ILUSTRAČNÍ FOTO - Haló noviny/Radovan RYBÁK
Vystoupení ekonoma profesora Petera Staněka z Ekonomického ústavu SAV na Vratimovském odborném semináři (8. listopadu 2014)

Tektonické zlomy současnosti a budoucnosti

Vím, že to, co uslyšíte, vás možná inspiruje, možná naštve. Tak tedy za prvé: Diagnóza. Před dvěma lety se začalo hovořit v některých médiích o tom, že jsme z krize venku, krize je za námi, nastává oživení apod. Dva roky uplynuly a dnes dokonce i ti, kteří byli povinnými optimisty, hovoří o návratu velké recese do Evropy.

Otázka je: Jsme tak hloupí, anebo neumíme stanovit diagnózu? Takže k diagnóze. Za prvé, je nepřijatelné, aby se na planetě vytvářela tak obrovská majetková nerovnost, jaká existuje dnes, která v podstatě znamená, že tři procenta lidí vlastní 50 procent majetku, pět procent vlastní 70 procent majetku a sedm procent lidí vlastní 90 procent majetku na planetě. Toto konstatování dokonce proniká nejen do žebříčku Forbesu o pořadí nejbohatších miliardářů, ale objevuje se už i v jiných médiích. Ale z toho vyplývá druhá otázka.

Co je příčinou této obrovské nerovnosti? Ostatní nepracují, jsou líní, sedí doma, sledují seriály, anebo čím to je? A tady máte druhou zajímavou odpověď – téměř nikdo neanalyzuje to, čemu říkáme reprodukce pracovních míst. Reprodukce pracovních míst znamená, jaká místa zanikají a jaká místa vznikají. Každý bude mít před sebou IT analytika, ale při globálních analýzách zjistíte, že velká část kvalifikovaných míst zaniká a jsou nahrazována místy, která jsou méně kvalifikovaná a hlavně méně placená.

Samozřejmě je s tím spojena i další věc. Co vám říká kontrakt s nulovou hodinovou výměrou? Úplně nádherný anglický výmysl. Nemáte garantovanou žádnou pracovní délku v týdnu, jste doma na telefonu, čekáte, kdy vás zavolají. Musíte přijít do firmy kdykoliv. Když nepřijdete, vyhodí vás. Když si chcete hledat nové místo, tak jen se souhlasem vašeho vedoucího. Rozvinuli jsme to ještě dále, je to tzv. kontrakt s flexibilními pracovními normami. Nastaví vám normu tak, že ji nikdy nesplníte v pracovní době, tak ji dobrovolně doplníte zadarmo po pracovní době. Dnes dokonce ještě guvernér kanadské banky vyhlásil, že je správné, aby lidé pracovali zadarmo a neztratili pracovní návyky. Ano, sledujte tato vyjádření. Položím si otázku: To znamená, že když pracující lidi budu ochuzovat a budu shromažďovat majetek těch, kteří nepracují vůbec, ale naopak ženou ostatní do dluhů, tak tomu budu říkat neviditelná ruka trhu?

Druhá skutečnost – vezmete časopis Forbes a máte tam největší miliardáře (Carlos Slim Helú, Bill Gates a další). Ale všimněte si tohoto konstatování: majetek na planetě se přes krizi zvětšil o 2,3 bilionů dolarů, ale gró majetku získalo pár desítek tisíc lidí. A další zvláštnost, ten majetek se nezvýšil proto, že vytvořili výrobky, služby, zabezpečili cokoliv. Zvýšili hodnotu akcií firem, které vlastní. To znamená – hovoříme o reálném bohatství nebo konstruujeme obrovskou architekturu virtuálního bohatství, protože já mám akcie firmy, kterou jsem uměle nadhodnotil, a teď jsem velký boháč, naberu další úvěry a tak dále… Ale tomuto se analytici vyhýbají, neslyšíte o tom, že by někdo přiznal, že toto je zdrojem bohatství.

A další problém. Jestli je polarizace obrovskou příčinou a limitem globální spotřeby, jak chcete udržet zaměstnanost? Protože je krásné, když mám čtyřhodinový pracovní den, ale jaký bude můj příjem? Jaký bude můj důchod? Jak budu financovat zdravotnictví? Jak budu financovat školství apod.? To znamená, že celá kaskádová vlna důsledků, o kterých je třeba hovořit, se najednou nekomentuje.

