ILUSTRAČNÍ FOTO - zachrante-lazne-kyselka.cz

Panu Mattonimu by hrůzou přecházel zrak

Lázně Kyselka patřily dlouhá léta k tuzemským architektonickým skvostům, jenž ve stejnojmenné obci nedaleko Karlových Varů vybudoval podnikatel italského původu Jindřich (Heinrich) Mattoni.

Dnes je ovšem jeho dílo v tak zuboženém stavu, že by pan Mattoni z údivu nevyšel. Zpackaná privatizace a prodej »z ruky do ruky« totiž způsobila víc škody, než zub času.

Krátký dech historie

Existence zdejších pramenů byla známa už před staletími - první písemná zmínka je z roku 1522. V 17. století povolila místní vrchnost, hrabata Černínové, svým poddaným, aby kyselku zdarma popíjeli. Počátky lázeňského využívání zdejších vydatných pramenů sahají do roku 1792, kdy už bylo místo v širokém okolí dobře známo.

Hlavní pramen si roku 1867 pronajal český podnikatel italsko-německého původu Jindřich K. Mattoni, který jej začal stáčet do skleněných lahví a vyvážet do celého světa (přes milion kusů už v roce 1876). Za zisky z prodeje vody lázně i s okolními pozemky nakonec od Heřmana Černína z Chudenic roku 1873 zakoupil.

Postupně tu do své smrti (1910) postavil novou kolonádu, která zastřešila slavný Ottův pramen, dále budovy sanatorií (mezi nimi i »Švýcarský dům«), vodoléčebný ústav, hotely, restaurace, promenády, lanovou dráhu, kapli sv. Anny (1884), své monumentální sídlo (»Zámeček«), vodní elektrárnu a budovy stáčírny.

Nakonec do obce přivedl i železnici (1894), aby lázeňský klid nerušily povozy, rozvážející minerálku. Celkově za jeho éry lázně velmi rozkvetly a po jeho smrti už nikdy takové prosperity nedosáhly. Mattoniho potomci nicméně drželi tento majetek až do konce 2. světové války.

Po 2. druhé světové válce byl podnik zestátněn a provozován jako závod karlovarské firmy Západočeská zřídla - firma Mattoni. Od roku 1960 dělaly lázně radost také dětem, které sem zajížděly na ozdravné pobyty a na školy v přírodě.

V roce 1961 závod Západočeská zřídla Kyselka vyrobil 97 922 hektolitrů minerální vody, ještě v roce 1989 bylo v závodě vyrobeno 163 734 hl minerální vody.

Doba popřevratová – začátek konce

S listopadovým převratem v roce 1989 začíná někdejší lesk lázní notně pohasínat. V roce devadesát jedna, kdy došlo k omezení státního lázeňského příspěvku, tak se ministerstvo zdravotnictví rozhodlo, že se toho objektu zbaví a takzvaně ho privatizovalo.

Roku 1992 jsou Lázně Kyselka zprivatizovány, je ukončen jejich provoz a od Fondu národního majetku kupuje celý lázeňský areál za 2,5 milionu Kč Karel Franta. Dochází k devastaci. Po privatizaci byl zničen i archiv dokumentující historii firmy Mattoni a Lázní Kyselka od r. 1873 i s originálními licencemi a listinami chránící značku Mattoni pro prodej v Evropě a zámoří.

Zbouralo se nádraží, vybudované Mattonim pro expedici minerálních vod i lanová dráha expedující láhve. Odstranila se stáčírna pramene Josef, rozebráno bylo hrázdění objektu nad Alžbětiným pramenem, a v kapli sv. Anny v neorenesančním slohu kdosi udělal otevřené ohniště.

ILUSTRAČNÍ FOTO - zachrante-lazne-kyselka.cz
Jenže lázně v Kyselce, které kdysi dotoval provoz stáčírny minerálních vod Mattoni, se privatizovaly samostatně. Státní podnik, který hospodařil s prameny a prodává lukrativní minerálku, prodal stát odděleně. Firmu Karlovarské minerální vody a. s. poté kupuje italská rodinná společnost Antonia Pasquala, která ji vlastní dodnes. Naproti tomu Lázně Kyselka šly z ruky do ruky.

V roce 2006 lázeňské budovy koupil současný vlastník - společnost s ručením omezeným C. T. S. Duo. I její zástupci měli na začátku velké plány. Za lázně zaplatili sedmnáct a půl milionu korun. Dnes se hájí tím, že nikdy neslibovali záchranu celých lázní.

Podle odhadů by rekonstrukce celého areálu stála miliardu korun. Takže se raději nedělo vůbec nic. Firmu C. T. S. Duo nikdo ani nenutil k důkladnému zastřešení budov. Ani památkáři z několika institucí – z Magistrátu Karlovy Vary, Národního památkového ústavu (NPÚ) a z Památkové inspekce ministerstva kultury - nedokázali Lázně Kyselka ochránit.

