Reklama

Aktuální zprávy
Nakladatelství Futura
Reklama
Audio
20. 5. 2013
Český rozhlas
Get Adobe Flash player
Český rozhlas slaví 90. let od svého založení. Mimo jiné představil ambiciózní projekt. Podrobnosti ve zvukovém záznamu.

Autor: Petr Burda

17. 5. 2013
Rada seniorů ČR
Get Adobe Flash player
Dnes dopoledne se v Praze uskutečnil sjezd Rady seniorů ČR. Více ve zvukovém záznamu.

Autor: Petr Burda

Další nahrávky >>
Reklama
Články e-mailem
//konec

Bonus


A je tu jaro!

Věřte nevěřte, dočkali jsme se. Jaro je tady! A s ním i symbol, který bez ohledu na to, zda jsme či nejsme věřící, ochotně přijímáme – Velikonoce.

Boží hod velikonoční se slaví první neděli po prvním jarním úplňku. Vrcholí jím nejvýznamnější křesťanské svátky, připomínající poslední večeři, zatčení, umučení a vzkříšení Ježíše Krista. Velikonoční neděli předcházejí dny, které symbolicky zaznamenávají události údajného křesťanského příběhu zrady a zázrakuMyslím si, že ani ateistům, k nimž se hlásím, neuškodí připomenout pojmy a některé tradice, které věřícím předkládala především katolická církev. Připomeneme však i lidové zvyky. Dodejme, že lidové velikonoční radovánky začnou letos o velikonočním pondělí 9. dubna. A co jim předcházelo? O tom více vzápětí…

*Květná (též pašijová) neděle (letos 1. dubna) je šestou, poslední neděli postní. Připomíná vstup Ježíše do Jeruzalém; při bohoslužbách se předčítá zpráva (tzv. pašije) o jeho umučení. Název svátku je odvozen od květů, jimiž bývají kostely vyzdobeny a jež mají připomínat palmové větve, jimiž lid údajně vítal Ježíše.

*Škaredá, též sazometná, středa (4. dubna) vznikla v lidové pranostice. V tuto středu se údajně mračil Jidáš na Ježíše, kterého poté zradil. Proto by se prý lidé neměli v tuto středu mračit, aby jim to náhodou nezůstalo a nemračili se na všechny lidi kolem sebe každou další středu v roce. V tuto středu byly tradičně vymetány komíny od sazí, proto sazometná.

*Zelený čtvrtek (5. dubna) představuje den, kdy Ježíše zradil Jidáš, který s ním krátce předtím seděl u stolu při tzv. poslední večeři Páně. V tento den také »odletí« zvony do Říma pro papežovo požehnání. Podle pověsti v čele letí nejstarší zvony, které znají cestu, na konci pak ty malé, aby se cestou neztratily. Pokud by snad některý zvon neodlétl, přineslo by to údajně obci neštěstí. V tento den všichni velmi časně vstávali a pečlivě uklízeli celý dům. Večer ho vykropili svěcenou vodou. Údajně totiž nastávala doba řádění zlých mocností. Zlo bylo vyháněno také hlukem. Vesnicemi rachotily různé řehtačky, hrkačky a trakaře. Někde se tvrdí, že zvony odlétají do Říma proto, že se bojí velikonočních řehtaček.

V tento den se v chalupách vařilo z toho, co nabídla probouzející se příroda (například mladé kopřivy) a z luštěnin či kořenové zeleniny. Pekly se preclíky, pletence nebo škvarkové placky, které se přikusovaly k jarním polévkám.

Zajímá-li pokračování tohoto článku od dne »Velký pátek«, přečtěte si vše - i o Velikonočních symbolech - na straně 12 buď v tištěné podobě Haló novin na stáncích, nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com.

(jan)

Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.3, celkem 6 hlasů.

(jan)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Poštovní adresa: Haló noviny, P.B. 836, 111 21 Praha 1, telefon: 222 897 111, e-mail: halonoviny@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.