Reklama

Jaká byla naše ekonomická úroveň za socialismu?

S blížícím se dvacátým pátým výročím »sametové revoluce« se často hovoří o tom, jak katastrofální byla úroveň ekonomiky socialistického Československa v roce 1989 a jak jsme na tom dobře dnes. Charakteristickým rysem této kampaně je, že klady a zápory se uvádějí pouze slovně, jako tvrzení, ale nijak se konkrétně nedokazují.

V roce 1989 se stalo i dnes módní tvrzení, že v mezinárodním srovnání ekonomické úrovně na jednoho obyvatele jsme klesli za čtyřicet let socialismu z desátého na čtyřicáté místo. Bylo to i v programu Občanského fóra. Tímto tvrzením se proslavil i Miloš Zeman, tehdy vedoucí prognostického odboru Výzkumného ústavu agrokomplexu (v Prognostickém ústavu ČSAV, vedeném Valtrem Komárkem, byl krátce až po »sametové«. Tehdy tam byl Klaus, Dlouhý a další pozdější tvůrci návratu ke kapitalismu.) Zeman se svým tvrzením vystoupil v Technickém magazínu a v televizi.

V televizi podle záznamu ověřeného tehdejším ředitelem ČSTV Liborem Batrlou Zeman pronesl: »Asi vás nepotěším, za posledních 40 let jsme se dostali z 10. místa ve světě na 40. místo, v některých oblastech je to ještě horší, například ve vědeckotechnickém rozvoji, podle oficiálně publikovaných informací jsme dnes zhruba na úrovni Alžírska nebo Peru, hluboko pod Portugalskem, které je považováno za nejzaostalejší zemi západní Evropy. V kvalifikačním rozvoji z hlediska tempa změn výchovně vzdělávacího systému jsme na 50. místě ve světě…« A tak dále v tomto duchu. Žádná fakta.

Skutečnost potvrzená i »prognosťákem«

Především je nutno konstatovat, že na desátém místě ve světě jsme nikdy nebyli. Tedy v ekonomické úrovni na jednoho obyvatele. Bylo tomu tak přibližně ve výrobě dvaceti důležitých výrobků (uhlí, ocel, elektřina atd.). V celkové ekonomické úrovni na jednoho obyvatele jsme byli podle řady mezinárodních srovnání na 13. místě v Evropě a na 18. místě ve světě. Zhruba toto postavení jsme měli i v osmdesátých letech minulého století, tedy za socialismu. Samozřejmě je toto srovnání nutno brát jako orientační a informativní. Je však doloženo řadou ukazatelů.

Zajímavé je hodnocení ekonomiky socialistického Československa v materiálu Prognostického ústavu ČSAV »Souhrnná prognóza ČSSR do roku 2010« v listopadu 1988. Uvádí se: »Souhrnně lze tedy právem konstatovat, že ČSSR se rozměrem svého ekonomického potenciálu a produktu právem řadí do pásma vyspělých zemí. Podle parity kupní síly národní měny významněji přesahuje úroveň Španělska, je o 15 - 20 procent pod úrovní Velké Británie, Rakouska a Belgie. Nad touto úrovní jsou země ‚silného středu‘ mezi 11-13 tis. USD/obyvatele (v paritě kupní síly v cenách roku 1985), kam lze zařadit SRN, Dánsko, Holandsko, Finsko, Francii, Švédsko a Japonsko. K absolutní špičce se kromě USA a Kanady z evropských zemí nejvíce přibližuje Švýcarsko a Norsko. Méně vyspělé evropské země (Řecko, Portugalsko, Irsko), s nimiž býváme někdy srovnáváni, jsou značně, o 15 - 40 %, pod ekonomickou úrovní ČSSR. Mexiko, Argentina a další rychle se rozvíjející ekonomiky byly v polovině 80. let o 40 - 55 % pod úrovní ČSSR.« Poznamenejme ještě, že Prognostický ústav ČSAV oceňoval tehdy ekonomickou úroveň ČSSR na osm až devět tisíc US dolarů na obyvatele.

Tedy žádný katastrofální propad, udrželi jsme si zhruba postavení jako před druhou světovou válkou.

Jak to hodnotila Světová banka?

Na základě žádosti československé vlády se uskutečnila mise Světové banky, která v květnu 1990 vypracovala své hodnocení tehdejšího stavu ekonomiky a doporučení pro její převedení na tržní hospodářství. Uvádí se v něm: »V mnoha ohledech jsou československá ekonomická opatření v posledních 20 letech relativně dobrá. Příjmy na hlavu stále stoupají, třebaže v druhé polovině osmdesátých let jen ve stěží postihnutelné míře. I vnitřní i vnější stabilita je udržována. Zjevná inflace je menší než dvě procenta v průměru v rámci osmdesátých let. Nezaměstnanost skutečně neexistuje. Sociální ukazatele země ukazují relativně dobrý výsledek. Dostup obyvatelstva ke zdravotním službám, dostatečná doprava, služby v péči o děti a možnosti rekreace jsou působivé. … Celkový standard vzdělávání zůstává vysoký. Nakonec bezpochyby má Československo poměrně malé vnější zadlužení.«

Uvedené příklady hodnocení ukazují, že ekonomická situace za socialismu katastrofálně nepropadla. Nebyly pouze zápory, jak se to dnes snaží dokázat vládní politici, ekonomové a publicisti. Bylo mnoho kladů. Například neexistovala nezaměstnanost, zadlužení státu. To vše je dnes historicky nejvyšší. Stát sloužil všem, nebyly obrovské sociální rozdíly.

Václav VĚRTELÁŘ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 314 hlasů.

Václav VĚRTELÁŘ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama