Reklama
Představujeme kandidáty na předsedu ÚV KSČM

Strana s čistým štítem ve společnosti

Doslova hodiny chybí do začátku VIII. sjezdu KSČM. Haló noviny položily tři otázky třem dosud známým kandidátům na předsedu ÚV KSČM.

Jsou jimi současný předseda ÚV KSČM, předseda sněmovního kontrolního výboru Vojtěch Filip (1955). Ženatý, dvě děti, dědeček…. A také místopředseda ÚV KSČM Stanislav Grospič (1964), místopředseda sněmovního ústavně právního výboru, předseda Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska. Ženatý, dvě dcery.

Kandiduje i 36letý Martin Juroška, svobodný, vysokoškolský učitel na VŠB-TU Ostrava, starosta Michálkovic, jednoho z 23 ostravských městských obvodů. Nepůjde přímo o generační střet, ale kandidáti jsou v rozmezí deseti dvaceti let.

Jak byste charakterizoval dnešní KSČM?

Vojtěch Filip:

Děkuji za otázku, nejlépe je možné charakterizovat KSČM jako politickou stranu s pevným zakotvením v české společnosti, která má čistý štít, reálný a realizovatelný program, schopné lidi a je na vzestupu v autoritě ve společnosti nejen doma, ale i v zahraničí.

Stanislav Grospič:

KSČM je levicová parlamentní strana, jejímž cílem je socialismus a vzdálenějším cílem beztřídní společnost. Považuji za podstatné, že působí na celém území ČR. Od svého vzniku byla na parlamentní úrovni stranou opoziční, na úrovni krajů a obcí tomu však bylo a je v řadě případů jinak.

Postavení politické strany ve společnosti lze nejviditelněji hodnotit podle jejích volebních výsledků. To platí i pro KSČM. Podle agentur sice preference pro stranu rostou, ale tak tomu bylo téměř vždy ve vypjatých sociálních situacích, či před sjezdy strany. Skutečné volební výsledky byly odlišné. Víc jak sedm let se absolutní hlasy pro KSČM při volbách snižují, to nelze opomenout.

Proto se na dnešní vzrůst preferencí dívám střízlivě. Podle různých průzkumů Komunistická strana Čech a Moravy většině občanů nevadí. Nyní je třeba nabídnout společnosti cestu, které lidé budou rozumět, k překonání problémů finanční a hospodářské krize a jako protiváhu záměrům české pravice i Nečasovy vlády. Nejde jen o odmítnutí morálního korupčního bahna, ale také o dlouhodobé vyřešení ekonomických a s tím se pojících sociálních problémů.

Martin Juroška:

KSČM má obrovský potenciál, což dokazují i slibně se vyvíjející volební preference. Mnoho občanů konfrontuje svou současnou sociální zkušenost s nesplněnými nadějemi a KSČM chápou intuitivně jako stranu, která dlouhodobě upozorňovala na rozpor mezi pohádkami o prosperitě a realitou spojenou s nezaměstnaností, korupcí, postupným odstraňováním sociálních práv a snižováním životní úrovně občanů.

Tento rozpor se v obnažené formě projevil v pravicových reformách, které nejsou ničím jiným než přiznáním skutečnosti, že po 20 letech kapitalismu je stát a ekonomika v horší kondici než na konci 80. let. Proto se lidé více přiklánějí ke KSČM. Tento příklon však není konečný, ani trvalý. Aby se proměnil ve skutečné posílení pozice strany, čeká nás velmi mnoho práce.

Jak si KSČM vede ve světovém komunistickém a radikálně levicovém hnutí?

Vojtěch Filip:

Jako respektovaná politická síla, která nejen že udržela své postavení parlamentní, ale prokázala také, že je schopna formulovat politiku evropskou a podílí se na vypracování podkladů pro mezinárodní konferenci komunistických, dělnických a dalších radikálně levicových sil a poskytuje prostor pro spolupráci více než 100 stranám v celém světě. O naše názory stojí významné komunistické strany ve světě, včetně těch, které jsou stranami vládními.

Stanislav Grospič:

Komunistické, dělnické a chcete-li radikálně levicové hnutí je ve světě, a především v Evropě, ve složité situaci. Ukazuje se, že finanční a hospodářská krize, její průvodní jevy jako nezaměstnanost i růst chudoby, neznamenají samy od sebe vzrůst popularity pro komunistické či jiné levicové strany. Počtem parlamentního zastoupení patří KSČM mezi silnější levicové strany.

Z toho se odvíjí to, jak nás vnímají jiné levicové a komunistické strany. Přináší to i řadu očekávání jak od umírněné levice, např. Strany evropské levice, tak od radikálních komunistických stran. Pro nás je nezbytná spolupráce s oběma skupinami levicového hnutí, ale při zachování vlastní komunistické identity.

Důležitost, ale i nedostatečnost spolupráce levicových stran nejen ve světě, ale i v Evropě prokázala současná krize. Chceme-li myslet vážně prosazování sociálně spravedlivější společnosti v ČR oproti dnešnímu kapitalismu, je nezbytná spolupráce s levicovými stranami především v sousedících státech. Bylo by třeba posunout ji výš. Obdobně by naše strana měla přistupovat i k mezinárodním, zejména levicovým odborovým svazům, např. Světové odborové federaci.

Martin Juroška:

Jelikož současná negativní situace není příznačná jen pro ČR, vytváří se příznivá situace i pro mezinárodní levicové hnutí. Věřím, že využije tuto situaci pro jakýsi restart, neboť pro levici byla v posledním období příznačná určitá defenziva.

KSČM patří mezi úspěšnější komunistické a radikálně levicové strany ve světě a věřím, že se na tomto restartu bude do značné míry podílet. Levice má obrovskou odpovědnost lidem znovu vysvětlit, že, slovy Rosy Luxemburgové, jsou před námi dvě alternativy - socialismus nebo barbarství.

Před delegáty sjezdu vystoupíte s představou svého programu, s určitou vizí do budoucna. Můžete čtenářům říci něco dopředu?

Zajímají-li vás odpovědi na tuto otázku, můžete si je přečíst na straně 3 buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com. Dále vám na této straně mj. přinášíme zprávu o začátku ústních maturit.

Marie KUDRNOVSKÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.5, celkem 80 hlasů.

Marie KUDRNOVSKÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.