Komunisté se v těchto dnech scházejí, aby vzpomenuli události před 25 roky, kdy došlo v naší společnosti k zásadním společenským a politickým změnám, které ovlivnily život většiny z nich. Přesto, že to byla pro ně doba složitá, přinesla i naději, že se v životě a vývoji naší země něco změní k lepšímu. Po čtvrt století od těchto událostí se zdá, že znovu zůstalo jenom u naděje… FOTO - autor

Čtvrt století od sametu…

V těchto dnech ve sdělovacích prostředích vrcholí kampaň spojená s výročím sametové revoluce v roce 1989. Propaganda zaměřená především na mladé lidi nabízí nejrůznější pohledy a zveřejňuje názory na dny, které změnily běh dějin naší země. Uzavřely éru budování socialismu nejen u nás, ale i v okolních zemích. Pro mladého člověka je těžké orientovat se v tomto zmatení názorů a vytvořit si vlastní pohled na 25 let vzdálené události.

Neudržitelný stav ve společnosti koncem roku 1989

Protože patřím ke starší generaci, které se společenský převrat v roce 1989 výrazně dotkl, rád bych připojil do této mozaiky názorů i tento svůj pohled. Koncem 80. let v naší zemi dospěl politický vývoj do stavu, kdy se i mezi členy strany otevřeně hovořilo, že nutně musí přijít výrazná změna. Takovým směrem se politický systém dlouho nedá udržet. Často se opakovala otázka, kdy a za jakých okolností k takovému obratu má dojít. Na podzim roku 1989 bylo i z vývoje v okolních zemích zřejmé, že chvíle pro změny a nápravu vývoje ve společnosti je na dohled. Události z podvečera 17. listopadu v Praze, byly jen logickým vyústěním těchto nálad a nemohly nikoho, kdo tady žil, nijak zvlášť překvapit.

Návrat a srovnání s rokem 1968

Byl jsem v té době už víc než 20 let členem komunistické stany. Změny, které přinesl listopad 1989, jsem přijal a do jisté míry je vítal. Zneklidňovalo mne však, když jsem kolem sebe pozoroval, jací lidé se v té době dostali k moci a co veřejnosti populisticky nabízeli a hlavně slibovali. Zdálo se mi, že to, co prosazují, jsou jenom proklamace a hesla kořeněná planými sliby. V té době jsem se ve vzpomínkách velmi často vracel k událostem jara 1968 a oba historické body našich dějin srovnával. Zpočátku se mi zdálo, že nastupující garnitura chtěla jen dokončit to, co se tenkrát vstupem vojsk v roce 1968 nezdařilo. Postupem času jsem ale pochopil, že tentokrát jde o něco docela jiného. Události se ubíraly směrem, který si velká část národa tehdy ani nepřála. Nebyli to jenom komunisté, kteří upozorňovali na nebezpečí návratu dějinného vývoje o desítky let nazpět, do období tvrdého kapitalismu.

Zkušenost z činnosti v Revizní komisi ÚV KSČ

Sám jsem měl jedinečnou možnost v těch pohnutých dnech vidět události zblízka, jako ve zvětšovacím skle. To když jsem byl jako několikanásobný náhradník nečekaně zvolen členem Ústřední kontrolní a revizní komise při ÚV KSČ. V těch pohnutých dnech totiž ti řádně zvolení raději přeběhli do tábora odpůrců. Nechci si hrát na hrdinu, protože jsem jím nikdy nebyl. Ostatně komisi »mimořádný« sjezd KSČ za několik měsíců zrušil. Proč asi? Na to je jednoduché odpovědět. Říkat tehdy nahlas pravdu o tom, co se u nás v poslední etapě dějin opravdu dělo, se nenosilo. A to bohužel ani v našich stranických řadách. Pro mne zkušenost práce v revizní komisi byla rozhodující pro to, abych zůstal i dál komunistou. Při řešení případů v komisi mi prošly rukama desítky případů perzekucí členů strany v době normalizace i před ní. Ano, velmi často se děly těmto vesměs poctivým komunistům nespravedlnosti, které bylo třeba napravit. Ale v řadě případů šlo též o příběhy různých prospěchářů a zlodějíčků, kteří pod pláštíkem strany a se stranickou legitimací bojovali jen sami za sebe, o své postavení a za svoji moc. Neměl jsem z některých takových příběhů pocit, že šlo o nějakou systematickou likvidaci odpůrců režimu. Šlo o potrestání nepřátel nejen strany, ale i státu, kterému chtěli škodit. Nemohl jsem pochopit, že právě takovým se dnes dostává satisfakce a omluvy.

