Záběr z letošního udílení cen MFDF. FOTO - archiv

Výpovědi o současné realitě

Letošní jihlavský Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava (MFDF) opětovně podal obšírnou i poučnou souhrnnou informaci o současných trendech dokumentární kinematografie u nás i ve světě. Oproti převážně neúspěšné hrané tvorbě se tak česká dokumentaristika nyní v evropském kontextu řadí k nejosobitějším.

Na vzniku tematicky, pojetím i provedením osobitě pojímaných novinek se nemalým dílem podílejí příslušníci střední a mladší generace. Oprostili se totiž od předchozích dobových klišé a společenských vazeb, jak je to typické například v tvorbě režisérky Olgy Sommerové. Po vzoru investigativně orientované osvědčené tvůrčí dvojice Vít Klusák - Filip Remunda se mladí tvůrci snaží vnímat realitu věcně a bez společenských předsudků, často zcela bez obav. Česká dokumentaristika se tedy v posledním desetiletí výrazně vzepjala. Splňuje očekávanou ostražitost i nebojácnost, reportérskou pohotovost a především názorovou nezávislost. Zejména v 90. letech tomu tak vlivem tehdejší jednostranných zaměření a naivního sebezahledění nebývalo.

Snahy o objektivnost

Festivalová sekce Česká radost i tentokrát dokonale »zašuměla« několika působivými autentickými zpověďmi i určitou nekompromisností, nejednou i snahou o sžíravou objektivnost. »Prskavek« typu osobitě autentických reportážních dokumentů (loni například o šikanovaném »neposlušném« olomouckém řidiči autobusů Smetanovi či o novodobé »robotárně« v továrnách) sice letošní ročník jihlavského MFDF mnoho nenabídl, ovšem není - a ani nemůže být - každý rok jen posvícení... Výběr snímků z letošní programové prezentace nabídne od 6. listopadu pod hlavičkou Česká radost v českých kinech prostory biografů. Najdeme pohledy na společenskou realitu bez cenzurního kašírování často úplatných a jednostranně orientovaných českých médií.

Dokument do kin patří

Projekt Česká radost v českých kinech vznikl v roce 2011 ze spolupráce MFDF a distribuční společnosti Verbascum Imago. »Jedná se o projekt společné distribuce a propagace vybraných filmů. Jsem rád, že se ho nyní podařilo po třech letech znovu oživit a zafinancovat. Obohatíme tak filmový podzim pěti novými českými dokumenty,« uvedl k letošnímu projektu distributor Richard Němec.

Ředitel jihlavského MFDF Marek Hovorka dodal: »Již první ročník České radosti ukázal, o jak skvělý jde počin. Množství diváků, které pět filmů tehdy navštívilo, ukázalo i dalším distributorům a kinařům, že dokument do kin patří. Balíček nejnovějších filmů, jejichž dramaturgický výběr vzniká ve spolupráci s MFDF, nyní putuje k provozovatelům kin po celé republice. Mohou si z něj vybrat vždy alespoň tři filmy. Přehlídky v českých kinech zahájí pražská kina Lucerna a Atlas,« informoval Hovorka. Tři ze série snímky měly v Jihlavě svou premiéru.

O projekt Česká radost byl v českých kinech roku 2011 velký zájem. Cyklus navštívilo přes pětadvacet tisíc diváků. Nejúspěšnější byl tehdy dokument Pod sluncem tma tvůrce Martina Marečka. Získal nejen cenu za nejlepší český dokument, ale »zabodoval« i v Cenách české filmové kritiky a na MFDF. Cenu za nejlepší dokument získal i v rámci akce Český lev.

Co uvidíme?

Režisérka Alice Nellis představila v rámci letošního zahájení MFDF snímek Adopce: Konkurz na rodiče. Pod vlivem vlastních zkušeností s osvojením dětí si jako motto novinky položila otázku: »Co dělá rodinu rodinou - propletené geny, anebo láska?« Dokument poukazuje na byrokratické komplikace, připomíná, že nároky na dvojici v očekávání si v ničem nezadá se skutečným těhotenstvím. Osvojení dítěte sleduje režisérka kromě svých prožitků i na příbězích dalších manželských dvojic, a to od úřednické přípravky a prvního shledání s dítětem až k postupnému sžívání rodiny v nové sestavě. Nahlíží do podstaty rodičovství se všemi odměnami i riziky.

Netypický pohled na nedávné události na Ukrajině nabídl režisér Jiří Stejskal ve snímku Jáma. Sleduje svéráznou rodinu, bojující v obležení developerských bagrů za záchranu farmy uprostřed sídliště. Obdobné téma o všemocné současné ruské mafii nyní v našich kinech nabízí také hraný film Leviatan, jenž bude rovněž tento týden uveden do našich kin (podrobnosti zveřejníme dodatečně).

Stejskalův film Jáma zachycuje traumatizující životní anabázi neohrožené Nataši, dvou mužů a čtyř dětí uprostřed farmy se zvířaty uprostřed sídliště v centru Kyjeva. Skupina tam bydlí v těsném sousedství se stádem neposedných koz a prasat. Rozpadlá farma, kde se kozy prohánějí mezi mnohaposchoďovými paneláky, je místem pro zkoušku svobody jednotlivce na současné Ukrajině, kdy nemilosrdní developeři by farmu rádi zbourali. Energická a vtipná žena však všemi dostupnými prostředky chrání svůj domov za každou cenu. I ušmudlané hospodářství je totiž pro ně mnohem lidštějším místem k životu než okolní sterilní panelové »králíkárny«. Rodinné štěstí nenaruší ani Natašin manžel, spřádající své protijaderné konspirace, ale ani dcera, kterou oblouznili jehovisté. »Dělají stejné chyby, jako my před několika lety,« komentuje situaci režisér Stejskal.

Vtipnou výpravu do »duše« českých myslivců zprostředkoval Jaroslav Kratochvíl ve filmu Lovu zdar! s podtitulem Jelení karaoke aneb cesta do duše českých myslivců. Dokumentární filmový esej představuje svéráznou trojici mužů, kterou spojuje lovecká vášeň. Film je hlubším zamyšlením nad motivy člověka - lovce, který bohorovně rozhoduje o životě a smrti. S vtipným nadhledem se současně daří stopovat tenoučkou hranici mezi vznešenou vášní pro sběr trofejí a obyčejným fetišismem.

V kolekci novinek, přicházejících nyní do distribuční sítě, je také film K oblakům vzhlížíme dokumentárního »provokatéra« Martina Duška. Vypráví o světě řevu motorů, pachu spálených pneumatik a semišových potahů, kdy »hrdina« snímku tráví se svým rozpadajícím se fordem víc času než se střídajícími se přítelkyněmi. V kulisách severních Čech, upadlého regionu s vysokou nezaměstnaností a nechvalně proslulými protiromskými pochody, Dušek předkládá trpělivé filmové pozorování melancholického obrazu jedné »vyřazené generace« mladých lidí, žijících uprostřed »zázraku kapitalismu«. I taková je totiž naše »polistopadová« realita!

Dokumentární detektivka Pirátské sítě, kterou vytvořil David Čálek, vypráví o tom, co se stane, když se štáb filmařů vydá k somálským břehům natočit dokument o fenoménu pirátství. Namísto autentických rozhovorů se však dokumentaristé zaplétají do lží a klamů, které pro ně přichystali místní lidé i zahraničními novináři či »osvědčení« informátoři. Z prodeje pirátských příběhů se totiž stal úspěšný byznys. Je tak pozvolna rozkrývána jedna ze součástí nynější somálské ekonomiky, z níž však profitují zejména západní společnosti. Detektivku o »tak trochu jiném pirátství«, kde nic není černobílé, podkreslila originální hudbou skupina MIDI LIDI.

(the)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5, celkem 8 hlasů.

(the)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama