Fyzická inzultace právního zástupce KS Ukrajiny v soudní budově. FOTO - web ua24News
Rozhovor Haló novin s Čestmírem Kubátem, právním zástupcem KS Ukrajiny

Ukrajina vykazuje značné rysy fašizace

Připomeňte, prosím, jak jste se stal právním zástupcem Komunistické strany Ukrajiny.

Požádal mě o to předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip na základě žádosti ukrajinské komunistické strany, proti které se nyní na Ukrajině vede správní řízení o zákazu její činnosti.

Jak lze tedy Ukrajinu a její státní vedení - které podepisuje asociační smlouvu s Evropskou unií - charakterizovat?

Podle mě ukrajinská společnost vykazuje značné rysy fašizace, přičemž proces fašizace společnosti ještě není zcela dokončen. Už nyní je pro některé lidi těžké vyjadřovat své názory a hrozí jim fyzická likvidace.

I vy jste byl fyzicky napaden, a to právě před prvním soudním jednáním. Ostatně jste o něm, i o druhém soudním jednání, publikoval rozsáhlý materiál v Haló novinách (Od soudu v Kyjevě až k Rusku). Pak následovalo třetí stání 4. září. Co se na něm dělo?

Čestmír Kubát

Příliš mnoho se nedělo, protože nešel elektrický proud. A vzhledem k tomu, že soudní aparát je závislý na počítačových sítích, nebylo možné jednání konat. Paní soudkyně jednání odročila na neurčito.

I na toto třetí jednání přijeli na podporu KS Ukrajiny zahraniční pozorovatelé?

Ano. Podobně, jako přání ukrajinské KS vyhověla KSČM, chopili se toho také kolegové ve frakci GUE/NGL Evropského parlamentu. Dvakrát byl na soudu v Kyjevě přítomen zástupce řecké Syrizy, univerzitní profesor a advokát Georgios Katrougalos. Kromě toho byla na druhém jednání dvojice z portugalské Asociace demokratických právníků, oba advokáti, vysokoškolští učitelé. Portugalci přijeli pouze na druhé jednání, Řek na první a třetí, já byl pokaždé - tedy třikrát.

Pokud se žádné třetí jednání nekonalo, znamená to, že jste do Kyjeva cestovali zbytečně?

Ne, cesta tam nevyšla vniveč. Konala se totiž tisková konference, jíž jsme se účastnili, tj. já i řecký kolega. Na té jsme odpovídali na otázky novinářů, kterých se sešlo mnoho. Tímto způsobem jsme mohli ukrajinskou společnost seznámit s našimi názory na tento proces. Jinak informace o procesu jsou běžně dostupné na internetu, každý je může najít, jsou k dispozici i videa, takže se naštěstí do světa, aspoň částečně, dostanou.

Jak ukrajinská média sledovala tento proces? A byla u toho zahraniční média?

Tamní média na soudních jednáních byla, jenže tam bylo tak neuvěřitelně málo místa - asi 20 m2, že se dostala do jednací síně jen část z nich. Zahraniční média asi na takové podmínky nejsou zvyklá, jejich redaktoři by museli mít ostré lokty, s čímž mnozí novináři nemohli počítat. Tak se mohlo stát, že se do jednací síně vůbec nedostali. U detekčního rámu ve vestibulu vyvolávali nějakou čínskou agenturu, ale její žurnalisté se nedostali ani tam.

Soudu se mohli účastnit jen účastníci řízení, jejich právní zástupci, vedlejší účastníci řízení a část novinářů. Veřejnost nemá vůbec šanci. Například na prvním stání byly za tím účelem, aby aspoň někdo slyšel z chodby, otevřené dveře. To je tedy velmi zvláštní…

Lidé můžou na YouTube vidět, jak první jednání soudu velmi hlasitě narušoval otevřenými dveřmi z chodby jeden z ukrajinských fašistů. To je běžný kolorit ukrajinské současnosti?

Podle všeho ano. V průběhu prvního stání tam nějací lidé z veřejnosti vykřikovali, upozorňovali na sebe, snažili se to organizovat v předsálí, a to i poté, co my všichni jsme už byli v soudní místnosti. Až během jednání přišli dva poslanci ze strany Svoboda a jeden z nich, jakýsi Myrošničenko, tam předvedl svůj patrně obvyklý parlamentní slovní průjem. Ten opravdu vykřikoval asi v tom smyslu, že »ti advokáti ďábla mají táhnout do Ruska«. Byl k nezastavení, ačkoli nebyl soudkyní vyzván a nepomohly ani její prosby a napomínání.