Ale můžete být spokojení, protože od příštího roku se HDP v evropských zemích zvýší, započítáme šedou a černou ekonomiku, započítáme tam i prostitutky, a dokonce máme metodickou změnu. Když prostitutka dá domácímu občanovi, tak je to domácí obchod s netržními službami. Když obslouží zahraničního zákazníka, je to export netržních služeb. No, a v tomto smyslu slova je už spočítané, že HDP České republiky se zvýší o 0,7 procenta, takže není třeba šetřit, dluhová brzda je pryč, můžu znovu utrácet a může znovu začít cyklus zadlužování každé země. Ale samozřejmě pro většinu lidí to bude irelevantní, protože velká zadluženost obyvatelstva, která je gigantická, celkem logicky mužům nedovolí si objednat služby prostitutek, protože ty nedávají na úvěr a ani na kreditku.

A z toho vyplývá další zásadní otázka. Nejsme na prahu situace, ve které radši legalizuji zlodějnu a černou ekonomiku? Protože to přece povede k růstu HDP. Samozřejmě se můžete odvolat na jinou otázku, že ve Spojených státech největší faktor v růstu HDP je za prvé – nárůst kriminality, protože zvětšili objem vězňů z milionu sto tisíc na dva miliony čtyři sta tisíc a náklady na vězeňství se započítávají do HDP, a za druhé – růst zbytečných operací ve zdravotnictví, většinou těch nejdražších.

Ale pojďme k další realitě. Kolegové tady krásně načrtli dnešní stav. Zdánlivě to vypadá, že jsme bezmocní a že nemůže dojít k zásadním změnám. Takže i když jsem známý katastrofista, šoknu vás tím, že načrtnu pozitivní linii. Za prvé – rozvíjí se technologie 3D. 3D znamená, že pomocí 3D tisku můžu vytisknout jakoukoli součástku, jakýkoliv komponent, jakýkoliv výrobek. Tisk 3D ale také znamená, že kterákoliv malá firma nemusí být závislá na know-how velké firmy a může vyrábět kvalitní komponenty i pro tu velkou firmu. Poprvé tak můžeme zlomit situaci, ve které finální firma limituje subkontraktory. Určuje jim podmínky, mzdy, náklady, ceny a všechno ostatní. Klíčem při 3D tisku se ale stanou materiály. A nebudu vám zbytečně nosit dříví do lesa, když řeknu, že výzkumná akademie v České republice se kromě jiného skvěle orientuje na výzkum materiálů i na úrovni nanomateriálů, kryogeniky atd. Je to tedy možný intelektuální vklad České republiky do budoucích změn.

Zároveň s tím se ale rozvíjí další systém, který je nesmírně zajímavý, zvaný big data. Big data znamená, že jsme dosáhli situace, ve které terabity informací v reálném čase od množství senzorů můžeme soustřeďovat, zpracovat, vytvořit virtuální předpoklad budoucího vývoje a dokonce předvídat poruchy zařízení, ke kterým dojde. Big data ale zároveň znamená, že na základě vaší karty, kterou platíte, udělám přesný profil vás jako osobnosti, kde platíte, co kupujete, kdy kupujete, jaký je váš příjem, co jste kupovali pravidelně a můžu tedy vytvořit váš psychologický profil jako klienta pro výrobce i pro banku. Zároveň mohu udělat jednu věc – přes systém cloudu a externího držení dat mohu ovládat tuto planetu tím, že spravuji všechna data o vašem zdravotním stavu, pohybu, zaměstnání, vzdělání, spotřebitelských zvyklostech, o čemkoliv. Mohu to použít ve prospěch, ale mohu to použít i v opačném směru. A právě systém big data spojený s cloudem a s internetem znamená, že vy sice budete mít inteligentní dům, ale v tom inteligentním domě vás kontroluji od vašeho vstupu až po ulehnutí do postele. Zase plus – mínus. Ale proč mluvím o těchto technologických změnách? Protože ony radikálně změní spotřebu.

K tomu přistupuje další zlom. Společenský. Sdílená ekonomika. Obrovský hit dnes v některých zemích Evropy, ale i ve Spojených státech. Sdílená ekonomika znamená, že nepotřebuje každý auto – přes net se domluvíme a společně jedeme do práce, mohu si půjčit nářadí, nemusím ho vlastnit. Nemusím mít většinu věcí, na které musím vydělávat a mít druhý, třetí, čtvrtý úvazek… Nemusím vlastnit. Půjčím si je. Ale tato sdílená ekonomika má druhý významný faktor. Podle analýz sníží produkční potřebu na planetě asi o jednu třetinu. Ti lidé nebudou potřební.

Je tu další zajímavý fenomén zvaný personalizovaná společnost. Začnu zdravotnictvím. Dnes se všeobecně ví, že léky jsou konstruované na tzv. statisticky průměrný organismus. Jestliže většina z nás má jiné DNA, většina léků nefunguje. Z léků, které užíváte, zabírá 20 procent, ostatní jsou zbytečné. Představte si, že byste přišli k lékaři, který podle scanu vašeho DNA je schopný identifikovat vaše organické zvláštnosti, vybere speciálně nanotechnologicky upravený lék jen pro vaše DNA. Potřebujete jen 20 procent léků, v nemocnici jste třetinu času, není třeba obrovských lůžkových kapacit, neztrácíte pracovní neschopností, systém výrazně sníží náklady a zvýší kvalitu vůči klientovi.

Ale to samé můžete udělat např. v systému vzdělávání. Dnes jeden rok na Harvardu stojí 38 tisíc dolarů, ale vy můžete použít systém přednášky na internetu, konzultace na netu, knihovny na netu, přijdete jen na zkoušku, nepotřebujete internáty, obrovské budovy a můžete vystudovat Harvard za 3100 dolarů místo těch 38 tisíc dolarů. To znamená, že začíná jakoby úplná vlna demokratizace přístupu k možnostem. Samozřejmě, musíte mít počítač a musíte mít přístup na net. Ale zároveň s tím souvisí i druhá věc, dnes zásadní dělba. Jsem ochotný souhlasit se všemi informacemi o sobě za daň, že mám přístup k tomu, co popisuji, anebo si chci uchránit soukromí a nechci poskytnout tyto informace. A to se stává jednou z civilizačních voleb a otázek, které budeme muset do budoucna rozhodnout. Samozřejmě, politicky se to promítne do toho, že někdo řekne – budou volby přes internet, druhý řekne – na co by byly volby? A v tomto případě je to úplně zbytečné. Ale stále jsme v situaci, ve které tyto technologické průlomy mohou radikálně změnit strukturu společnosti.

A nyní se dostávám do oblasti častých diskusí s kolegy, a je jedno, jestli ze Spojených států, Evropy atd. Co je hlavním problémem budoucnosti? Peníze? No, víte jak to je. Jak kde, jak kdy a jak u koho. Něco jiného? Co by to mohlo být? Dnes většina těch, kteří myslí dopředu, považuje za největší problém, že nebudou potřeba lidi. To znamená, jsme technologicky schopni vytěsnit polovinu, dvě třetiny lidí z produkčního procesu, z procesu služeb atd. Co s těmi lidmi, kteří nebudou potřební? Zvolíme švýcarský způsob, kde referendum navrhlo, aby každý dostal 320 eur bez ohledu na to, jestli pracuje, nebo nepracuje? Protože toto nevyřešíte zkracováním pracovní doby, dělením pracovních míst ani jinými tradičními nástroji. Samozřejmě, logicky … města jsou špinavá, příroda je zaneřáděná, potřebovali bychom lidi na opatrování starších lidí atd. Teoreticky vzato, ve společnosti by práce bylo dost. Ale za podmínky, že nastane přerozdělení bohatství. Jestli k přerozdělení nedojde a majetek zůstane u úzké elity třech až pěti procent, ti ostatní nemají peníze. Každý důchodce by si nepochybně rád užíval návštěvy kulturních zařízení, lázní, relaxačních center atd. Musí splnit drobnou podmínku. Musí na to mít.

Jiná věc je, že tato nadměrná polarizace už dávno postavila nová paradigmata (a to řekla paní docentka Švihlíková pravdu), ekonomika už dávno není cílem, je jen výlučně nástrojem geopolitického přerozdělení moci. Dalo by se tady hovořit o neviditelné vládě. Vládě, která potřebuje informace, které jsem uvedl, a která podle těchto informací může navodit klima ve společnosti. Ale opět jsme u zásadní otázky. Jsou členové společnosti ochotni poskytnout tyto informace? Jsou ochotni přijmout práci v kontraktu s nulovou hodinovou výměrou? Jsou ochotni vstoupit znova do Dickensova kapitalismu 19. století? Nebo jsou rozhodnuti se proti tomu postavit? Uvědomit si technologické možnosti? Ten net, který poskytuje informace o vás, může být nástrojem spojení sil a odporu lidí. A pak se nedivme dvěma zajímavým otázkám. Proč tisíce mladých odcházejí bojovat za Islámský stát? Jsou to lidé, kteří zblbli, kteří prostě najednou chovají nedůvěru k civilizaci? Nebo jsou to lidé, kteří jsou znechucení klamy a nepravdami, které vládnou dnešní západní civilizaci? Druhý problém? Proč všichni hovoří o ekonomii, ale nikdy nespojují ekonomii s fenoménem civilizačního modelu? V Číně vždy rozhoduje skupina, kolektiv. Ne jednotlivec. V jihoamerických kulturách vždy rozhodují pozůstatky, rezidua, která tam zbyla po kulturách, jako byli Inkové, Mayové, Aztékové atd. Euroatlantická civilizace funguje zase jinak.