Obavy z represí se nenaplnily

Sám jsem byl připraven na cokoliv. Právě proto, že jsem měl možnost číst o tolika těžkých osudech politicky postižených, počítal jsem s tím, že ani můj osud v nových poměrech nebude snadný. Slouží ke cti nastupující moci po převratu v roce 1989, že se v takovém smyslu historie, alespoň v mém případě, nezopakovala. Přišel jsem sice o své vedoucí místo a stal jsem se řadovým pěšákem, ale to bylo to, co jsem od začátku revoluce očekával. Důvodem mého odvolání z funkce byla paradoxně právě má funkce v Revizní komisi KSČ. Že mi šlo touto svojí účastí o očištění nespravedlností, to moji tehdejší soudci nebrali vůbec v úvahu. Prožil jsem pak 15 let v práci, kterou jsem měl rád a na kterou jsem měl najednou dostatek času a tím i energie. Já i moje rodina jsme sice museli občas poslouchat komentáře o nenapravitelných starých strukturách, ale čím víc, jak šel čas, bylo stále více těch, kteří moji pozici a zásadovost ocenili a uznávali.

Poučení z vývoje od socialismu ke kapitalismu

Dnes jsem už dávno v důchodu a jenom bilancuji to, co jsem prožil a čeho jsem se účastnil. Nikdo mi nevezme mé krásné pocity z událostí »pražského jara« 1968. Jako mladý člověk jsem tehdy prožíval obrodu společnosti s nadějí na její pozitivní změnu. Ta byla zmrazená koly tanků spojeneckých armád.

Druhým takovým životním předělem byl pro mne »listopad 1989«. Znovu se vrátila naděje a víra, že přichází šance na něco nového a lepšího. Po 25 letech od těchto událostí musím konstatovat, že znovu nebyla tato nabízená šance využita. Je smutné, že tentokrát jsme si svoji příležitost zkazili sami. Bez toho, aby nám ji někdo vzal a nějak nás někdo ohrožoval. Popravu myšlenek sametové revoluce jsme si zinscenovali sami. Proto mi vadí, když se události před 25 lety zkreslují, idealizují a naklánějí směrem, který jen málo odpovídá tomu, co jsme tenkrát skutečně prožívali. Nezbývá, než čekat na naši další šanci. Snad ji náš národ v budoucnu ještě ke své renesanci dostane. Třeba se nám ji do třetice konečně podaří naplnit.

Oldřich SUCHORADSKÝ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.6, celkem 74 hlasů.

Oldřich SUCHORADSKÝ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hurda
2015-01-31 11:41
fs52: To je sice pravda,ale nejhorší je : že to ty mladý lidi
nezajímá!!!!!!
suda.jan
2014-11-16 21:31
Ano, i já jsem od počátku věděl, že jde o zločinný převrat. Proto
si velmi vážím Oldřicha a takových lidí. Další šancí je nabídka
Spásy Pána Ježíše Krista.
fs52
2014-11-15 13:51
Toto je pravdivé hodnocení a jsem si jist, že objektivní pohled na
tehdejší dobu budou, přes všechny dosavadní lži, lidé této země
svým potomkům budou schopni takto věrně podat.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.