Máte dlouholeté zkušenosti z právní praxe. Zažil jste již někdy fyzické napadení u soudu?

Ne. Při prvním jednání jsme s fyzickým napadením ani nepočítali. To bylo neočekávané. Na druhém a třetím stání se nás ujala soukromá ochranka, takže jsme tyto problémy už neměli.

Zaujali mě ti dva portugalští právníci. Myslíte, že oni o svých »zážitcích« ze soudního jednání s KS Ukrajiny informovali portugalské orgány?

Oni dokonce oslovili své představitele před tím. Mělo by být normální i u nás, že pokud se chce občan v zahraničí něčeho podobného účastnit, měl by mít podporu svého státu, je-li demokratický. To u nás nepřipadá v úvahu, ale v Portugalsku dospěli k závěru, že ano, a tak se obrátili na své představitele a konzultovali to i s portugalským velvyslancem na Ukrajině. Nejprve se však obrátili na ukrajinské velvyslanectví v Lisabonu a žádali, aby se mohli účastnit procesu s KS Ukrajiny jako pozorovatelé a co pro to musí udělat. Z ukrajinské ambasády jim přišel dopis, ve kterém na KS Ukrajiny byl vylit kýbl špíny. Zeptali se znovu, a když opět odpověď nedostali, rozjeli se na Ukrajinu přímo a obrátili se na svého velvyslance v Kyjevě.

Tohle v našich podmínkách není myslitelné. Přesvědčil jsem se o tom, když jsem si přečetl rozhovor s českým velvyslancem na Ukrajině, který na otázku o sankcích redaktorovi odpověděl, že sankce jsou tu proto, že nad Ukrajinou bylo sestřeleno civilní letadlo. On ten člověk vůbec nemá povědomost, že dosud nikdo neví, kdo to letadlo sestřelil, a hlavně - že podle mezinárodní smlouvy o civilním letectví je vinen ukrajinský stát, neboť k neštěstí došlo v jeho vzdušném prostoru. Ukrajina ručila za bezpečnost letového provozu v něm. Jako suverén má právo lety zcela zakázat a rozhoduje také o umístění letových koridorů. Namísto toho vyvolala občanskou válku a nad územím, kde probíhá, povolila běžný letový provoz.

I kdyby se nakonec nezjistilo, kdo letadlo sestřelil, ukrajinské státní orgány nesou svůj díl viny. Odpovědnost Ukrajiny jako státu je zcela zjevná. Už proto také proti ní směřují první žaloby pozůstalých. Mě mrzí, že máme velvyslance na Ukrajině tak nízké odborné úrovně. Takže je vlastně dobře, že jsem se na naše zastupitelství v Kyjevě neobrátil. Patrně bych dostal »podporu« v duchu linie pana Schwarzenberga.

Koncem října se konají na Ukrajině parlamentní volby. Ostrakizace komunistické strany a jejích členů, fyzické a psychické napadání a incidenty z doby po Majdanu (vypálen dům předsedy této strany, vyrabované stranické sekretariáty...) - to přece nejsou regulérní podmínky. Jak se postavení KS Ukrajiny bude dále vyvíjet?

Já si myslím, že do parlamentu se musí pokusit volbami dostat. Víte, záleží na tom, nakolik volby budou, či nebudou zmanipulovány. Lze totiž zmanipulovat volební výsledky už v okrscích. To lze dokonce předpokládat, protože na Ukrajině panuje právo silnějšího - bezpráví. Osobně mám pochybnosti, zdali se volby vůbec budou konat. A budou-li se konat, pak je zde také otázka jejich legitimity. Voleb se nezúčastní zřejmě Donbas a už vůbec ne Krym, o němž Ukrajina tvrdí, že je jejím územím. Takže by tam měla organizovat volby.

Totéž se týká celého jihovýchodu, zejména té části, která je v držení domobranců. Pokud se volby nebudou konat v těchto částech, znamená to vyloučení sedminy, osminy voličů - nezapomeňme také na uprchlíky. Je tedy otázkou, zdali takové volby by měly vůbec legitimitu.

Co se děje na jihovýchodě Ukrajiny?

Podle mého názoru tam probíhá občanská válka a genocida, a to nejen ruskojazyčného obyvatelstva. Je patrná snaha změnit volební poměry do budoucna, aby se Ukrajina stala národnostně a politicky homogenním státem, a z tohoto důvodu se snaží kyjevská moc fyzicky likvidovat ruskou živou sílu. Kromě toho jde asi i o to, aby se území uvolnilo pro případnou těžbu břidlicového plynu, která je s takovým množstvím obyvatelstva, jež tam žilo, neslučitelná, protože chemicky ničí životní prostředí.

