se nazývají konidie a umožňují rychlé namnožení houby v daném prostředí. Jiné spory, které jsou výsledkem pohlavního rozmnožování, zajišťují zachování vlastností daného kmene a druhu. Jak houby rozdělujeme?

Oomycety (Řasovky)

Mikroskopické houbové organismy, které se rozmnožují pohlavními tlustostěnnými výtrusy. Potřebují k životu živé rostliny. Mycelium prorůstá mezi buňkami postižené tkáně a houba proniká dovnitř buňky. Mezi nejvýznamnější fytopatogeny patří: Pythium, Bremia, Peronospora, Phytophtora, Plasmopara, Pseudoperonospora.

Vřeckovýtrusné houby

Mycelium se vyvíjí na povrchu nebo mezi buňkami uvnitř tkání hostitele. Spory se šíří vodou nebo vzduchem jako zdroj další infekce. Mezi nejvýznamnější fytopatogeny patří: Taphrina, Didymella, Leptosphaeria, Mycosphaerella, Pyrenophora, Venturia, Erysiphe, Leveillula, Microsphaera, Phyllactinia, Podosphaera, Sphaerotheca, Nectria, Blumeriella, Monilinia, Sclerotinia aj.

Stopkovýtrusné houby

Z hlediska ochrany rostlin sem patří dvě skupiny hub – rzi (Gymnosporangium, Melampsora, Phragmidium, Puccinia, Uromyces aj.) a sněti (Tilletia, Urocystis, Ustilago) aj.

 

Strupovitost jabloně a hrušně

Strupovitost je jedním z nejrozšířenějších onemocnění jabloní (Venturia inaequalis) a hrušní (Venturia pirina). Jedná se o houbovou chorobu, která nemusí měnit hostitele.

Listy a plody mají zpočátku (na jaře) olivově zelené, později šedočerné skvrny se sametovým povrchem. Pletivo v pokročilém stádiu choroby nekrotizuje a listy opadávají. Napadené plody mají sníženou trvanlivost (skladové odrůdy se během skladování scvrkávají) a drsnou, rozpukanou slupku. 

FOTO - archiv

Plodničky houby přezimují ve spadaném listí a na mladých nezdřevnatěných větvičkách. Na jaře jsou spory deštěm a větrem přenášeny na stromy (primární infekce), kde se strupovitost za trvalého deště, resp. na mokrých listech rozmnožuje. Je-li dostatečná vlhkost, vytvoří se na napadených listech během dvou týdnů letní spory (konidie), které vedou ke vzniku typických strupovitých skvrn. Bývají napadeny nejen listy, ale i plody. Strupovitost napadá převážně jabloně a hrušně, řidčeji třešně a broskvoně.

Zvládnutí ochrany jabloní proti strupovitosti patří každoročně k nejvýznamnějším pěstitelským úspěchům. Při nové výsadbě je třeba volit odrůdy méně náchylné, případně zcela odolné - rezistentní. V České republice se šlechtěním odrůd odolných nebo rezistentních vůči strupovitosti zabývá řadu let několik pracovišť (VŠÚO Holovousy, s.r.o., ÚEB Střížovice a další). K preventivní ochraně patří také likvidace spadaného listí na podzim.

Chemické zásahy během vegetace je nutno volit uváženě a použít je v minimální nutné míře. Je možné ošetřovat preventivně, a to v cca 7–10denním intervalu. Kurativně se ošetřuje až po splnění podmínek pro vznik infekce.

 

Bramborová plíseň na rajčatech

Je to nejnebezpečnější choroba rajčat napadající zejména venkovní porosty, která může zničit větší část úrody.

Na nadzemních částech vznikají nejprve šedozelené vodnaté skvrny, které se rychle rozrůstají a postupně hnědnou. Na listech jsou nejčastěji na okrajích a ze spodní strany se za vlhkého počasí nebo ráno vyskytuje bělavý porost houby. Skvrny postupně zasychají a během krátké doby usychají celé listy. Objevují se i hnědé skvrny na stoncích nebo na stopkách plodů nebo květů.

Nejtypičtější jsou skvrny na plodech. Ty jsou zpočátku zelenohnědé a postupně se rozrůstají a tmavnou. Povrch skvrn je nerovný a na průřezu skvrny hluboko zasahují do středu plodů. Dužina napadených plodů je ztvrdlá, nekonzumovatelná. Napadené plody nedozrávají.

Plísní bramborovou jsou polní kultury napadané více než kultury rychlené. Mezi jednotlivými odrůdami nejsou při silnějším infekčním tlaku podstatnější rozdíly.

Příznaky plísně bramborové (Phytophthora infestans) na rajčatech jsou často zaměňovány se septoriovou skvrnitostí rajčete nebo s alternáriovou skvrnitostí rajčete.

Nepřímou ochranou je zajistit provzdušnění porostu. Protože vznik plísně podporuje vlhko, někteří profesionální pěstitelé vysazují rajčata pod přístřešky. Při pěstování rajčat ve sklenících či fóliovnících a sklenících se dá výskytu choroby předejít vhodnou zálivkou a zabráněním orosení listů (spory houby vyklíčí pouze v kapce vody). Skleník tedy dostatečně větráme a rostliny nezaléváme na noc, kdy jsou listy dlouho ovlhčené.

S chemickým ošetřováním je většinou vhodné začít preventivně, t.j. přibližně v polovině června, a podle průběhu počasí pak ošetření opakovat. Napadené části rostlin odstranit. V době sklizně používat přípravky s kratší ochrannou lhůtou.

