Zajímavý zelený plot vytvořený ze dvou kultivarů břečťanu.

Pěstujeme zelené stěny I.

V zahradě i kolem stavení je mnoho míst, která bychom rádi zakryli, zastínili či - například ploty - nechali zarůst něčím pokud možno neprůhledným, a přitom nepřišli o prostor. Ozelenit můžeme nakonec i samotnou stavbu. Řešení nabízejí popínavé dřeviny.

Zelené stěny v zahradě mohou mít různý účel a podle toho se řídí i volba rostlin, z nichž je vytváříme. Jsou ploty, které oddělují zahrádku od veřejné frekventované komunikace, a proto jejich účelem je zachycovat prach a částečně tlumit hluk. Na takové ploty budeme používat bujněji rostoucí pnoucí rostliny, které nejsou svým květem zvlášť nápadné. Mohou to být plaménky - Clematis vitalba nebo C. oiticella, které mají nepatrné květy a teprve na podzim působí dekorativně svými plody s dlouhým péřitým chmýřím, seskupeným v pěkných koulích.

Další takovou bujně rostoucí popínavou dřevinou je rdesno - Polygonum baldschuanicum. I to má nenápadné květy a působí dekoračně až teprve na podzim svými latami bílých plodů, připomínajícími laty šeříků.

Z kvetoucích pnoucích rostlin na ploty k frekventovaným ulicím patří i zimolez, kozí list - Lonicera caprifolium. Kvete v červnu, má květy bílé nebo žlutobílé a večer vydává příjemnou vůni. Všechny tyto rostliny tvoří poměrně širokou stěnu, která zachycuje prach.

Užší stěny tvoří loubinec, tzv. »psí víno« - Parthenocissus quinquefolia, P. inserta. Prach zachycuje velmi dobře, poněvadž jeho listy se hustě překrývají. Na podzim se listy vybarvují do červena. Jiným podobným druhem vhodným na vyšší plochy je réva pobřežní - Vitis odoratissima, která v době květu v květnu vydává příjemnou nasládlou jemnou vůni. Tyto druhy rostou velmi bujně a jsou vhodné pro vyšší stěny.

Někdy chceme popnout nižší plůtky, které nejsou na frekventovaných místech, například plůtky jen naznačené mezi jednotlivými zahrádkami v zahrádkářské osadě. Na takové plůtky můžeme použít rostliny s nápadnými květy, jako jsou velkokvěté hybridní plaménky. Máme jich dost bohatý výběr. Plamének miluje sice slunnou polohu, ale na kořeny vyžaduje chládek, a proto je dobře vysazovat před něj z osluněné strany

Na nižších plotech působí pěkně svými oranžově trubkovitými květy trubač - Bignonia radicans. Kvete v červenci a v srpnu, ale může se použít jen v teplejších chráněných polohách.

Na větší pergoly je vhodný také podražec - Alristolochia macrophylla, který roste velmi rychle. Má srdčité listy, které se střechovitě kryjí, takže jej používáme tam, kde chceme mít chládek. Je také zajímavý svými květy, zprohýbanými ve formě dýmky.

Na velké pergoly a ke stěnám vyšších staveb je krásná vistárie - Wistaria chinensis. V květnu a v červnu vykvétá dlouhými hrozny slezově modrých květů. V příliš dobrých půdách velmi silně roste, ale vůbec nekvete. V takových případech nezbude, než přeseknout mu některý silnější kořen, a tím se rostlina donutí ke květu. Žádá slunnou polohu.

Ke krytí zdí používáme samopnoucí révy loubince zvaného přísavník, Parthenocissus tricuspidata. Dorůstá do značných výšek a střechovitě kryje svými listy celou plochu zdi. Lze ho použít pouze na krytí severních a západních stěn, na jižních a východních stěnách namrzá.

Nižší zdi lze krýt také břečťanem - Hedera, opět však ideálně jen na stěnách odvrácených od slunce, ve stínu.

Vysazujeme-li pnoucí rostliny ke zdi nebo k popínání kmenů stromů, musíme je zalévat, poněvadž pod korunami stromů a pod okapem trpí suchem. Pnoucí a šlahounovité křoviny vyžadují řez podle stejných zásad jako křoviny s opadavým listem. Raně kvetoucí řežeme po odkvětu a ostatní v zimě. Řez omezujeme jen na prosvětlování.

Zelený kabát

V našich podmínkách spolehlivě rostou a nevymrzají jen tři druhy stálezelených popínavek, kterým se budeme věnovat blíže. Brslen, zimolez a břečťan.

Nejznámější a nejvíc používaný je břečťan, který může být podle druhu rychleji či pomaleji rostoucí. Méně známý je brslen Fortuneův, který je v růstu poměrně pomalý, a bujně rostoucí zimolez Henryův.

Hlavní předností popínavek na stěnách domů je nižší spotřeba tepla, a to díky pomalejšímu proudění vzduchu kolem pláště budovy. Zdi domu mají přirozenou ochranu v listech rostlin, po nichž stéká dešťová voda, a neprosakuje tak na omítku. Letní teploty uvnitř domu jsou pak ve vedrech příjemnější, zeď chráněná pnoucími rostlinami má teplotu jen kolem dvaceti stupňů.

Zelený kabát z přísavníku - ovšem všeho moc škodí...

A jaké jsou nevýhody? Někomu nemusí být vhod přítomnost některých druhů hmyzu, který si popínavky oblíbil. Určité riziko je pak spojeno i s tím, že do trhlin ve stěně mohou prorůst kořeny popínavé rostliny a poškodit ji.

Dalším problémem může být nedostatečná nosnost zdiva a fasády. Při silném větru, náporových lijácích či chumelenicích je rozsáhlá rostlinná plocha vystavena velkému náporu, který musí vydržet buď opěrná konstrukce, nebo úponky a přísavné destičky rostlin. Může se stát, že se část rostliny od zdi odtrhne nebo zřítí i s omítkou.

Na to musíme dbát i při ozelenění plotu, který musí mít dostatečně silnou konstrukci.

Jaké známe popínavé dřeviny

Jsou charakteristické tím, že netvoří pevný kmen a nemají větve, pro svůj růst potřebují oporu. Pokud oporu nemají, jsou poléhavé, Dosahují délky až 30 m. Můžeme je využít jako převislé, k popnutí opor (plotu, treláží, pergol, sloupů, stromů, stěn).

Obvykle je nutné provádět řez. Plody některých popínavých dřevin jsou jedlé, ale pozor, jiné jsou prudce jedovaté (a to se týká celé rostliny).

Rozeznáváme popínavky:

Aktidiniovité - Aktidinie význačná (Aktinidia arguta), Aktidinie kolomikta, Kiwi sibiřské (Actidinia kolomikta), Aktidinie čínská (Actidinia chinensis)

Aralkovité - Břečťan (Hedera) - popínavý (helix), kavkazský (colchica).

Podražcovité - Podražec dřevnatý (Aristolochia durior).

Trubačovité - Trubač kořenující (Campsis radicans)

Zimolezovité - Zimolez Kozí list (Lonicera caprifolium), Zimolez Henryův (Lonicera Henrai), Zimolez německý (Lonicera priclymeum).

Jesencovité - Zimokeř okrouhlolistý (Celastrum orbiculatus), Zimokeř popínavý (Celastrum scandens), Brslen evropský (Euonymus europaeus)

Bobovité - Vistárie čínská (Wistaria chinensis), Vistárie květnaná (Wistaria floribunda).

Tento výčet není ovšem zdaleka vyčerpávající, vždyť například jen brslenů existuje na 200 druhů...

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.9, celkem 8 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama