Bez zásobního hnojení by se na vinici moc nesklidilo...

Podzimní zahradě prospěje zásobní hnojení

Podzim klepe na dveře a již při sklizni dobrý zahradník myslí na jaro. Do půdy je potřeba doplnit vyčerpané živiny a trvalé porosty - trávníky, trvalky, ovocné i okrasné dřeviny - potřebují řádně »nakrmit«, aby zdárně přezimovaly. Samozřejmě vynecháme dusíkatá hnojiva, která by způsobila růst nežádoucích výhonů a rostlinu připravující se k zimnímu spánku by vyčerpala. Do půdy však dodáme draslík, fosfor a humus z organických hnojiv. A nezapomeneme na humus - kde to jde, zaryjeme kompost, ti šťastnější chlévskou mrvu...

Význam humusu v půdě

Humus je především zdrojem živin a fyziologicky aktivních látek pro rostliny. Napomáhá tvorbě půdní struktury, zlepšuje tepelné, vodní a vzdušné vlastnosti půdy. Humus na sebe váže syntetická, minerální hnojiva a zabraňuje jejich vyplavení z půdy.

Dobrý Humus (neutrální humus) se v půdách projevuje:

- umožněním biologické činnosti půdy jako energetický materiál pro mikroorganismy;

- zásobováním rostlin živinami. Spolu s minerálními koloidy tvoří koloidní komplex, který umožňuje vázání a uvolňování živin;

- fyzikálním vlivem, který spočívá v tmelivém působení humusu, podporujícím tvorbu drobtovité struktury.

Velká schopnost humusu poutat vodu zvyšuje udržení vláhy v půdě, což je důležité zvláště u lehkých půd. Naopak u těžkých půd působí humus vylehčení a kypření tím, že pórovitější humusová hmota proniká mezi hutné minerální částice.

Humus má na rostliny stimulační účinky, zvláště na růst a metabolické pochody v rostlině.

Tradiční organická hnojiva

Dalším typem podzimního zásobního hnojení je hnojení organickými hnojivy. Hnojem dodáme jak potřebné živiny, tak také napomáháme rozvoji půdního života a nárůstu půdního humusu. Živočišné exkrementy jsou totiž nejen zdrojem základních stavebních prvků rostlin a stopových prvků, ale také koktejlem mikroorganismů.

Tzv. vermikompost pro zahradnictví, který vytvářejí žižaly hnojní (Eisenia foetida).

Klasický hnůj je pro hobby pěstitele stále obtížněji dosažitelný, neboť stavy hospodářských zvířat v ČR dále klesají. Připomeňme si, že chlévská mrva skotu se rozkládá pomaleji a koňský hnůj je záhřevnější, hodí se především do těžších půd nebo do pařenišť. Koňský hnůj se také obohacuje další vynikající přírodní látkou - rohovinou, která má nejen vysoký obsah fosforu, ale i dalších mikroprvků. Prasečí kejda je »studená« a příliš »ostrá«, pokud máme její zdroj, vylepšíme jí kompost. Podobně je vhodné kompostovat i králičí hnůj. Slepičince necháme několik týdnu ve vhodné nádobě »zkvasit« a pak použijeme jako hnojivou zálivku, nejsou vhodné pro přímé použití k rostlinám. Tím jsou možnosti organického hnojení vyčerpány - samozřejmě kromě kompostu, jemuž jsme se podrobně věnovali v jedné z minulých kapitol.

Hobbymarkety v současné době nabízejí i organické hnoje granulované. Tradiční kravský, granulované slepičince, sušené králičí bobky a já nevím, co ještě. Je to pohodlné a nekřesťansky drahé.

Organická (statková) hnojiva je nutné vždy co nejrychleji zarýt do půdy. Pro velký obsah dusíku je nepoužíváme k podzimnímu zásobnímu hnojení přezimujících rostlin. Zaryjeme je do sklizených záhonů.

Zásobní hnojení při výsadbě

Používá se např. při výsadbách ovocných stromů, vinné révy, kanadských borůvek, ale i jahod aj. Na trhu jsou k dostání i hnojivé tablety, které se umístí na dno jámy. Běžné je použití dobře odleželého hnoje nebo kvalitního kompostu, který lze obohatit promícháním s umělým granulovaným hnojivem.

Ovocné kultury a vinice se svými nároky, požadavky a vlastnostmi významně liší od jednoletých plodin. Hlavní rozdíl spočívá ve faktu, že tyto kultury rostou na jednom stanovišti po několik let a při jejich výsadbě se provádí zásobní hnojení. Při jarní výsadbě můžeme použít přímo k vysazovaným dřevinám tzv. tabletová hnojiva - nesmějí se dostat do přímého kontaktu s kořeny - nebo obalované hnojivo (granule obalené přírodním voskem s řízeným uvolňováním lehce přijatelných živin).

Než se pustíme do sázení, je dobré nechat si udělat rozbor půdy. Ta je totiž ve většině zahrádek u nás přehnojená jak základními, tak i stopovými prvky, avšak zpravidla jen některými. Jiné naopak zcela chybí. Rozbory, jež provádějí zemědělské oblastní laboratoře, přesně určí, jaké hnojivo a v jaké dávce do půdy aplikovat. Tyto rozbory se týkají základních prvků, jako jsou fosfor, draslík, vápník a hořčík (dusík se nestanovuje, protože jeho obsah v zemi během roku kolísá). Dále stanoví pH půdy, obsah humusu a doporučí dávky konkrétních hnojiv.

Důležité je, jak bylo řečeno, aby se ať už přírodní nebo umělé hnojivo, kromě dobře odleželého kompostu, nedostalo do přímého kontaktu s kořeny sazenice.

Na čem si rostliny pochutnají

Přirozenými zdroji živin v půdě jsou její zvětrávající minerální podíl a organická hmota. Částečným zdrojem je atmosféra, odkud se živiny do půdy dostávají deštěm a sněhem (amoniak, dusitany a dusičnany), a činnost mikroorganismů (dusík poutají nitrogenní bakterie).

Z hornin a minerálů se živiny uvolňují do půdního roztoku působením vody a v ní rozpuštěných kyselin, zásad a jejich solí a dále činností kořenového systému a mikroorganismů. Z organických látek se živiny uvolňují působením mikroorganismů. Vedle přirozených zdrojů, k nimž patří i statková hnojiva a komposty, jsou dalším zdrojem průmyslová hnojiva. Pro nás jsou nyní pro zásobní hnojení zajímavá:

Hnojiva fosforečná (např. superfosfát) obsahují jako živinu kyselinu fosforečnou, a to buď rozpustnou ve vodě, nebo ve slabých organických kyselinách nebo v citronanu amonném, anebo v minerálních kyselinách. Nejvhodnější je hnojit kompostem obohaceným fosforečnými hnojivy.

Hnojiva draselná (např. síran draselný) obsahují draslík, a to ve formě velmi rozpustné; draslík je však půdou dobře poután, takže ztráty vyplavováním do spodiny jsou minimální (kromě u lehkých půd). Proto jimi hnojíme buď nyní na podzim, nebo časně na jaře, hlavně proto, aby druhá složka většiny draselných hnojiv, anion chlóru (CI-), se do doby vegetace z půdy vyplavil. Spojuje se obyčejně s kationtem vápníku (Ca++), s nímž vytváří rozpustný chlorid vápenatý, který se vyplavuje do spodiny. Proto každé hnojení draselnými hnojivy ochuzuje půdu o vápník.

Hnojiva vápenatá a hořečnatovápenatá (např. mletý dolomitický vápenec) obohacují půdu velmi důležitými kationty, které zlepšují půdní reakci u kyselých půd, vytěsňují sodík ze sorpčního komplexu u zasolených půd, a také zlepšují půdní strukturu. Vápence působí pomaleji a méně pronikavě než pálené vápno a vápenný prach, které používáme u půd těžkých, kyselých, kdežto vápence u půd lehkých a s dobrou reakcí.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Hnojením zásobním se rozumí dodání především fosforu, draslíku a vápníku do půdy. Tyto živiny jsou v půdě vázány a rostliny si je postupně odebírají, proto je vhodné mít je v půdě optimálně zastoupeny. Protože v průběhu vegetace máme málo možností, jak tyto živiny rostlinám dodat, je vhodné je do půdy dodat na podzim při rytí záhonů. Fosfor můžeme aplikovat ve formě granulovaného superfosfátu, draslík například draselnou solí nebo síranem draselným. Pokud toto přihnojení provedeme právě na podzim, v průběhu zimy hnojiva uvolní živiny a budou připraveny na jarní sezonu. Pokud toto hnojení provedeme až na jaře, dojde k uvolnění živin až v průběhu sezony a to již může být významně ovlivněn výsledek našeho snažení.

Hnojení vápníkem by se mělo provádět jednou za čtyři roky, to je doba, po kterou dochází k rozpadu a uvolnění vápníku z mletého dolomitického vápence.

Jiří NUSSBERGER
FOTO - archiv


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.8, celkem 17 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hedvikanov
2014-09-29 13:45
Jasně, alfou a omegou všeho je dobrá půda. Na tohle téma je spousta
pěkných článků tady: http://zahradni-trvalky.cz/rubrika/puda/,
průmyslová hnojiva bych volila až jako poslední variantu. Přeci jen je
to chemie.
prehodny.clovek
2014-09-25 10:55
Toto je velmi hodnotný článek(už několikátý)od
pana(soudruha?)J.Nussbegra.Sice jeho články jsou poněkud apolitické
nebo mají méně ohlasů,ale jsou praktické a vlastně bez emocí.Dnes
jsem si jeho radu o zimním hnojení vytiskl.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.