Korejští odborníci tvoří společný jazyk

Akademici z Korejské lidově demokratické republiky a Jižní Koreje se v minulém týdnu sešli v Pchjongjangu, aby se pokusili sjednotit jazyk, jímž lidé na severu a na jihu Korejského poloostrova mluví. Píše o tom agentura AFP.

Pětadvacetileté snahy vytvořit jednotný slovník korejštiny podle jeho autorů finišují. Cílem tohoto úsilí je překlenout stále se zvětšující propast ve slovní zásobě korejštiny, kterou mluví lidé v KLDR a kterou používají lidé v kapitalistické Jižní Koreji. Minulý týden skupina jihokorejských lingvistů a lexikografů, jež se podílí na slovníkovém projektu, po pěti letech odcestovala na schůzku se svými protějšky na severu. »Je to důležitá práce,« říká šéfredaktor slovníku Han Jong-un, podle něhož hrozí, že prohlubující se rozdíly v používání korejštiny se stanou velkou překážkou pro případné sjednocení obou Korejí. Podle Hana je problém nejvíce patrný v jazyce používaném experty v jednotlivých oborech, jako jsou třeba lékaři nebo právníci. »Odlišnosti jsou tak zásadní, že architekti z opačných stran Korejské poloostrova by pravděpodobně měli velké potíže postavit společnými silami dům,« říká.

Běžná slova s odlišným významem

Po japonské okupaci Koreje z let 1910-1945, během níž byla korejština ve školách i na úřadech zakázaná, obě strany nově rozděleného poloostrova stanovily korejský jazyk a gramotnost jako svou prioritu. Po více než šesti desítkách let se jejich jazyk liší, téměř stejně výrazně jako jejich hospodářství a politika. Některá zcela běžná slova získala zcela neodpovídající významy. Kupříkladu slovo akassi, jež v Jižní Koreji znamená »mladá dáma«, nese v Severní Koreji význam »otrokyně ve feudální společnosti«. Největším problémem je ale obrovské množství slov, která pronikla výhradně do slovní zásoby jedné či druhé země a která jsou pro mluvčí na opačné straně nesrozumitelná. Han odhaduje, že tyto odlišnosti se nyní týkají třetiny slov používaných v ulicích Soulu a Pchjongjangu a až dvou třetin výrazů používaných v obchodních a oficiálních kruzích. »V současnosti pořád ještě není problém v základní komunikaci, ale jazyková propast bude nepřeklenutelná, pokud budou zmíněné odlišnosti nekontrolovaně narůstat,« domnívá se Han.

Kim Ir-sen souhlasil

S plánem sestavit unifikovaný slovník korejštiny přišel jihokorejský aktivista propagující sjednocení obou Korejí Mun Ik-hwan na setkání se zakladatelem KLDR Kim Ir-senem v Pchjongjangu v roce 1989. Kim jeho návrh schválil. Projekt ale vůbec nezačal šťastně, protože Mun byl po svém návratu z Pchjongjangu do Jižní Koreje vsazen do vězení s obviněním z nelegální cesty do KLDR. V roce 1994 Mun zemřel a teprve až v roce 2004 se podařilo nápad oživit v příznivé atmosféře po historickém summitu severokorejského vůdce Kim Čong-ila a jihokorejského prezidenta Kim Te-džunga v roce 2000. »Stejně jako jeho otec Kim Ir-sen také Kim Čong-il vnímal tento projekt jako významný pro zachování korejského kulturního dědictví,« uvádí Kim Han-muk, jenž vede jihokorejskou část společného výboru, který byl konečně v roce 2005 vytvořen k sestavení slovníku.

Záměr výboru

Záměrem výboru bylo definování 330 000 hesel; dosud výbor zvládl přesně definovat 55 000 slov. Práce zprvu postupovala jen pomalu, než se obě strany navzájem poznaly, brzy však nabrala tempo a Han je nyní přesvědčen, že cíl dokončení slovníku do roku 2019 může být splněn, pokud činnost výboru bude moci pokračovat bez přerušení. Výbor se v prvních pěti letech setkal dvacetkrát, pak ale v roce 2010 vojenské napětí vzrostlo, mezikorejské vztahy ochladly a experti se setkali až letos. Jednadvacátá schůzka výboru se uskutečnila v červenci v Číně a nynější setkání v Pchjongjangu bylo prvním v KLDR od roku 2009. »Samozřejmě se nemůžeme ubránit těmto krizím, ale důležité je, že obě strany uznávají význam naší práce,« prohlašuje Kim Han-muk. »A zapálení našich kolegů ze Severu bylo vždy čistě akademické a převažovalo nad politikou,« dodává.

Když výbor pracuje pravidelně, je podle svých slov schopen vypořádat se v průběhu týdenního setkání se zhruba 20 000 hesly. »Již na začátku jsme se shodli, že vyloučíme příliš ideologicky motivované výrazy,« říká Han Jong-un. »Obvykle se rychle shodneme asi u dvou třetin slov probíraných při diskusi a pak řešíme ta složitější. Když se nedohodneme, uvedeme dva různé významy, tak jak slovo lidé chápou v Severní a Jižní Koreji,« popisuje. Jednou z příčin rozdílů mezi zmíněnými verzemi korejštiny bylo rozhodnutí KLDR očistit jazyk vyřazením mnoha slov čínského původu a jejich nahrazením domácími termíny. V Jižní Koreji ale čínsko-korejská slova stále tvoří přes 50 procent slovní zásoby, vysvětluje AFP.

Výpůjčky z jiných jazyků

KLDR mezitím zahrnula ruské výpůjčky jako »kommuna« pro »společenství«, zatímco Jihokorejci se hojně začali inspirovat angličtinou a vytvořili takové novotvary jako »eye-shopping« pro prohlížení si zboží ve výkladních skříních (pro něž se v angličtině užívá výraz »window-shopping«). Severokorejci žijící v Jižní Koreji říkají, že množství anglických výpůjček je jedním z hlavních problémů při snaze porozumět »jihokorejské korejštině«. Než se ji člověk naučí, je to prý neuvěřitelně frustrující. Anglické výrazy jsou všude, je to jako učit se nový jazyk.

(ava, čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.8, celkem 18 hlasů.

(ava, čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.