Pěstujeme vřesovištní rostliny

Vřesovištní rostliny patří k nejkrásnějším kvetoucím dřevinám našich zahrad. Téměř všechny jsou stálezelené a mrazuvzdorné, nebo potřebují jen mírnou ochranu. Proti uschnutí v zimě je chráníme na podzim závlahou a přikrytím půdy rašelinou, listím nebo štěpkou či drcenou kůrou, na jaře pak zastíněním. Jinak nejsou náročné na pěstitelské zásahy.

Mají ovšem své nároky na půdu. Jak již samotný název říká, jsou to rostliny vřesovišť, nesnášejí vápno a žádají humózní, kypré, propustné půdy, vesměs se zvýšenou vlhkostí a kyselostí. Měla by mít hodnotu 4-5 pH. Nemáme-li v zahradě takovouto půdu, musíme pro vřesovištní rostliny připravit samostatný záhon. Vřesoviště lze vybudovat na svažitém terénu stejně jako na rovině. Aby působilo přirozeně, mělo by mít nepravidelný tvar.

Nejvhodnější zeminou je tzv. vřesovka. Do bezvápenatých půd stačí přimíchat rašelinu, listovku nebo borovou hrabanku a říční písek.

Můžeme však použít i obyčejnou lesní hrabanku nebo rašelinu s přídavkem písku. Vápenatou půdu je nutné odstranit alespoň do hloubky rýče a navézt novou ze směsi rašeliny, říčního písku a borové hrabanky. Stejný postup platí pro jílovité půdy a půdy s obsahem opuky a slínu. Na trhu jsou k dostání speciální substráty pro vřesovištní rostliny.

Hodláme-li vysadit jen několik vřesovištních rostlin, nemusíme z uvedených zemin dělat celý záhon, stačí vyrýt jámu, na dno dát vrstvu propustného materiálu, naplnit ji vhodnou zeminou a rostlinu vysadit.

Půdu je nejvhodnější připravit na podzim a na jaře osadit rostlinami. Zakořeněné rostliny v kontejnerech můžete vysazovat během celého vegetačního období.

Při výsadbě je třeba ponechat mezi jednotlivými rostlinami dostatek prostoru, aby se měly kam rozrůst. Volnou půdu mezi rostlinami a případné cestičky je vhodné vysypat mulčovací kůrou.

Pěnišníky a azalky

Hybridní rododendron

Další skupinu vřesovištních rostlin tvoří pěnišníky (Rhododendron). Velmi oblíbené a obdivované jsou velkokvěté odrůdy Rhododendron catawbiense hybr. Odrůdy jsou v nejrůznějších odstínech od barvy bílé přes svítivě červenou až po fialovou. Pěnišníky jsou vesměs rostliny, které dorůstají značné velikosti, 1,5 až 2 m výšky; do malé zahrádky je proto můžeme dát jen jednotlivě. Pro malé zahrádky se též hodí azalky, Rhododendron molle (Azalea mollis). Samostatnou skupinu tvoří pěnišník Rhododendron gandavense (Azalea gandavensis), tzv. aza1ky gentské. Tato skupina vznikla křížením různých druhů a její předností je, že rostliny vytvářejí větší bal, mohou se sázet do obyčejné zahradní země, neobsahuje-li vápno, jsou velmi mrazuvzdorné a nedorůstají rozměrů velkokvětých pěnišníků. V této skupině byly vypěstovány četné zahradní odrůdy v nejrůznějších pastelových barvách květů, od smetanově bílé, oranžové, zlatožluté, lososové až po sytě červenou.

Kromě těchto hlavních skupin pěnišníků můžeme v zahrádkách vysa­zovat ještě četné botanické druhy, z nichž mnohé dorůstají výšky jen 30 cm, takže se hodí i pro skalky.

Kyhanka, mamota a spol.

Kromě vřesů, vřesovců,·pěnišníků a azalek se pěstují ještě další vřesovištni rostliny, které mohou vyhrazené záhony v zahrádkách velmi zpestřit květem i vzrůstem.

Mezi ně patří stálezelená kyhanka (Andromeda pouiotui), která dorůstá výšky jen 10 až 30 cm a kvete v dubnu až v červnu bílými nebo růžovými převislými květy. Některé kyhanky však dorůstají výšky až 1,5 m. Při pořízení nové rostliny je proto vždy nutné se informovat, o jaký kultivar jde a jaké má vlastnosti.

Dalším druhem je Daboecia, která tvoří 50 cm vysoké rozložité keříčky se stálezeleným listem. Vykvétá v červenci až září a bílé a červené květenství se podobá konvalinkám. Jednou z nejkrásnějších vřesovištních rostlin je mamota - Kalmia. Druh K. angusti­folia vykvétá v červnu až červenci a má květy bílé (var. candida) nebo červené (var. rubra), tvoří keře 50-100 cm vysoké.

Nizoučkou vřesovištní rostlinou je rojovník - Ledum. Je zimovzdorný a dlouho kvete, od května do srpna. Tvoří stálezelený keřík, vysoký 50 cm. Podmínkou úspěchu pěstování jsou vlhké rašelinné půdy.

Vřesy a vřesovce

Hlavním přestavitelem této skupiny okrasných rostlin je především vřes (Calluna). Zahradních vřesů nabízejí prodejci široký sortiment. Liší se především barvou květu. Také list je u vřesů ozdobný; C. vulgaris cuprea má list zlatožlutý, C. aurea světle žlutý, C. vulgaris »Mullion« tvoří nizounké husté keříčky s fialově růžovými květy, C. humifusa tvoří rovněž kompaktní keřík, má však klasy vodorovně položené a stočené, se světle lila zbarvenými květy, atd. Vřesy kvetou v pozdním létě až do října.

Vřesům jsou podobné a často se s nimi zaměňují vřesovce (Erica).

Ty rozdělujeme na dvě skupiny: na jaře kvetoucí a na podzim kvetoucí. V obou skupinách je bohatý sortiment odrůd. Hlavním zástupcem na jaře kvetoucích vřesovců je Erica carnea. I v této skupině jsou odrůdy s různě zbarvenými květy. Tyto vřesovce vykvétají v únoru, březnu a dubnu.

Hlavním zástupcem na podzim kvetoucích vřesovců je Erica vagans, která se od vřesů liší tím, že má květenství válcovité, kdežto vřesy mají květenství úzce zašpičatělé.

Nejkrásnější je prý E. athrorubra var. coccine,a s květy šarlatově červenými. Jsou však i odrůdy s bílými a růžovými květy.

Kam je vysazovat?

Vřesovištní rostliny tvoří jen slabé kořínky, které se nerozrůstají, nýbrž tvoří velmi hustý kořenový bal.

Podle toho musíme s nimi zacházet jak při udržování vlhkosti půdy; tak při hnojení. Hustý kořenový bal snadno prosychá a pak špatně přijímá vodu. Musí se tedy udržovat stálá, rovnoměrná půdní vlhkost. K přihnojování používáme dobře zetlelý kompost, který dáváme k rostlinám pravidelně na jaře ve slabé vrstvě, vždy když odstraňujeme zimní nastýlku.

Vřesovištní rostliny vysazujeme v zahradě na stinná nebo polostinná místa. I když většina snese plné slunce, lépe jím prospívá poloha k západu než k východu či jihovýchodu, kde na jaře trpí slunečním ožehem. Množíme je semeny, dělením, řízky, hřížením a roubováním. Některé druhy vyžadují, aby přes vysetá semena přešel několikatýdenní mráz.

Jiří NUSSBERGER
FOTO - archiv


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 4 hlasy.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama