Reklama

Aktuální zprávy
Nakladatelství Futura
Reklama
Audio
20. 5. 2013
Český rozhlas
Get Adobe Flash player
Český rozhlas slaví 90. let od svého založení. Mimo jiné představil ambiciózní projekt. Podrobnosti ve zvukovém záznamu.

Autor: Petr Burda

17. 5. 2013
Rada seniorů ČR
Get Adobe Flash player
Dnes dopoledne se v Praze uskutečnil sjezd Rady seniorů ČR. Více ve zvukovém záznamu.

Autor: Petr Burda

Další nahrávky >>
Reklama
Články e-mailem
Pokud chcete každý den od pondělí do soboty dostávat přehled aktuálních článků, vepište do políčka Vaši e-mailovou adresu a stiskněte tlačítko Odeslat.
//konec

Téma

Renesanční radnice.
TOULKY

Jak těžaři ve Stříbře balamutili výběrčí daní

Takovou radnici si město zasloužilo. Vždyť to bylo zřejmě zde, kde se v Českém království nacházela nejstarší, historicky doložená těžební oblast. Stříbro, které dalo městu název, za čas zastínilo dobývání olova.

Nejprve tady stála malá hornická osada. Domky se tehdy stavěly přímo u nalezišť rudy. Havíři chodili do románského kostelíka Panny Marie, který byl vybudovaný někdy kolem roku 1180. Když hrozil zřícením, zednický mistr Honzík ho v druhé polovině 16.století rozebral a kamenné kvádry použil na výstavbu nového svatostánku.

Někdy v té době městská rada rozhodla o stavbě nádherné radnice se třemi štíty. Po požáru budovy v roce 1588 její vstupní část ještě rozšířili. Návštěvníci nejvíce obdivují figurální sgrafita, jimiž je radnice vyzdobena. Jedno z nich znázorňuje založení města v roce 1131.

Mladík s krumpáčem v jedné a hroudou rudy v druhé ruce na obraze klečí před knížetem, který má již připravenou listinu o založení města. Tato úchvatná scéna má jedinou vadu. Nikdy se neodehrála.

Omyl přičinlivého kronikáře

Císař a český král Karel IV. zdůrazňoval svou sounáležitost s přemyslovskými předky z matčiny strany mimo jiné i tím, že podporoval vznik kronik líčících jejich činy a slávu. Na jedné z nich pracoval i správce školy u sv. Jiljí v Praze jménem Přibyslav.

Začal hezky z gruntu odchodem Čechů od nedokončené stavby Babylónské věže a jejich příchodem do Čech. K tomu mnoho pramenů nepotřeboval. Jenže pak už vstoupila na scénu historická knížata. Přibík z Radenína, řečený Pulkava, si nadále nemohl vymýšlet. Listoval tedy předchozími kronikami.

Důlní štola ve Stříbře.
V Letopisu tzv. Kanovníka vyšehradského, jednoho z pokračovatelů Kosmovy kroniky, objevil tento záznam k roku 1131: „Během toho času vystavěl kníže Soběslav na úpatí vsi jménem Tachov v území Mežska hrad, jemuž dal jméno podle vsi při něm ležící.“

Pulkava nebyl žádný geograf, a tak si poněkud kostrbatý text vyložil po svém. Při řece Mži přece stojí významné město, které podle názvů Mzea či Misam získalo německé pojmenování Mies. Pokud tedy neznámý kronikář z 12.století zdůrazňuje, že hrad vyrostl na území Mežska, má patrně na mysli toto město.

A tak Pulkava do svého díla napsal: „Léta Páně 1131 postavil Soběslav, kníže Českého království, hrad Mies, jinak Stříbro.“ Omyl, který se tradoval staletí, jak dokazuje renesanční výzdoba zdejší radnice, byl na světě.

Badatelé už zjistili, že šlo jen o nepochopení původního textu, v němž se ve skutečnosti píše o založení hradu Tachova. První písemná zmínka o Stříbru pochází až z roku 1183 od knížete Bedřicha. V osadě nazvané v latinském originále Argentaria, čili Stříbrnice, založila jeho manželka Alžběta kostel s farou.

Křižáci zmateně utíkali

Druhé sgrafito zachycuje další, tentokrát již pravdivou scénu ze stříbrské historie, a to boj s křižáky v roce 1427. Místní obyvatelé mohli být vskutku hrdí na to, jak se jejich předci bránili přesile. Křižáci chtěli Stříbro navrátit do svazku katolických měst, v němž se nacházelo až do roku 1426.

Poprvé ale stáli husiti před hradbami už v roce 1421. Útoku tehdy zabránila zpráva, která změnila plány Jana Žižky. Situaci popisuje kronikář prvních let husitské revoluce Vavřinec z Březové:

„Potom pospíšil k městu Misa jinak Stříbru, a když uslyšel, že Švamberk, veliký pronásledovatel táborů, přijel s málem lidu na hrad Krasíkov, ihned bratří od města Stříbra odtáhli a přitrhli ke Krasíkovu, hradu velmi pevnému, a v jednom jen dni obsadili mocí vrchol hory, lidově zvané Hřeben, a druhého dne dobyli věže spolu s mostem.“ Bohuslav ze Švamberka padl do zajetí.

* * *

Ke Stříbru se kališníci vrátili v roce 1426. Hejtman Přibík z Klenové nezvolil krvavý útok, ale s hrstkou ozbrojenců se brzo ráno přehoupl přes hradby a město obsadil.

To okolní katolická města a šlechtu bojující proti „kacířům“ znepokojilo. V červenci roku 1427 proto několik desítek tisíc mužů stálo před branami a zahájilo ostřelování děly. Husité ve Stříbře se však nezalekli a statečně se bránili. Na pomoc obleženým už spěchal Prokop Holý s husitským vojskem. Dorazil třetího srpna.

Bitvu však nemusel svést. Jen křižáci zjistili, kdo se blíží, místo boje zmateně utíkali. Prokop Holý se svými bojovníky je za několik dní dostihl u Tachova a rozprášil. Tak se i toto město dostalo do husitských rukou.

Zaujaly-li vás tyto toulky, můžete si jejich pokračování přečíst od mezititulku »Splatil dluh plačícím obrazem« na straně 9 buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com.

Miroslava MOUČKOVÁ

FOTO - autorka

Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 12 hlasů.

Miroslava MOUČKOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Poštovní adresa: Haló noviny, P.B. 836, 111 21 Praha 1, telefon: 222 897 111, e-mail: halonoviny@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.