Téma
Pracovna s mikroskopem z konce 18. století.
Když mocní utíkali před svým lidem
Na zámku Sychrov vrcholily přípravy na příjezd očekávaného hosta. Královské apartmá mělo nádherný přijímací salon, orientální salonek odpovídající dobovému vkusu, pohodlnou ložnici. Další pokoje byly vyčleněny pro králův doprovod.
Přepych měl návštěvě vynahradit jeden drobný zádrhel. Karel X. z větve francouzských Bourbonů již nikde nekraloval. Potuloval se po Evropě a nechal se hostit u ještě panujících vládců a u šlechtických emigrantů.
Tento host na Sychrově je symbolem všech dříve mocných, kteří nepochopili, že časy se změnily. Když po Velké francouzské revoluci byl znovu uveden na francouzský trůn rod Bourbonů, mělo se tím zabránit případným dalším vojenským intervencím vyděšených panovníků z jiných zemí. Válkou vyčerpaná země si chtěla vydechnout. Jenže Ludvík XVIII. a zejména jeho bratr a nástupce Karel X. si korunu položili na hlavy, které nedokázaly pochopit, že nic nemůže být jako kdysi.
Zkrachovalý král
Občas se kolo dějin pootočí zpátky. Což ale neznamená, že lze popřít jeho předchozí pohyb. Ne každý se s tím ovšem vyrovná. Karel X. se domníval, že může nastolit opět absolutní monarchii. Stačí přece restituovat všechny majetky, které revolucionáři „uloupili“ šlechtě, a zakázat kritiku katolické církve. Poddaní se znovu shrbí a budou poslušně plnit přání svého krále.
Jenže mnoho lidí už smýšlelo jinak. Nechtěli si nechat vzít to, co si vybojovali. Karel X. proto práskl do stolu. Těm zatraceným novotám udělá přítrž! Dne 26. července roku 1830 vydal čtyři body, tak zvané Ordonance ze Saint-Cloud. Vyhlásil v nich zavedení cenzury, omezení svobody tisku, rozpuštění sněmovny (již podruhé za sedmdesát dní), úpravu volebního řádu a upořádání nových voleb už podle jeho nového znění.
* * *
Hned druhý den protestovali liberálové a poslanci, pak se k nim připojili i řemeslníci a dělníci. V ulicích vyrůstaly barikády. Demonstranti obsadili pařížskou radnici a vojenskou zbrojnici. Po třech dnech bojů byl Karel X. donucen k abdikaci a k opuštění země.
Nejspíš se tam do konce života užíral hněvem nad nepochopením. Vždyť jen chtěl, aby se všechno vrátilo do těch úžasných dob, kdy francouzský král Ludvík XIV. mohl právem říkat: „Stát jsem já.“ Kdy šlechta a církev byly bohaté a mocné a chudáci znali své místo na spodní příčce společenského žebříčku. Bylo to tak přehledně uspořádané. Kdo jen by to nechtěl zpátky?
* * * *
Inu, většina obyvatel Francie, kteří už poznali, že nemusí žít věčně v prachu u nohou bohatých a mocných. A toto vědomí si uchovali i po restauraci bourbonské dynastie. A tak Ludvík X. jistě rád pobýval u jiných emigrantů, s nimiž mohl sdílet své rozhořčení nad nevděkem národa.
O čem si vyprávěl s Karlem Rohanem, který ho hostil na Sychrově, nevíme. Ovšem lze to odhadnout. Rohanové totiž prchali z rodné země už v průběhu Velké francouzské revoluce. Jistěže ne s prázdnýma rukama.
A tak jejich žádost o usazení v Rakousku byla poté, co v Čechách nakoupili majetky, vyřízena kladně. V roce 1808 získali inkolátním diplomem inkolátní právo (něco jako dnešní občanství) v českých zemích a asi po půl roce i privilegium na knížecí stav. To aby tady nebyli za nějaké hej nebo počkej.
Předek s neobjeveným papouškemZámecká kaple Nanebevzetí Panny Marie.
Emigranti se dali do služeb uznalých Habsburků. Karel Alain Gabriel Rohan se stal rakouským podmaršálkem. A v roce 1820 koupil nedaleko Liberce i zámek Sychrov. Ten už měl za sebou dlouhou historii. Ve 14.století se zde nacházela vesnice v majetku jedné z větví rodu Markvarticů.
