Náměstí v Karviné. FOTO - cs.wikipedia.org

Nezaměstnanost napříč časem

S otázkou nezaměstnanosti se každodenně setkáváme nejen jako pravidelní posluchači televizních zpráv, ale také jako běžní občané města Karviná, kdy dnes a denně čelíme hrozbě ztráty zaměstnání a jejich negativních dopadů na sociální a rodinný život. Slovo nezaměstnanost není v Karviné pouze pojmem, ale těžkou realitou připomínající vysílání psychologického dramatu v HD kvalitě.

V médiích je toto slovo skloňováno ve všech pádech pokaždé, jakmile míra nezaměstnanosti stoupne (v tom lepším případě klesne) byť o pár desetin procent. Obyvatelé našeho města Karviná - zaměřeného výhradně na hornictví a navazující průmysl, které prochází již druhou vlnou útlumu za posledních dvacet let, často řeší otázku Co bude dál?Práce zajišťuje každému kulturní úroveň ve společnosti a pro každého člena společnosti základní, biologické i společenské potřeby. Zaměstnání lze označit jako druh práce, který je hlavním zdrojem hmotného a finančního zabezpečení nejen dotyčných osob, ale někdy také celých rodin. Ztráta zaměstnání může mít značné důsledky jak pro rodinu, tak také pro samotné město, popř. stát. Mezi negativní důsledky patří zvýšená kriminalita, trestná činnost, nízká sociální a společenská úroveň, každodenní stres a strach.

Ačkoliv první vážné politické a společenské diskuse na téma nezaměstnanost probíhaly již v 19. století, relativně přesná čísla o počtu nezaměstnaných existují od dvacátých let 20. století, kdy byla vedena odbory.

Ve středověku nebyli nezaměstnaní, ale chudí. Až s přechodem na tržní hospodářství po průmyslové revoluci by se mohlo začít hovořit o nezaměstnanosti. Například v 19. století byla nezaměstnanost relativně nízká, neboť se ženy často nepočítaly mezi pracovní sílu, sloužily v domácnostech. Období deprese a nezaměstnanosti rychle rostlo po skončení první světové války. Ve třicátých letech minulého století se objevuje myšlenka, že nezaměstnanost není jen důsledkem nechuti k práci, ale také že je výsledkem sociální situace způsobené vnějšími silami, nad nimiž běžný občan jakéhokoliv města nemá kontrolu.

Základem komunistické strany v každé etapě bylo zajištění plné zaměstnanosti, a to i za cenu povinné zaměstnanosti. Nedílnou součástí způsobu života v Československu ke konci osmdesátých let 20. století byla vysoká zaměstnanost žen, která měla za důsledek postupnou přezaměstnanost. V dnešní době se slovo přezaměstnanost stává pouze teoretickým pojmem z odborné literatury.

Vliv přezaměstnanosti z dob starého režimu přetrvával ještě v počátku devadesátých let, kdy nezaměstnanost nepřesahuje hranici 5 %. Dokážeme si to dnes vůbec ještě představit s mírou nezaměstnanosti v městě Karviná cca 15 %?

Ztráta zaměstnání představuje důležitý problém, který je potřeba řešit a omezovat jeho negativní důsledky. Snažme se v době strachu o zaměstnání být aktivní, a ačkoliv vnější síly neovlivníme, ovlivníme zastoupení za nás, občany, ve vedení města, kteří budou ti praví a schopní řešit tuto problematiku pro nás, naši budoucnost, naše děti.

Lucie BARANOVÁ, kandidátka KSČM do Zastupitelstva města Karviné


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.7, celkem 27 hlasů.

Lucie BARANOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.