Haló rady

Přehřátí - letní můra chovatelů!

Léto se do našich končin letos vrhlo v plné síle a jedna tropická noc střídá druhou. Není divu, že mnozí z nás vyrážejí na dovolené, na chaty a chalupy. A s sebou si berou samozřejmě celé rodiny, včetně domácích mazlíčků. Jenže pro ně může taková cesta autem v rozpáleném dni znamenat vážné ohrožení na životě. Ani nemusí jít o cestu dlouhou. Jen pár desítek minut stačí k tomu, aby zvíře dostalo z horka a přehřátí šok. Je proto nutné, pokud chceme domácí mazlíčky brát na dovolené nebo výlety s sebou, cestu i způsob přepravy přizpůsobit jim i momentálnímu počasí.

Pokud se mluví o přehřátí zvířat v autě, nejčastěji se mluví o psech, protože ty bereme nejen na dovolenou, ale prakticky na každý správný rodinný výlet. V rozpáleném autě ale mohou stejně zkolabovat i kočky, nebo králíci a další drobní hlodavci, bereme-li je na chalupy s sebou. Naopak vydrží mnohem méně, než zdravý pes a na přehřátí jim stačí i pouhých pár minut v přílišném horku. U všech domácích osrstěných mazlíčků probíhá přehřátí stejně. Pokud nemají k dispozici chladný kout a dostatek pitné vody, dochází k dehydrataci organismu, která sníží tlak krve v oběhu, krev se zahustí a dochází k nižšímu přívodu kyslíku do důležitých orgánů. Zároveň dochází k hromadění zplodin metabolismu, které nejsou efektivně odváděny ven z těla. Teplota těla se začne horkem zvyšovat, srdce začíná prudce bušit ve snaze kompenzovat nedostatečný oběh. V této chvíli může dojít k multiorgánovému kolapsu zvířete a bezvědomí. Tento stav už je velice vážný a takřka neléčitelný. Proto je důležité přehřátí včas zpozorovat a poskytnout první pomoc. A vůbec nejlepší je tomuto stavu efektivně předcházet. A protože je pes mazlíčkem nejčastějším, začneme u něj.

Vyplazený jazyk psovi nestačí

Asi každý ví, že je-li psovi horko, vyplazuje jazyk. Ne každý ale ví, že to je tím, že pes má pouze dvě místa na těle, na kterých se efektivně ochlazuje. Jsou jimi pouze jazyk a tlapky. Jak to? »Pes je na teplo velmi citlivý. Jeho termoregulační systém funguje trochu jinak než u člověka. Přesto, že má pes potní žlázy, nevyužívá je k pocení, ale produkci mazu a vylučování hormonů. To znamená, že se nepotí jako třeba člověk nebo kůň, ale ochlazuje se dýcháním a pomocí tlapek. To je i důvod, proč mají psí tlapky svůj specifický pach,« popisuje způsob termoregulace u psa Šárka Janouchová, která se kromě myoterapie věnuje i alternativním způsobům léčby psů a zvířat.

Nebezpečná záležitost z hlediska přehřátí, mnohokrát zmiňovaná, je přeprava zvířat autem. Vnitřek auta se v teplých dnech neuvěřitelně rychle prohřívá a může dosáhnout teploty až 65°C během několika minut. Plánujeme-li výlet s naším čtyřnohým kamarádem v horkých slunných dnech, pak bychom měli aktivity pečlivě naplánovat, abychom nemuseli psa nechávat v autě. Pokud se tomu nelze vyhnout, tak je důležité hledat parkovací místo ve stínu, nechat otevřená okýnka a nenechávat psa dlouho v autě bez dozoru. Současný trh již nabízí mříže do okna automobilu, aby bylo možné auto zamknout, ale proudil do něj alespoň částečně vzduch. Je třeba si uvědomit, že během horkého dne, je za 15-20 minut v autě nedýchatelno a u psa, který se ochlazuje právě dýcháním, to může znamenat v lepším případě přehřátí a následný šok, v tom horším pak smrt.

Co s přehřátým psem?

Jenže co dělat, vykazuje-li již pes známky přehřátí? Zrychlené dýchání a malátnost? Velmi častou chybou, kterou majitelé v horkých dnech dělají je ochlazování psa pomocí mokrého hadru přes záda, nebo tělo psa. »To je velká chyba, a pokud se to udělá u psa, který je již přehřátý může dojít k dalšímu přehřívání s následným šokem. Důvodem je princip, jakým funguje odvod tepla z těla psa. Ten probíhá ze středu těla směrem ven pomocí krve. Přebytečné teplo je vylučováno ven z těla tzv. krevními kapilárami, které jsou umístěné v podkoží. Dáme-li na záda psa něco studeného, kapiláry se smrští a teplo je tlačeno zpět do středu těla psa, čímž dochází ke zvýšení tělesné teploty,« popisuje Šárka Janouchová princip odvodu tepla z těla psa a pokračuje: »Potřebujeme-li psa ochladit, je vhodné položit onen studený, nebo mokrý hadr na nohy a břicho, odkud se chlad nejrychleji dostane do středu těla a zároveň je umožněno přebytečnému teplu odejít přirozeným způsobem ven. Rovněž pomůže umožnit psovi vdechovat chladný vzduch, který opět proudí do plic a ochlazuje vnitřek těla. Výborným řešením je i postavit psa po břicho do vody, pokud je to možné. Stejný proces tedy studené na nohy a břicho, je třeba aplikovat, pokud se pes dostane do šoku z přehřátí a co nejrychleji ho dopravit na veterinu.« Šárka Janouchová uzavírá vysvětlením příkladu, kdy vstoupíme za horkého letního dne do klimatizovaného obchodu: »Také se hned nezačneme svlékat ze šatů, ale zcela instinktivně se nadechneme chladného vzduchu, který ochladí naše plíce a tím dochází k postupnému ochlazení organismu. Pozorujeme-li přirozené chování psů, pak si můžeme všimnout, že je-li jim horko, hledají chladné místo, na které si lehají břichem, nebo závan chladné vzduchu a i psi „neplavci“ mají-li možnost, se v letních dnech postaví po břicho do vody.« Psi tak sami většinou velmi dobře vědí, co potřebují.

I kočky »větrají« jazykem

K přehřátí kočky dojde stejně snadno, jako k přehřátí psa. Jejich termoregulace je totiž velmi podobná. Ani kočky se nedokážou na rozdíl od člověka efektivně ochlazovat pocením. Mají naprosté minimum potních žláz, které se nacházejí hlavně v meziprstí. Jejich hlavní způsob ochlazování organismu je stejně jako u psa mechanismus dechové termoregulace spočívající ve zvyšování dechové frekvence. Jednoduše řečeno to znamená, že kočka začne rychleji dýchat, když je jí přílišné teplo. Přitom dochází k odpařování vody na sliznici jazyka a ústní dutiny.

Jenže stejně jako u psů, i u koček není termoregulace pomocí zvýšené dechové frekvence tak efektivní jako pocení. Kočka má navíc hustou srst, která je sice v zimě nezbytná, avšak při ochlazování organismu je spíše překážkou. Rychlé a velké teplotní rozdíly tak mohou mít pro kočičí organismus vážné následky. Nejnáchylnější jsou koťata a kočky ve stařeckém věku, kočky s respiračními (dýchacími) problémy, jedinci s onemocněním srdce a jinak nemocná a oslabená zvířata, kočky s dlouhou a velmi hustou srstí, kočky s nadváhou či krátkolebá plemena koček jako např. perské či britské kočky.

Přehřátí organismu může být pro kočku závažným zdravotním problémem, a proto je třeba dbát jistých zásad, pomocí kterých můžeme přehřátí předejít. K dispozici musí být vždy dostatečné množství tekutin, kočku nenecháváme v zaparkovaném autě, ani v přepravce, kleci či na balkóně na přímém slunci, a v neposlední řadě zajišťujeme dostatečné větrání a proudění vzduchu. V autě vedle pootevřených okýnek, pomohou snížit teplotu ochranné fólie na skla, nebo »záclonky«.

Co s přehřátou kočkou?

Příznakem přehřátí je obtížné, hlasité a velmi rychlé dýchání, překrvení sliznice, neklid a nervozita, která se později mění v dezorientaci se skelným pohledem, kočka je apatická, nereaguje na vnější podněty, dochází ke zrychlování srdeční frekvence, kočka má příznaky šoku, může zvracet a upadat do bezvědomí.

Objeví-li se první příznaky, je potřeba rychle jednat. V první řadě je třeba kočku účinně ochladit. Přeneseme zvíře do stinného a chladnějšího prostředí, položíme na bok, ochlazení zahajujeme pomocí mokrých ručníků, do kterých zabalíme hlavně hlavu, nohy a břicho kočky. Ručníky by neměly být vyloženě ledové, spíše chladné, vlažné. Pokud kočku ošetřujeme v místnosti, musí být zajištěno proudění vzduchu v dané místnosti. Pokud zvíře reaguje na vnější podněty, nabídneme po menších dávkách chladnou vodu. Zde opět platí, že pitná voda nesmí být ledová. Ochlazování by mělo být zastaveno při tělesné teplotě 38,5°C. Po poskytnutí první pomoci je třeba kontrola veterinárním lékařem.

Králíci a morčata na cestách

Na chalupy a chaty s sebou často bereme i mazlíčky v klecích, jako jsou králíčci, morčata, nebo křečci. Jenže ani oni se neumějí efektivně ochlazovat pocením a dokonce ani jazykem. Ochlazují se pouze zrychleným dýcháním a tak je u nich nebezpečí přehřátí mnohem větší než u psů a koček. Dokonce platí, že čím menší zvíře, tím větší riziko. Králíci například snesou teplo okolo třiceti stupňů, morčatům ale hrozí přehřátí již při 28 °C a křečkům stačí ještě méně, nemají-li přístup k vodě.

K přehřátí organismu u tak malých tvorů ale může snadno dojít kdykoli během léta, nejen na cestách autem, i když zvláště v autech bývá přehřátí velmi rychlé a většinou osudové. Zvířata zavřená v klecích, nebo ještě hůře v nevětraných boxech a akváriích nemají šanci utéct před horkem do stínu. Přehřejí se ve svých ubikacích i venku na terase, balkoně, ale i za oknem nevětraného pokoje. Přehřeje-li se tak malé zvíře, je nutné velmi rychle jednat. Příznakem přehřátí je zrychlené a povrchné dýchání, apatie, slabý puls, zpočátku překrvené sliznice a ouška, často i slinění, bez pomoci nastává šok a smrt. Jako první pomoc chladíme končetiny a ouška v chladné vodě (ne studené!), k tělíčku přikládáme vlhké obklady. Snažíme se co nejdříve dostat zvířátko ke zvěrolékaři! Pokud by veterinář nebyl ihned k zastižení, je důležité dostat do zvířete tekutiny (vlažné). Například morčatům, ale i králíkům a větším křečkům se dále doporučuje v takovéto nouzi podat trochu slabé černé kávy na povzbuzení oběhového systému. Na veterině zvěrolékař zvířeti podá zavodňující a povzbuzující injekce. »I když se třeba morčátko vzpamatuje, stav zůstává vždy vážný několik dní z důvodu možného poškození ledvin během období dehydratace a případného šokového stavu. Právě selhání ledvin bývá nejběžnější příčinou úhynu několik dní po přehřátí,« říká veterinář Tomáš Šťastný. Proto je velmi důležité takovým stavům předcházet a zvláště drobná zvířata ve vedrech nepřevážet, a pokud je to nutné, tak pouze v ranních, nebo večerních hodinách a ideálně v klimatizovaném autě a také v dostatečně velké přepravce společně s pítkem. Dobrá prevence a příprava zaručí, že se nebudete muset se svými miláčky smutně loučit.

Projevy přehřátí:

zrychlený dech
nervozita
zvýšené slinění
malátnost
zrychlený pulz
omdlívání, kolaps

První pomoc při přehřátí:

přemístění zvířete na chladné místo
chladné (ne studené, ledové) obklady na nohy, uši a břicho
doplnění tekutin (za každou cenu, například vstříknutím do tlamy)
pomoci může i trochu chladné černé kávy, zvlášť u drobných zvířat - podpoří krevní oběh
vždy raději vyhledejte i veterinární pomoc!

Václav KOČA
FOTO - autor


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 2.5, celkem 4 hlasy.

Václav KOČA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.