V 15.století tady stávala tvrz. V pobělohorské době se panství chopil nenasytný Albrecht z Valdštejna. Pak se tu střídali různí majitelé. V 17.století tvrz nahradil malý barokní zámeček. Rohanové se ovšem nespokojili s nějakým omšelým sídlem. Hned první z nich, Karel, se pustil do velké přestavby. A dotáhl ji do podoby, kdy zde mohl směle hostit vypuzeného francouzského krále. Podle průvodkyně tu Karel X. s rodinou a doprovodem žil na útraty hostitele půl roku.
Rohanové se pyšnili dlouhou historií. Nejstarší zprávy o tomto rodu se prý vztahují už k roku 951. Jejich praotec převzal jméno od městečka Rohan v Bretani. Tam si také příslušníci rodu vybudovali pevné postavení. Po připojení Bretaně k francouzskému království se objevili na panovnickém dvoře. Sbírali vojenské, církevní i dvorské hodnosti.
* * *
Sňatky se spříznili s některými panovnickými rody a jejich muži mohli posléze používat titul princ z královské krve, což se jen tak někomu nepoštěstilo. V 18. století byli na vrcholu. Jenže pak přišla revoluce. A po návratu Bourbonů na trůn rozčarování z toho, že některé jejich majetkové nároky nebyly v soudních procesech uznány. Rohanové, kteří doputovali do Čech, proto raději zůstali pod křídly Habsburků.
Potrpěli si ale na zdůrazňování slávy svých předků. Na Sychrově je tak největší sbírka francouzské portrétní malby ve střední Evropě. Většinu děl si Rohanové přivezli ze svého bývalého paláce v Paříži. Nicméně některé, zejména vzdálené předky bylo potřeba do galerie doplnit. Ujali se toho čeští malíři, především Karel Javůrek. Ten ovšem nejenže neznal podobu dávných Rohanů, ale příliš si nelámal hlavu ani s tím, zda je zasadí do reálných kulis jejich doby.
Atrakcí pro současné návštěvníky je proto obraz, kde sedí na bidýlku papoušek. Je jistě hezky pestrý. Ovšem Olivier II. de Rohan ho nemohl vlastnit. Zemřel v roce 1326, ale Amerika, kde papoušci poletují, byla objevena až v roce 1492. Chybička se vloudila.
* * *
Zaujal-li vás tento článek, můžete si jeho pokračování přečíst od mezititulku »Věštba u rozhledny« na straně 9 buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com.
Miroslava MOUČKOVÁ
FOTO - autorka
Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)
Hodnocení: 6.1, celkem 26 hlasů.
Aktuální zprávy
Reklama
Audio
17. 5. 2013
Rada seniorů ČR
Dnes dopoledne se v Praze uskutečnil sjezd Rady seniorů ČR. Více ve zvukovém záznamu.
Autor: Petr Burda
17. 5. 2013
Vojtěch Filip
Předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip včera v Praze, na pravidelném semináři SPaS (Spojenectví práce a solidarity), informoval o průběhu dubnového setkání všech vedoucích představitelů evropských stran s čínskými státníky. Více ve zvukovém záznamu.
Autor: Radovan Rybák
Další nahrávky >>
Rada seniorů ČR
Dnes dopoledne se v Praze uskutečnil sjezd Rady seniorů ČR. Více ve zvukovém záznamu.
Autor: Petr Burda
17. 5. 2013
Vojtěch Filip
Předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip včera v Praze, na pravidelném semináři SPaS (Spojenectví práce a solidarity), informoval o průběhu dubnového setkání všech vedoucích představitelů evropských stran s čínskými státníky. Více ve zvukovém záznamu.
Autor: Radovan Rybák
Další nahrávky >>
Reklama
Články e-mailem
Pokud chcete každý den od pondělí do soboty dostávat přehled aktuálních článků, vepište do políčka Vaši e-mailovou adresu a stiskněte tlačítko Odeslat.
- Partnerské weby
- KSČM
- Nakladatelství Futura
- Klub českého pohraničí
- Komunistický svaz mládeže
- Slovanský výbor ČR
- Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska
- Levicové kluby žen
- České mírové hnutí
- Společnost česko-kubánského přátelství
- Mladí komunisté
- Spojenectví Práce a Solidarity(SPaS)
- GUE/NGL
Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Poštovní adresa: Haló noviny, P.B. 836, 111 21 Praha 1, telefon: 222 897 111, e-mail: halonoviny@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.
Diskuse k článku
Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.