Nejsem geologem, ale v tisku se to již běžně objevuje. Uvádí se, že Donbas je jedním z největších evropských ložisek břidlicového plynu, prý tam jsou již dány předběžné souhlasy s těžbou určitým zahraničním společnostem, přislíbeny koncese. Možná jen spekuluji, kdoví. Pokud by se tam břidlicový plyn těžil ve velkém rozsahu, což lze do značné míry jen v neobydlených oblastech USA, kde příroda leccos snese, tak to na hustě obydleném Donbasu myslitelné není, protože by došlo zejména ke zničení podzemních vod. Možná je zájem o břidlicový plyn další pohnutkou této války, kromě geopolitických a vojenskostrategických.

Hovořil jste o malajsijském letadle. Proč předběžná zpráva o katastrofě tohoto letu nezmínila i povinnost Ukrajiny zajistit bezpečnost leteckého prostoru?

Je třeba rozlišovat mezi civilní odpovědností a trestní odpovědností. Oni nevyšetřili, kdo to sestřelil, ale co bylo nejobecnější příčinou pádu (vnější vliv). Trestní odpovědnost by vznikla, pokud někdo například nařídil sestřelení toho letadla. Obecně je celé vyšetřování velmi podivné a mám pochybnosti o jeho objektivitě. Není správné, aby vyšetřování probíhalo bez kontroly veřejnosti a států, které jsou na tom zainteresovány.

Pokud se uzavře dohoda pouze mezi čtyřmi vyšetřujícími státy, že se nebudou sdělovat výsledky vyšetřování bez souhlasu všech stran, svědčí to o tom, že se nemusíme dozvědět pravdu nikdy a že lze dodatečně něco měnit. Jestliže Ukrajina nedala zpočátku informace o komunikaci mezi navigátory a letadlem, ani nebyla schopna vysvětlit, proč se letadlo oproti obvyklému kurzu odchýlilo do centra nebezpečného prostoru, tak to jsou podezřelé momenty. Kdo nemá důvod něco skrývat, nic neskrývá. Ukrajina by měla jako první mít zájem na tom, aby zapojila co nejvíce lidí do vyšetřování události, ale také to předpokládá, že poskytne všechny materiály. To je rozdíl od přístupu Ruska, které ihned od počátku dalo všechny své informace, odmítlo převzít černé skříňky a ohledně vyšetřování neuzavírá žádné pochybné dohody.

Ukrajina nejedná průhledně. Vzpomenete si ještě na předchozí sestřelení ruského letadla v roce 2001, kdy ukrajinské orgány zatloukaly a zatloukaly? Bylo to při jejich vojenském cvičení. Omylem sestřelili civilní letadlo raketou země-vzduch. Nejdříve to Ukrajina zcela popírala. Až když to bylo jednoznačně prokázáno, tak se přiznala.

Hovoříte otevřeně o fašizaci ukrajinské společnosti?

Jistě, to říkám stále, na Ukrajině i v ČR. Snažím se Ukrajincům sdělit názor na stav společnosti, na rozvinutost tamního fašismu. To nespočívá pouze v historických reminiscencích - Bandera, Šuchevyč, nacistická symbolika, ale také v tom, že ukrajinská státní moc je nahrazována agilními bojůvkami organizovanými na vůdcovském principu. Je charakteristické, že státní orgány Ukrajiny těmto silám uvolňují místo, jsou pasivní. Označení fašismus pochází od italského fasci di combattimento, svazky spolubojovníků. S něčím takovým jsme se setkali právě u toho soudu. A pokud se toto děje nikoli v ústraní, na ulici, ale přímo v budově soudu, pokud je státní moc smířlivá k někomu, kdo státní moc nepředstavuje, ale chce si ji uzurpovat, pak se stát hroutí a nastupuje fašistická organizace. Teď jde na Ukrajině o to, vytlačit z politického systému všechny - z jejich pohledu - odstředivé prvky, na prvním místě komunisty, pak budou následovat další.