Potřebujeme TTIP?

No, a když se ptáte na dohodu TTIP, tak jedna malá odbočka. Když jsem přednášel před dvěma týdny (a byli tam hlavní evropští vyjednávači i američtí vyjednávači), řekl jsem dvě zásadní věci z mého pohledu. Za prvé, Američané přece získají jen to, co jim my dáme. Ne to, co dostanou božím darem či jinak. Jsou tedy evropští vyjednávači na výši, aby hájili evropské zájmy? Druhá otázka: Nemá být právě TTIP výzvou pro Evropu, aby konečně udělala reformy, které udělat musí a kterým se nelze vyhnout? Představte si jednu věc. Evropská unie zvolila strategii konkurence Číňanů – snižování nákladů na lidský faktor. Ono to tak krásně vypadá. Ale uvědomte si, že snižování nákladů na lidský faktor znamená snižování míst, snižování odvodů, snižování plateb. Máme jasný signál předsedů německých průmyslových svazů, kteří řekli: rádi přispějeme na udržení sociálního smíru v Německu, ale jsou jen dvě možnosti – buď snížíme mzdy, nebo snížíme odvody do pojistných systémů. Ale my bychom raději snížili odvody, protože zachováme našim pracujícím původní mzdy, ty německé. A nikdo z pracujících, kterým sníží odvody, nebude pak nemocný, nebude důchodce, nebude žádat o důchod a ostatní věci.

Jedna ze zásadních výhrad vůči dnešním ekonomům je v tom, že jsme ekonomii atomizovali. To znamená, rozdělili jsme ji na malinké úseky, které hodnotíme a ukazujeme veřejnosti zvlášť. Neukazujeme, co to udělá, když máte malé mzdy, že budete mít malý důchod, nebudete mít na připlácení na zdravotní pojištění a zdravotní úkony, budete mít kratší život, vaše děti budou přenášet chudobu dál. Odepsali jsme nejen vlastní budoucnost, ale i budoucnost našich dětí.

Druhý paradox je, že všichni se dívali na ekonomii jako na kontinuální proces. Máme tady nějaký nárůst, potom nějaký pokles, mzdy nám rostou, produktivita klesá atd. A co když jeden takový nejmenovaný filozof a ekonom s bradkou má skutečně pravdu v tom, že kvantita se kumuluje, až se radikálním zlomem změní v kvalitu? A v takovém případě dozrávání vnitřních rozporů vede ke kvalitativní změně. Jestli ji nazvete revoluce, válka, konflikt, radikální proces, to je jedno. A zkuste si představit, že se na celý svět kolem nás díváte ne jako na kontinuální proces pomalých časových řádů, ale na sérii zlomů, skoků a radikálních změn doslova pulzačním způsobem. A paradoxní je, že když začnete rozvíjet tuto pulzační ekonomiku, najednou jste schopni vysvětlit i ty věci, které ani mainstream, ani jiní nedokáží vysvětlit.

A nyní výzva pro nás. Česká republika i Slovensko budou předsedajícími zeměmi Evropské unie. Chceme být papoušky, kteří budou za dobu svého předsednictva hrdě zaměstnávat dalších 900 úředníků? A budou opakovat všeobecné kecy, které zaznívají při úvahách o budoucnosti EU? Nebo přijdeme a navrhneme dva zásadní zlomové body. Proč vadí společenské vědy? Jejich hlavní povinností je načrtnout obraz budoucí společnosti se všemi plusy a minusy, aby lidé byli informovaní a mohli se informovaně rozhodnout o budoucnosti. Úlohou ekonomie je reagovat na kvalitativní změny, ke kterým dochází, a navrhnout nový ekonomický systém. Proč by tyto dvě země, mající obrovský předstih, protože poznaly plánované hospodářství a znají i důsledky tržního mechanismu, nebyly oprávněné navrhnout alternativní model společnosti a dalšího směřování Evropské unie? Máme na to informace, máme na to intelektuální potenciál a jedinou věc, kterou nemáme, je odvaha se postavit té záplavě blbostí, která se valí z médií a z oficiálního mainstreamu.

