Reklama

Aktuální zprávy
Nakladatelství Futura
Reklama
Reklama
Články e-mailem
Pokud chcete každý den od pondělí do soboty dostávat přehled aktuálních článků, vepište do políčka Vaši e-mailovou adresu a stiskněte tlačítko Odeslat.
//konec

Ze světa


Památka odráží německé dějiny

Ve stínu světoznámé budovy Říšského sněmu, sídla dolní komory německého parlamentu, se v Berlíně krčí historický palác Spolkové rady, kde zasedají členové druhé komory zákonodárného sboru.

Ačkoli se nachází v samotném centru města, nepostávají před ním zástupy zahraničních turistů jako před proslulejším »legislativním bratříčkem« a jeho podobu by si okamžitě nevybavil asi ani každý Němec. Neprávem, neboť není v Berlíně mnoho památek, které by tolik odrážely převratné dějiny Německa za poslední století, jako právě sídlo Spolkové rady.

V místech, kde dnes stojí rozsáhlý neoklasicistní komplex od architekta Friedricha Schulzeho-Kolbitze, v minulosti fungovala pruská královská porcelánka a žila tu rodina věhlasného skladatele Felixe Mendelssohna Bartholdyho. Po vyhlášení Německého císařství v roce 1871 tehdejší budovy nechal zabrat kancléř Bismarck a nastěhoval do nich původní Říšský sněm. Když němečtí poslanci o 23 let později dostali své současné reprezentativní sídlo, byla jejich prozatímní adresa zbořena a v roce 1904 tam vyrostl palác pruské Panské sněmovny.

***

»Sídlo šlechtické komory tu bylo do roku 1918, pak tu zasedala Pruská státní rada, jejímž prezidentem byl mladý Konrad Adenauer, a za nacismu ji zabralo ministerstvo letectví Hermanna Göringa. Po druhé světové válce se uvažovalo, že by tu sídlila vláda NDR, ale nakonec ji získala akademie věd, která rozbombardované jádro nechala zabetonovat a do zbytku nastěhovala své kanceláře,« vyjmenovala v rychlosti další nájemníky této budovy průvodkyně Antje Lorenzová.

Stavba stála hned u Berlínské zdi, a tak musela mít zazděná i všechna okna vedoucí na »kapitalistický Západ«. Po rozhodnutí v roce 1996 přestěhovat Spolkovou radu z Bonnu do Berlína prošla rekonstrukcí.

Rekonstruované interiéry

Ta se promítla i do současné podoby sídla Spolkové rady. Zvenku stále vypadá jako honosná sněmovna pruských šlechticů, jejíž majestátnost narušují jen auta, která neustále projíždějí po rušné Lipské ulici. Pozůstatky dávné pompéznosti najde návštěvník i uvnitř, vinou válečných událostí a sanačních zásahů ale musely interiéry na mnoha místech obléct modernější kabát.

Nejviditelnějším soudobým prvkem je samotný zasedací sál Spolkové rady, vyvedený celý v béžové a hnědé barvě s proskleným stropem.

Během prohlídek si návštěvníci mohou sednout do lavic určených normálně pouze vysoce postaveným politikům a usměvavá průvodkyně se jim přitom snaží objasnit specifické fungování tohoto zákonodárného orgánu. Už jen způsob, jakým se člověk stane jeho členem, je podle ní unikátní a nemá ve světě obdoby. Do rady se totiž nevolí, ale automaticky v ní zasedne ten, kdo se v některé z 16 německých spolkových zemích stane ministrem.

Zaujal-li vás tento článek, můžete si jeho pokračování přečíst od mezititulku »Složitá legislativní praxe« na straně 8 buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com. Dále na této straně dočtete, že šetření v Rakousku nejvíce odnesou důchodci či o tom, že Tymošenková si možná platila vraždu.

redakční zpráva

Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.6, celkem 7 hlasů.

redakční zpráva

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Poštovní adresa: Haló noviny, P.B. 836, 111 21 Praha 1, telefon: 222 897 111, e-mail: halonoviny@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.