Haló rady

Co možná nevíte o kávě

Káva je nápoj nejen moderní, ale téměř kultovní. Stal se součástí našich životů, našich pitných režimů, našeho životního stylu. Drtivá většina lidí si na ní najde chvilku alespoň jednou denně a mnozí bez ní ráno ani nevstanou. Navíc, chceme-li se s někým sejít a popovídat si, často říkáme, že zajdeme na kávu. Jenže o kávě také koluje mezi lidmi mnoho polopravd a mýtů. Tak například: káva zatěžuje srdce, lidé s vyšším tlakem kávu nemohou, káva odvodňuje organismus, kávu nesmějí těhotné a kojící ženy, káva způsobuje žaludeční vředy a možná i rakovinu. Vždyť tyto teorie ještě před dvaceti lety vykřikovali do světa samotní lékaři, kteří kávu řadili na stejné místo, jako alkohol, nebo cigarety. Lékařské záznamy ale po dvaceti letech neukazují ani nárůst rakoviny, žaludečních vředů ani kolabujících ledvin z pití kávy. Ba naopak. Díky desítkám odborných studií toho dnes o kávových zrnech, nápojích z nich vyráběných a jejich vlivu na zdraví toho vědci a lékaři vědí víc, než o mnohých běžných poživatinách. A jak to tedy s kávou je?

Každý asi ví, že káva, která se nám dnes dostává v obchodech do rukou, jsou nějakým způsobem zpracovaná zrna z plodu kávovníku. Kávovník ovšem zahrnuje velké množství druhů, hospodářský význam má pouze několik z nich. Téměř celý objem světové produkce kávy poskytují dva druhy, tzv. arabika a robusta. Arabika, kávovník arabský, je nejdůležitější botanický druh, především pro vysokou kvalitu svých plodů. Pochází z něj asi 70 % světové produkce zelené kávy. Robusta, kávovník laurentský, je na druhou stranu přizpůsobivější odolnější proti chorobám. Jeho význam, roste i v závislosti s tím, jak roste poptávka po instantní kávě, na kterou se zpracovává přednostně robusta.

Spotřebitele ale většinou zajímá hlavně chuť a vůně kávy, tedy kvalita ale také cena a to vše v závislosti na tom, jak si chceme svou kávu připravit. To, co od kávy ale v první řadě očekáváme, je povzbuzení. »Semena kávy obsahují kofein, který povzbuzuje činnost srdce, mozku, nervů, ledvin a svalů. Kofein je v současné době nejznámější a nejlépe popsanou účinnou látkou v kávě, ale tento nápoj obsahuje řadu dalších látek, prospívajících lidskému organizmu,« vysvětluje člen Fóra zdravé výživy  a zakladatel Institutu kávy Doc. MUDr. Pavel Kohout, PhD.

Účinné látky v kávě

Aby vědci zjistili, zda je káva pro lidský organismus škodlivá či zdravá, podrobili ji důkladným rozborům. Dnes tedy vědí, že zelená kávová zrna obsahují vodu, tuk, sacharidy, bílkoviny, vlákninu a mnohé další látky, přičemž některé z nich se během zpracování kávy mění a vznikají z nich látky nové. Z výživového hlediska reprezentují 7 až 10 % sušiny zelené kávy chlorogenové a kávové kyseliny, 1 až 2 % připadají na kofein. Část z nich je bohužel během pražení zničena, pouze obsah kyseliny nikotinové (vitamín B3) se tímto procesem zvyšuje, a bývá tak asi 25x vyšší v pražené kávě než v zelené. Minerální látky reprezentují v kávě okolo 4 % sušiny, z výživového hlediska je velmi důležitý zejména obsah draslíku a hořčíku. Sacharidy tvoří téměř 50 % sušiny zelených kávových bobů, během procesu pražení však dochází k jejich rozkladu a vzniku jiných látek (20 až 35 % sušiny). Je dokázáno, že v zelených kávových zrnech je více než 200 ještě neidentifikovaných látek, které mají na náš organizmus pravděpodobně pozitivní vliv.

Z dosavadních výzkumů ale v první řadě vyplývá, že káva jako čistě přírodní produkt je výborným zdrojem antioxidantů (má dokonce vyšší procento antioxidantů než zelený čaj a některé druhy ovoce), podílejících se na neutralizaci volných radikálů. Ty se do našeho těla dostávají především vzduchem, potravou a tekutinami a poškozují naše buňky - způsobují degenerativní poruchy mozku, předčasné stárnutí, oslabení nervového a imunitního systému. Antioxidanty se váží na volné radikály a neutralizují je ještě předtím, než způsobí škodlivou reakci. Vědci odhadují, že káva může dodávat až 70 % antioxidantů přijímaných v potravě, a tím chránit kardiovaskulární systém, případně snížit riziko vzniku rakoviny. Tedy obecně řečeno pozitivně působit na zdraví člověka.

Vliv kofeinu na zdraví

Kofein je vnímán jako látka nabuzující. Jak to funguje? Základní schopností kofeinu je navázat se na adenosin, který si mozek vytváří v okamžiku únavy nebo před spaním. Kofein se dokáže navázat na jeho místo, zablokovat ho a následně oddálit nástup spánku. Na rozdíl od adenosinu kofein stahuje cévy mozku, což má za následek zvýšenou mozkovou činnost, která aktivuje nadledvinky. Ty začnou produkovat adrenalin, který uvádí organizmus do pohotovostního stavu - prohloubí dýchání, zrychlí srdeční činnost a stáhne cévy na povrchu těla. Tím se zvýší krevní zásobování svalů a následně i krevní tlak. Adrenalin zároveň zrychluje odbourávání cukrů ve svalech, tedy zásobování svalů glukózou. To znamená, že kofein zvyšuje efektivnost tvorby glukózy ze zásobních látek, výrazně tím prodlužuje působení adrenalinu a tedy i aktivity organizmu. Kofein také zvyšuje koncentraci dopaminu, nepostradatelného při přenosu nervového vzruchu v mozku, kde vzbuzuje pocit spokojenosti a štěstí.

Po požití šálku kávy tak dochází k zablokování adenosinových receptorů v mozku a oddálení spánku. Současně s tím se spouští zvýšená tvorba adrenalinu a s ní i zásobování svalů a mozku. Vlivem dopaminu se zase zvyšuje pocit spokojenosti a štěstí. A to není všechno. Kofein způsobuje také rychlejší a jasnější myšlení i lepší koordinaci pohybů těla. Vlivem jeho účinku dochází v organizmu rovněž k uvolňování kortizolu a adrenalinu do krve. Tělo reaguje zvýšením krevního tlaku a rychlejší srdeční pulzací, zvýšenou sekrecí žaludeční kyseliny, a tedy i celkovým zrychlením metabolizmu. Proto může přemíra kofeinu způsobit naopak nervozitu, neklid, nesoustředěnost a ztrátu schopnosti jemné motorické regulace.

Kolik kávy můžeme vypít?

Odborníci se shodují na tom, že za přiměřené pití kávy lze označit denní konzumaci 4 až 6 šálků denně, což by mělo odpovídat přibližně 300 mg kofeinu. Češi jsou přitom poměrně slabými konzumenty kávy, v žebříčku z roku 2011 s Česká republika s konzumací 3,26 kg kávy na osobu a rok umístila na 35. místě. Největšími konzumenty jsou ale kupodivu lidé v severských zemích: Finsko - 12,17 kg/osobu a rok, Norsko 9,51 a Dánsko 8,21 kg na osobu a rok.

Pozor, každý člověk je ale individuum! Při posuzování otázek prospěšnosti či škodlivosti kávy by tak mělo být zohledněno několik důležitých faktorů (např. zdravotní stav konzumenta, počet vypitých šálků nebo druh kávy). Navíc se lidé liší i citlivostí ke kofeinu. Někteří z nás mají »gen pomalého metabolizéru«, vylučují kofein z těla mnohem pomaleji a jsou vůči němu i mnohem citlivější. Pití kávy je pro ně proto riskantnější, zejména ve spojení s některými chorobami, jako jsou např. onemocnění srdce. Naproti tomu se u častých konzumentů kávy stimulační vlastnosti kofeinu projevují v menší míře, než je tomu u konzumentů občasných.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Nepravdivě se říká o kávě, že… škodí zdraví.

Přiměřená konzumace kávy představuje prevenci proti celé řadě nemocí, např. Parkinsonově chorobě nebo diabetu mellitu 2. typu. Díky obsahu antioxidantů má káva podobné příznivé antiaterogenní a kardioprotektivní účinky jako zelený čaj nebo červené víno.

…zvyšuje krevní tlak.

Běžné dávky kávy rizikové nejsou, kávu si mohou dovolit i lidé s kardiovaskulárními nemocemi. U toho, kdo kávu nepije pravidelně, může dojít k mírnému zvýšení krevního tlaku, ale na kofein se rychle vyvine tolerance a tlak se vrátí na výchozí hodnotu.

…podporuje vznik rakoviny.

Původní obavy z možných karcinogenních účinků kávy rozptýlily nejnovější výzkumy a studie týkající se kávy a jejího vlivu na rakovinu. Zjistila se negativní korelace mezi pitím kávy a zhoubnými nádorovými chorobami. Tento ochranný efekt kávy se připisuje obsahu antioxidačních látek. Pozitivní zdravotní účinky kávy (antikarcinogenní, antiaterogenní, antidiabetické a další) jsou dnes už tak zřejmé, že se zmínky o nich dostaly i do učebnic klinické dietologie.

…není vhodná pro těhotné a kojící ženy.

Většina žen se nemusí své oblíbené kávy vzdát ani v tomto období. Studie prokázaly, že malé množství kávy v těhotenství (do 150 mg kofeinu denně, tj. 2 až 3 šálky) nemá negativní vliv na vývoj plodu ani na vznik komplikací. Při kojení je povolená dávka kofeinu 200 mg denně.

…dehydratuje, je močopudná.