Ještě mám pár kritických poznámek. První – Piketty je vyzdvihovaný do nebes. Četl jsem Pikettyho a přiznám, že jsem nebyl zrovna unesen, ohromen. Analýza je sice excelentní, ale naznačování dalších směrů je velmi, velmi chaotické.

Druhý paradox – je všeobecně zřejmé, že tradiční nástroje nezabírají. Položte si ekonomickou otázku: Nalejete jako šéf Evropské centrální banky biliony eur do ekonomiky a ekonomika nezabírá. Proč? Řešíte to tím, že nahrnete další biliony, znova nic. Žádný růst, žádná zaměstnanost, nic. Proč se neudělá analýza, že to nezabírá? Protože kdybyste ji udělali, tak uvidíte zajímavý obraz.

A nyní se vrátím k TTIP. Co je zdrojem amerického oživení? Těžba břidlicového plynu znamená, že jsme náklady a ceny plynu pro domácnosti, obyvatele a podniky snížili o 40 procent. Snížení výdajů na energie odblokovalo obrovský blok vnitřní spotřeby Spojených států. Urychlení insolvenčního konání u jednotlivců znamenalo, že když v Evropě průměrná doba likvidace problémů dlužníka je tři a půl roku, ve Spojených státech je to pět měsíců. Představte si, že se váš příjem zvýší jen tím, že platíte méně za energie. Představte si, že váš výrobek je levnější o to, že ceny energií klesnou o 40 procent. Máte obrovský nárůst konkurenceschopnosti, ale Čína zavírá svůj trh, protože potřebuje spotřebovat vlastní výrobky, zaměstnat vlastní lidi. Jinde jsou chudobní a nemají zájem. Kam půjdete, na který trh? Na evropský. Protože i když stagnuje, je stále nejbohatším trhem na planetě. Ale jsou tady celní bariéry, ochranářská opatření. Tak navrhnete TTIP. Čistá náhoda. Svět je plný náhod. Pokud by se tohle Obamovi nepodařilo, nezaměstnanost zůstane ve Spojených státech vysoká, ekonomika nebude fungovat a prezidentské volby za rok a půl budou mít jasného vítěze. Pokud se TTIP podaří, super. TTIP navrhuje zvýšení evropského HDP o 0,5 procenta. Ale kdyby Evropa harmonizovala 28 daňových systémů, které jsou v evropských zemích, tak nárůst evropského HDP bude 4,5 procenta. Kdyby harmonizovala technické standardy – nárůst HDP je 1,5 až 2 procenta, kdyby harmonizovala pracovní zákonitosti – další 2,5 procenta. Takže, potřebujete TTIP?

Druhý problém, který tady je, je ještě závažnější. Profesor Stiglitz svého času upozornil na to, že to, čemu se říká haircat, tedy sestříhání dluhů vůči věřitelům, už nebude možné po rozhodnutí amerického federálního soudu. Jako první na to doplatila Argentina. Víte, že když je země v insolvenci, tak máte tuhle možnost. Část věřitelů odpustí dluhy vůči zemi a takto očištěná země nastupuje dále. Ostatní s tím musí souhlasit. A to je přesně případ Argentiny, kde část věřitelů souhlasila s výrazným snížením dluhů vůči Argentině a dnes se ozvaly supí fondy, které dosáhly, že nejvyšší federální soud Spojených států rozhodl, že všichni věřitelé musí být odškodněni stejně. A to je ten problém, že dluh 3,2 miliardy se transformoval na 23 miliard. Po tomto rozhodnutí už žádné další Řecko a Kypr nebude moct být, protože kterýkoliv z věřitelů se může přihlásit a soudní cestou to řešit. A paradoxně k tomu použije legislativu, která bude zakotvena přes směrnice TTIP. To je to hlavní riziko, které hrozí z této směrnice.

