Rozhovor Haló novin s poslancem Miroslavem Opálkou (KSČM)

Váha státního pilíře nesmí být oslabena

Odborná komise pro důchodovou reformu MPSV uspořádala v minulém týdnu pracovní konferenci. Co bylo jejím posláním?

Přiznávám, že jsem této iniciativě nerozuměl a stále nerozumím. Program konference překračoval mandát komise, která má na základě programového prohlášení vlády předložit návrhy řešení jednotlivých dílčích cílů - úprav důchodového systému České republiky v horizontu tohoto volebního období. Avšak mottem konference byly náměty dlouhodobého směřování české důchodové soustavy.

V hlavní dopolední části prezentovali své vize o řešení celého důchodového systému Jaroslav Vostatek, Miroslav Zámečník, Jan Švejcar a Vladimír Špidla. Ne tedy zástupci jednotlivých parlamentních stran. Představení jejich úvah byla sice zajímavá, ale dle mého mínění překračovala stanovený politický rámec. Těžko říci, jak moc byla přínosná pro další rozhodování. Až odpolední část se věnovala v sekcích výsledkům práce třech pracovních týmů komise. Šlo především o to, aby širší veřejnost byla informována a měla možnost obohatit pracovní týmy svými náměty a připomínkami

Deklaroval jste již v Haló novinách, že ze čtyř předložených variant vybraných konceptů byla pro vás nejpřijatelnější ta, kterou předložil Vladimír Špidla. Proč?

Ano. Panu Špidlovi jsem za jeho prezentaci osobně poděkoval, neboť byl jediný, kdo principiálně obhajoval udržitelnost a zásadní funkci státního pilíře, i když jsou jeho přístupy v míře solidarity odlišné od přístupů KSČM.

Znamená to, že jde o návrh, pro který by komunističtí zákonodárci zvedli ruku, anebo jsou v něm věci, které byste se snažili upravit?

KSČM, pokud k tomu bude vyzvána, je připravena k hledání nejpřijatelnější široké shody. Zatím jsme jen do jisté míry formálními účastníky, svědky různých představ a návrhů, přičemž k našim písemným návrhům se moc nepřihlíží. Pro případně vyjednaný kompromis máme nastaveny své programové mantinely. V podstatě jde KSČM o to, aby byl na stáří solidně zabezpečen každý, kdo poctivě pracoval. To však vyžaduje poměrně vysoký stupeň solidarity a přerozdělování. Nechceme také, aby z nepřiměřených mezd, platů a odměn byly generovány nepřiměřené důchody! Žel, tři prezentované koncepce vycházely z rovného důchodového základu někde na úrovni životního minima a druhá část důchodu by měla být striktně ekvivalentní. A to s odvoláním se na realitu současného dvousložkového výpočtu důchodu. Ale v současnosti i druhá (procentní) složka má díky redukčním pásmům významný solidární prvek a její zrušení by nepříznivě zasáhlo většinu nových důchodců.

Jaké náměty vám tedy byly představeny?

Pokusím se o parafrázi ve zkratce. Profesor Vostatek předpokládá přestavbu důchodového systému tak, že státní pilíř bude mít pro všechny stejný rovný »základní« důchod a podle příjmů pak v rámci systému individuálních účtů (NDC), každý podle vlastních příjmů, k tomu ještě další část důchodu. Předpokládá razantně snížit pojistné a potřebnou dobu pojištění a propojit důchodový systém s příspěvky na bydlení aj. Podporuje zrušení druhého pilíře a třetí pilíř by směroval jen ke střední příjmové vrstvě. Je do jisté míry inspirován i hnutím neopominutelného příjmu.

Inženýr Zámečník je rovněž pro rovný státní důchod a jeho ekvivalentní zásluhovou nadstavbu, ale ve formě fondového kapitálového spoření prostřednictvím veřejnoprávního fondu - jako fondu životního cyklu - spravovaného např. ČNB. Kritizuje vysoký stupeň solidarity prostřednictvím přerozdělování v rámci důchodového pojištění (chudobu mají řešit sociální dávky) a je pro zachování upraveného druhého pilíře.

Profesor Švejcar přišel s odvážnými převratnými obecnými návrhy. Vycházel z toho, že očekávané nároky občanů jsou nereálné a stát by je musel sanovat. Kritizoval nevpuštění do ČR nízkonákladových bank, které by měly propojit levně toky peněz v rámci celého světa. Důchodce pak vidí jako rentiéry v rámci celosvětového bohatství! Předpokládá jejich bohatnutí v systému finančních kolonií (např. z ČR se vyváží ročně na 320 miliard Kč zisků). Opustili bychom tak vázání důchodů na mzdy a vlastní děti a vázali bychom své důchody na zhodnocování kapitálu v dynamicky se rozvíjejících zemích, na realitní daně a děti, které se rodí jinde.

Doktor Špidla zdůraznil, že pokud existuje práce a ekonomický produkt, je náš důchodový systém udržitelný. Je však pouhým subsystémem celého společenského systému a nemůže být vázán pouze na mzdy, neboť existuje i neformální práce (péče o blízké, veřejný prostor, veřejné aktivity apod.), ale i šedá ekonomika (např. potřeba začlenit ročně třicet tisíc imigrantů) aj. Mění se charakter práce a tím pádem díky většímu podílu mrtvé práce vzrostlo HDP šestkrát, ale naproti tomu mzdy jen o třicet procent! Průběžný systém pokládá za nesmrtelný, stojící na mezigenerační solidaritě. Kapitálový systém je kvůli krachům bank smrtelný. Je však také pro minimální důchod, ale placený z daní a první důchodový pilíř navrhuje postavit na ekvivalenci prostřednictvím virtuálních individuálních účtů. Důchod podle vlastních příjmů.

Která z přednesených koncepcí je z vašeho pohledu nejrizikovější pro další vývoj důchodového systému?

Nemám vůbec odvahu domyslet všechna rizika představy o finančním celosvětovém rentiérství profesora Švejnara. Reálná závislost na nadnárodních bankách a téměř stálých finančních turbulencích v různých regionech světa, na krizích a válečných konfliktech… Jako ekonomická teorie to má své místo, ale jako morálně politické rozhodnutí bych takový systém nemohl podpořit.

Jednou z hodně diskutovaných otázek je, a určitě i bude, věková důchodová hranice. KSČM navrhuje zastropovat tuto hranici nejvýše na 65 letech...

Zdá se, že na této věkové hranici bude dosažena shoda. Považuji to hlavně za psychologický signál, neboť do cílové doby ještě uplyne hodně vody a budoucí politické reprezentace budou rozhodovat v souladu s reálným demografickým vývojem, průměrným věkem dožití, stupněm nezaměstnaností, zdravotním stavem obyvatelstva atd. Jsem přesvědčen, že zodpovědně to budou v potřebných časových intervalech rozhodovat naši nástupci, kteří budou mít potřebné aktuální informace.

Počítá KSČM ve svých návrzích i s možností předdůchodů a odchodu do předčasných důchodů bez restrikcí?

Předdůchod a předčasný důchod jsou dvě zcela odlišné kategorie, odlišné režimy, které již dnes právní řád ČR zná. Předdůchod je prost restrikcí, ale předpokládá, že dobu od reálného odchodu do předdůchodu do doby dovršení stanovené věkové hranice si občan důchodové dávky hradí z třetího pilíře, kde přispíval sám či i jeho zaměstnavatel. Předpokladem je naspořit dostatečný objem peněz a do dosažení statutárního důchodového věku nečerpat nic z důchodového pojištění – prvého pilíře. Naproti tomu institut předčasného důchodu je založen na tom, že občan dříve čerpá dávky z důchodového pojištění, a proto se mu za každých 90 dnů důchodová dávka trvale snižuje. V tom se asi nic nezmění.

Co je podle vás při realizaci důchodové reformy nejdůležitější?

Najít většinovou politickou podporu.

Můžete ve stručnosti představit návrhy, kterými by KSČM řešila reformu penzí? Odpověď Miroslava Opálky si přečtěte v pátečním tištěném vydání Haló novin.

Jana DUBNIČKOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.9, celkem 31 hlasů.

Jana DUBNIČKOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.