 

Bílý povlak signalizuje nebezpečí

Napadené části rostlin mají na vrchní straně listů moučnatý, bílošedý povlak. Padlí se vyskytuje převážně na hrachu, okurkách, angreštu, jahodách, jabloních, meruňkách, broskvoních, růžích a stračce. Houba přezimuje v odumřelých částech rostlin, u ovocných dřevin také na pupenech nebo větvičkách. V létě se tvoří spory, které jsou roznášeny větrem nebo hmyzem. Teprve koncem vegetačního období bývá výskyt onemocnění silnější, a škody proto zůstávají omezené. Onemocnění se objevuje také za suchého počasí. 

Jabloně

Původcem padlí jabloně je houba Podosphaera leucotricha. Škodí více v sušších a teplejších oblastech. Padlí přezimuje ve formě mycelia v listových a květních pupenech jabloní. Z nich vyrostlé listy nebo květy bývají silně napadeny již při rašení. K většímu výskytu takto napadených květních a listových růžic dochází ve druhé polovině května. Tyto růžice bývají zdrojem pro sekundární infekce, k nimž dochází při vyšších teplotách (nad 20 °C). K nejnáchylnějším odrůdám patří Jonathan, Idared, Coxova reneta. Ochrana proti padlí je velmi náročná. Výskyt padlí významně omezuje mráz v době vegetačního klidu (teploty pod -20 °C), který ničí přezimující mycelium. Druhotné šíření padlí lze omezit mechanickým odstraňováním primárně napadených částí stromů v květnu až červnu. Chemická ochrana vyžaduje pravidelná fungicidní ošetření v intervalu 7–10 dnů od »fáze zeleného poupěte« až do poloviny července.

Okurky

Původcem padlí okurek jsou dvě botanicky odlišné houby, avšak příznaky poškození jsou u obou zcela shodné. Na listech a často i na stoncích se objevují zprvu drobné, později rozrůstající se skvrny s typickým bělavým moučnatým povlakem hub. Skvrny jsou nejdříve na vrchní straně listů, kde postupně pokrývají celou jejich plochu, později jsou i na straně rubové. Napadené listy zaostávají v růstu a zasychají. V některých případech se na bílém vzdušném povlaku houby objevují i velmi drobné černé plodničky. Choroba napadá prakticky všechny tykvovité plodiny (okurky, cukrové i vodní melouny, cukety, patisony, velkoplodé tykve apod.), i když mezi jednotlivými druhy a odrůdami jsou značné rozdíly v citlivosti.

Jahodník

Houbový povlak - mycelium zasahuje nejčastěji a nejvíce spodní stranu listů, které jsou napadány již při počátečním rozvinutí. Poškození listu se vizuálně projevuje 7-10 dní od napadení. Spodní strana listů je červeného zbarvení a zároveň okraje listů se stáčejí nahoru, tzv. lžičkovitý tvar. Při vysokém výskytu jsou listy potaženy i z vrchní strany bílým povlakem mycelia. Rostlina následně zpomaluje růst a po několika měsících hyne. Šíření na ostatní listy je podmíněno především teplotou v rozmezí 12-18°C, vyšší teploty tj. okolo 25°C zpomalují šíření a od 30°C se choroba nerozšiřuje. Vlhkost jí vystačuje vzdušná, bez deště. Padlí vyhovuje jarní a podzimní klima.

Růže 

V okrasné zahradě je pad1í velmi nebezpečnou houbovou chorobou růží a celé řady trvalek. Také u nich se projevuje šedými povlaky na mladých výhoncích, listech a květech. Vyskytuje se, kde jsou rostliny vysázeny příliš hustě a nemají dostatek místa a vzduchu. Napadené části a letorosty odstraňujeme a pálíme a dalšímu rozšiřování se bráníme postřiky. Růže napadá také nepravé padlí (Peronospora sparsa).

Různé další houbové choroby okrasných rostlin - rzi, černě, plísně, skvrnitosti, tečkovitosti - se ničí postřikem. Více napadené květiny se odstraňují, u méně napadených se odstraňují jen napadené části - hlavně listy. Z nemocných rostlin neodebíráme semeno a také je vegetativně nemnožíme.

Ochranou proti padlí je jednak co nejvčasnější likvidace napadených částí rostlin, jednak postřiky fungicidy opakovanými v pravidelných intervalech dle návodu k použití.

 


Fungicidy jsou pesticidy, které se používají k ničení fytopatogenních hub škodících na kulturních rostlinách a látkách organického původu.

Fungicidy působí kontaktně (dotykově) v místě aplikace nebo systémově, kdy jsou rozváděny uvnitř rostliny.

Rozdělení fungicidů z chemického hlediska:

Sloučeniny mědi

Sloučeniny rtuti

Sloučeniny ostatních těžkých kovů

Sirné fungicidy

Organické fungicidy

Systémové fungicidy

Antibiotika


PTALI JSTE SE - ODPOVÍDÁ STANISLAV PELEŠKA

Pěkným, silným sazenicím květáku po vysazení na záhon začnou zasychat listy (od kraje i od středu), až zaschlé pletivo vypadá. Zasychají listy spodní i ty navrchu. Před výsadbou jsem k dezinfekci půdy použil dusíkaté vápno, ale bez výsledku. Květák pěstuji ve druhém sledu – přímo nehnojím. Kořeny nejsou nijak viditelně napadeny. Se zelím ani kedlubnami na stejném záhoně problémy nejsou. S.Ž., Skaličany

Chyba může být ve výživě – půda může mít málo živin. To se dá napravit přihnojením kompostem (lépe než průmyslovým hnojivem). Druhou příčinou může být chybná závlaha – buď nedostatečná, nebo naopak příliš vydatná. Náš tazatel si musí sám vyzkoušet, zda problém není právě v ní.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5, celkem 14 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.