Soudy, sankce, petice – vše zatím marné

V celém případu už soudy několikrát rozhodly o různých sankcích, jako například pokutách. Ty ale většinou dopadly tak, že se proti nim vlastníci odvolali a odvolali se úspěšně.

»Ano, došlo tam k několika odvoláním, ale pokud se podíváte na rozhodovací činnost Nejvyššího správního soudu, koneckonců i Ústavního soudu v poslední době, většina rozhodnutí není napadena pro věcnou nesprávnost, ale pro nedodržení procesních principů. Netvrdím, že je to dobře nebo špatně, ale takový máme v současné době právní stav,« tvrdí ředitel Památkové inspekce ministerstva kultury Martin Zídek.

Kauzu po letech znovu rozvířila až petice, kterou na záchranu lázní inicioval Ilias Michopulos. Ten jako dítě strávil v Kyselce na začátku 50. let tři roky. Československo tehdy poskytlo azyl 2,5 tisícům dětí během občanské války v Řecku. »Přišel jsem a tam u toho pramene jsem si sedl na pískovec a plakal jsem, ne-li půl hodiny, tak celou, když jsem viděl tu hrůzu,« vzpomíná Michopulos.

* * *

Do věci se posléze vložila Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR (ASORKD). »Není možné dopustit, aby lázně, které přežily první světovou válku, druhou světovou válku, tak nakonec nepřežily dvacet let tzv. demokracie. To si přece nevezme nikdo na svědomí,« uvedl k zapeklitým prodejům lázní Pavel P. Ries, prezident ASORKD.

Podle něj by se měla na záchraně památky podílet firma KMV. Ries je toho názoru, že firma, která vydělává obrovské peníze na bohatství této země, by mohla jako její předchůdce budovy řádně spravovat.

Společnost KMV se ale hájí tím, že ačkoliv se snažila objekt odkoupit, tak se jí to nepovedlo. Proti tomu by se dalo těžko něco namítat. KMV nevlastní celé lázně, ale vlastní několik budov, které k areálu patří a jsou součástí národní kulturní památky. Ani ty však nejsou opravené.

Osud Kyselky zůstává ve hvězdách

Firma KMV tak zatím všechny dílčí výtky ustála a nezaplatila jedinou pokutu. Mezitím společnost C. T. S. Duo prodala veškeré pozemky kolem areálu lázní firmě KMV, což vzbudilo nové dohady. Podle starostky Kyselky Hoffmannové hodně lidí v obci zastává názor, že skutečně KMV má určitý zájem v té oblasti.

Někdo si myslí, že tam chtějí zbudovat nové vrty, že potřebují expandovat. »Je pravda, že pod těmi pozemky je voda a v budoucnosti by o ni mohl být zájem, ale my jí máme víc než dost, není pro nás nezbytná,« říká současný šéf Mattonky Alessandro Pasquale.

* * *

Ať je to jakkoli, další osud Kyselky zůstává nejasný. Aktuální dohoda firmy CTS DUO s památkáři nepřináší nic převratného. Opět se jedná jen o dalším, prý efektivnějším zajištění budov. Zda se to podaří alespoň do příští zimy, ale nikdo neví. »Pokud nedojde v dohledné době k té základní stabilizaci, tak skutečně po několika letech nebude o čem se bavit,« shrnul Tomáš Karel z NPÚ.

V pondělí 12. 12. 2011 se uskutečnilo veřejné slyšení v Senátu k záchraně lázní Kyselka. »Senát má svou váhu, už jenom svým prostředím navozuje důstojnou atmosféru pro jednání. Je dobře, že slyšení proběhlo, a zcela jistě přispělo k veřejné diskusi a vyjasnění názorů. Jak bylo vlastníky naznačeno, v horizontu několika let tam chtějí dát několik set milionů, což už jsou finance, za které by se ledacos dalo zachránit.

Ministerstvo kultury vyhodnotilo Ottův pramen a dům, který nad ním stojí, jako hodnotný a ze svého havarijního programu uvolnilo 850 000 korun na jeho záchranu. Nějaká domluva tam je, ale ministerstvo také moc prostředků nemá a je si vědomo, že vlastníci nejsou chudí a měli by se postarat lépe.

* * *

Byl bych rád, aby slyšení přispělo k vyjasnění stanovisek obou stran. Nějaká budova se může třeba i zbourat, ale hlavní je zachovat charakter toho místa,« uvedl před časem pro náš deník člen senátního výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Václav Homolka (KSČM), který tomuto slyšení předsedal.

Zaujal-li vás tento článek, můžete si jeho dokončení přečíst od mezititulku »Zatím poslední dějství« na straně 9 buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com.

Karel MUŠKA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.7, celkem 35 hlasů.

Karel MUŠKA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.