Káva organizmus nedehydruje, je naopak významným příspěvkem k celkovému dennímu příjmu tekutin. Doporučené denní množství kofeinu představuje 4 až 6 šálků, tj. asi půl litru kávy. Tato dávka nepůsobí silně močopudně. Po počáteční konzumaci kávy se sice zvyšuje potřeba močení, ale ta při další konzumaci již nestoupá. Jinak je tomu v případě přehnaného pití kávy, které se projevuje vylučováním zdraví prospěšných látek z těla (vápník aj. minerální látky) a také celkovým odvodněním. V takovém případě je vhodné doplňovat do organizmu vodu.

…nemá se pít na lačno.

Kofein povzbuzuje produkci žaludečních šťáv, a tím připravuje trávicí systém na trávení potravy. Je tedy lepší, pokud je káva následována konzumací jídla. Přesto by u zdravého člověka neměla vyvolat zdravotní obtíže. U pacientů se zánětem žaludku nebo vředovou chorobou žaludku je vhodné si kávu odpustit.

…způsobuje žloutnutí zubů.

I když se traduje, že pití kávy negativně působí na zabarvení a kvalitu zubní skloviny a souvisí s tvorbou zubního plaku, odborné studie to vyvracejí. Italští vědci z Anconské univerzity zato narazili při laboratorních testech na látku, která zabraňuje šíření bakterií napadajících zuby a způsobujících jejich kazivost.

…espresso je silnější a účinnější.

Účinky kofeinu jsou závislé především na dávce kávy a v ní obsaženém množství kofeinu, ale také na rychlosti, jakou kávu vypijeme. Pocit při pití kávy ovlivňuje i množství použité vody. Stejné množství mleté zrnkové kávy bude chutnat v espressu s malým množstvím vody jako silná káva. Navíc ho vypijeme podstatně rychleji než velký objem překapávané kávy. Proto espresso, zejména vypité rychle a na lačno, bude mít větší účinky než překapávaná káva, vypitá postupně, s mlékem a navíc spolu s jídlem. Přitom množství použité kávy a tedy i kofeinu může být stejné.

…mléko potlačuje účinky kofeinu.

Mléko tlumí účinek kofeinu pouze na sliznici žaludku, proto je káva s mlékem doporučována u onemocnění žaludku. Mléko a ještě více smetana však zpomaluje vyprazdňování žaludku a s ním i rychlost vstřebávání kofeinu. Nástup účinku kofeinu je proto pomalejší, doba působení delší a konzument může mít pocit, že káva s mlékem je svými účinky slabší než samotná černá káva. Stejně ale působí i jídlo konzumované společně s kávou. Nejrychlejší nástup účinku má káva konzumovaná na lačno.

…po povzbuzení přichází větší útlum.

Povzbuzující účinek kávy je nejzřetelnější, když se káva konzumuje ve stavu přirozené únavy. Například při pití kávy v nočních hodinách při práci nebo studiu za účelem povzbuzení bdělosti a psychického výkonu. Po dočasném povzbuzení a zlepšení psychomotorického výkonu však nastává útlum a vystupňovaný pocit únavy. Následná únava ovšem není přímým účinkem kofeinu. Jde o kombinovaný efekt ukončení psychostimulačního účinku kofeinu a pokročilejšího stupně fyziologické únavy, ke které by došlo i bez konzumace kávy.

…může vyvolat závislost.

U kávy se nedá hovořit o klasické závislosti, avšak může nastat určitá podoba zvýšené tolerance k účinkům kofeinu, který stimuluje centrální nervovou soustavu. Protože kofein se na rozdíl od tradičních drog užívá orálně a v průběhu dne, jeho absorpce je zpomalená, což snižuje riziko vzniku závislosti. U drog dávka potřebná k dosažení požadované euforie nebo posilujících účinků roste v čase a podněcuje k braní stále většího množství drogy. Většina konzumentů kávy udržuje svoji spotřebu na celkem konstantní úrovni.

…nemůže vyvolat akutní otravu.

Za smrtelnou dávku kofeinu přijatou perorálně se považuje jednorázová dávka 150 mg kofeinu na 1 kg tělesné hmotnosti, to znamená kolem 10 g kofeinu u normálního člověka. Předávkování (jednorázová dávka kofeinu kolem 0,5 až 1 g) se projeví neklidem, agitovaností, zrychlenou srdeční akcí, nespavostí, častým močením. Člověk je při vědomí, velmi vzrušivý, ale případné informace není schopen uložit - přehnaná konzumace kávy proto rozhodně není vhodná pro studenty.

…zelená káva - zázrak na hubnutí.

Pokud se týká zelené kávy, výtěžnost získání jak alkaloidů, tak antioxidantů je poměrně malá, bylo by to podobné, jako bychom se snažili konzumovat pšeničné zrno bez uvaření - syrové, též výtěžnost získání sacharidů či stravitelnost by byla velmi mizivá, podobně je tomu i u zelené kávy. Pohlížet tedy na zelenou kávu jako na zázračný prostředek k hubnutí, je naprosto neopodstatněné.

Helena KOČOVÁ
FOTO - archiv


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 48 hlasů.

Helena KOČOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.