Další zamyšlení. Když technologie takovým radikálním způsobem mění společnost, není možné je skutečně použít ve prospěch lidí? Protože technologie neustále zvyšují produktivitu, ale mzdy vám nezvyšují. Mzdy stagnují. Kam jde rozdíl? Je tu druhá statistika OECD, která říká, že v daňových rájích je 75 bilionů dolarů úspor. Asi to byli poctivci a střádalové, kteří tam odvedli peníze. Ale z těch daňových rájů peníze odpluly zase někam jinam. Koupila se za to média, politici, represivní orgány atd. Vrátím se kruhem zpět a řeknu: Proč vytáhli šedou a černou ekonomiku nyní? Právě nyní? Protože tradiční nástroje nezabraly, ždímat lidi už nadále není možné, protože převážná část populace žije od výplaty k výplatě. Musím vytvořit zdání, že škatule, škatule, hejbejte se, takže přiznám, že v těch šedých a černých ekonomikách je majlant. Že zatímco oficiální ekonomiky stagnují, tak šedá roste ročně o 10 procent a černá o 20 procent, to jsou oficiální údaje, to je přesně případ Německa. No a před veřejností to skvěle vypadá.

Poslední zamyšlení. Řeknete si, slyšeli jsme tady o transnacionálech, nikdo na ně nemůže, jsou to giganti. Takové Tesco vydělá ve Velké Británii čistý zisk 3,6 miliardy liber a zaplatí milion liber na daních. Úplná krása. Ale všimněte si tří směrnic, které byly přijaté. První, směrnice proti praní peněz v daňových rájích. Druhá, směrnice proti tradičnímu účtování zvanému transfer pricing, to znamená, že když firma má pobočky, tak účtování mezi pobočkami funguje tak, jako by to byly samostatné subjekty, které se nedohodly. Ony se ale dohodly a perfektním způsobem ušetřily. Třetí – konečně se vlády rozhodly bojovat proti tomu, co se nazývá tekutá firma. Vám to asi nic neříká, ale pojem tekutá firma znamená následující: zisk přiznám v daňovém ráji, náklady přiznám tam, kde jsou odpočitatelnou položkou daňového základu, dividendy přiznám tam, kde je nulové zdanění dividend, investuji v zemi, kde mi poskytnou investiční stimuly, a pokud mám ještě náhodou vůbec nějaké náklady, tak sídlo firmy přesunu nejen do daňových rájů, ale na lodě v neutrálních vodách. Protože, když si vezmete takové firmy softwarové, které jsou špičkami ve světě, jejich technická zařízení jsou umístěna na lodích v neutrálních vodách. Čistě náhodou. Samozřejmě bychom mohli diskutovat o irských dvojčatech, dánském sendviči apod., to jsou technologické způsoby, jak ušetřit na daních. A to, že vlády dnes útočí na firmy, které ulívají peníze, znamená, že jsou u konce s možnostmi. Cynik říká dávno známou větu: Pokud politik začne přijímat rozumná opatření, je to po vyčerpání ostatních. Zřejmě nastal ten moment.

Takže skončíme vzhledem k mé konstituci paradoxně optimisticky. Záleží na nás, na každém z nás. Je pravda, že Tesco, Carrefour, Siemens, Volkswagen jsou giganti. Je pravda, že mají zaplacené lobbisty. Víte, jaký je rozdíl mezi lobbistou a korupčníkem? Lobbista má kvalifikační certifikát. Ale stále je to zvratný proces. V tomto slova smyslu skutečně civilizace vnitřně vypěstovala zárodky toho, co by se mohlo transformovat. Vidím v tomto sále radostnou věc – starý, střední i mladý věk, tedy celý průřez české společnosti… A já se vás ptám: Nedokážeme to? Říkám: Dokážeme, ale chce to jediné – spojit se, nic jiného.


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.9, celkem 90 hlasů.

redakční zpráva

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


suda.jan
2014-12-11 23:50
Probuďte se, sjednoťe sea odmítněte to co je negativní.
ZBYSEK.KUPSKY
2014-12-10 21:50
Vystoupení prof Kellera je hned pod tímto článkem, vystoupení doc.
Švihlíkové je v sekci ekonomika viz
http://www.halonoviny.cz/articles/view/31798020
fr.oplustil
2014-12-09 19:03
Děkuji Haló novinám za přepis obou vystoupení. Jak prof. Staneka, tak
i Dr. Davida, a za jejich uveřejnění. Stejně tak velký dík
organizátorovi této akce a všem ostatním vystupujícím!! Doufám, že
zde zanedlouho budu moci nalézt i ty zbývající, např. od doc.
Švihlíkové, prof. Kellera ... František Opluštil
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.