Začalo to nelegitimním odstavením prezidenta Janukovyče, až mu šlo fyzicky o život. Nelegitimní vývoj začal Majdanem, ale byl připravován už dávno. Victoria Nulandová přiznala, že od 90. let USA na tyto cíle, zejména ve prospěch ukrajinských nevládních organizací, věnovaly 5 mld. dolarů. Pro více než 43milionovou Ukrajinu nic moc, ale na tyto účely jsou to obrovské peníze. Představte si, že je to po deseti milionech dolarů pro 500 občanských sdružení! V průběhu období to mohlo stačit na přitáhnutí mnoha vysokoškoláků, pro které je jakýkoliv přivýdělek spásou zvláště v tamějších ekonomických a sociálních podmínkách, navíc u prestižních subjektů s kontakty na Američany. Můžeme si představit i to, že tyto nevládní organizace na zadání analyzovaly ukrajinskou ekonomickou a sociální realitu, vybudovaly svou vlastní informační a organizační síť a mohly dále využívat nebo i neformálně poskytovat své informace a služby třeba sobě zavázaným účastníkům privatizace a dospět až k následnému samofinancování téhož účelu již z ukrajinských zdrojů. Mohly se najít peníze i na výchovu mládeže, bojovníky z Pravého sektoru ad. Těch 5 mld. dolarů prostě umožnilo vznik velmi rozsáhlé, kvalifikované a vlivné páté kolony.

Ale ukrajinští fašisté nemají z hlediska průzkumů velkou podporu...

Jenže síla fašistů není v tom, že by byli schopni řídit společnost nějakými kultivovanými způsoby, ale v tom, že zaútočí na nervová centra společnosti. Stačí, aby na Majdanu přinutili kleknout celý Berkut, a policejní moc je rozložena.

Dám jiný příklad: Ukrajinská zpěvačka Ani Lorak byla v červnu na turné v Rusku. Skupina výrostků proto zaútočila na Ukrajině na její koncert. Policie zasáhla proti narušitelům veřejného pořádku, ale mladí lidé z Pravého sektoru a strany Svobody se podle ministra Avakova zachovali jako vlastenci, takže potrestáni byli policisté za zásah proti výtržníkům a u policie už nejsou. Tak se mění celý státní aparát a mnoho už nezbývá.

Jak bojovat proti těmto formám fašismu?

Hlavně je třeba si to uvědomovat, nebýt naivní, nemyslet si, že USA dá někomu něco zadarmo. To je země, kde na jednoho obyvatele spotřebovávají mnohonásobně více než celý zbytek světa. Nemohu přece být v takovém světě jako prosťáček, který se vzhlíží v americkém snu, jenž už ani neexistuje. Blahobyt USA byl vykoupen obrovskou tragédií Afriky a dalších vykořisťovaných zemí. I když USA je v historickém úpadku a je to země, která schází, má ještě obrovské ničivé síly a jako chcípající kobyla kope. Amerika je vnitřně rozporná, proto je její zahraniční politika nekonzistentní, krátkozraká až hloupá, a tyto ničivé síly může zneužít nejhorším způsobem.

Pokud jde o Ukrajinu, Amerika se snaží zatáhnout Rusko do války s Ukrajinou a potažmo i s Evropou. Nemůže připustit, aby došlo ke sblížení Evropy s Ruskem, ke sjednocení jejich obrovského nevyužitého pracovního, organizačního a technologického potenciálu s přírodním, a hlavně nerostným bohatstvím Ruska.

Všimněte si, že americkými prezidenty už dávno nejsou osobnosti a že mezi poválečnými prezidenty USA bychom těžko hledali toho, který se nestal válečným zločincem ve smyslu norimberské definice, tedy tím, kdo nepřipravoval či nevedl útočnou válku. Takový stav přece není plodem demokracie. Není náhodou, že nejvýraznější osobností mezi státníky světového významu je dnes Vladimir Putin jako skutečný představitel velmoci, která je na vzestupu. Rusko válku nepotřebuje, je plně zaměstnáno vlastním vnitřním rozvojem a v tomto smyslu dosud nenarazilo na žádné nepřekonatelné meze, na rozdíl od USA.

Monika HOŘENÍ


Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


suda.jan
2014-10-06 21:06
Ano, existuje dnes fašismus jako velké nebezpečí a nástroj
představitelů negativního stavu. Copak se to musí stále opakovat?
vladimsv
2014-09-29 11:21
Opatrné vyjádření k sankcím vůči Rusku premierem Sobotkou,
prezidentem Zemanem i exprezidentem Klausem přivádí do nepříčetnosti
politiky z pavého spektra jako Schwarzenberga, Kalouska, Štětinu atd.
F.Zeleny
2014-09-26 09:18
Z výše uvedeného plyne, že zahraniční poltika české vlády ve
vztahu k Rusku a Ukrajině je plně ve vleku USA a EU.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.