Studený máj – ve stodole ráj?

Deště, které nás přepadly po tropických vedrech na přelomu dubna a května, naplno probudily veškerou vegetaci. Člověk už ani nestačí sledovat, co nového kolem vyrostlo a rozkvetlo.  Vypukl nejkrásnější jarní měsíc - máj. Bylo načase.

Letošní jaro, až na ty lokální přívaly, se vyznačovalo vláhovým deficitem. Podle mého by mělo pršet v noci a ve dne hřát slunce. Abych pravdu řekla, neměla bych si stěžovat. Víkend, předcházející oslavám na počest skončení druhé světové války byl tak napůl slunečný, napůl dešťový.

Měli jsme cestu za brigádou pro část rodiny na kutnohorsko. Teprve pak jsme se přesunovali k nám domů, do Jižních Čech po úzkých cestičkách, téměř bez provozu. Nejen kvůli tomu jsem měla potěšení, že jsme opustili hlavní automobilové trasy. Té svěží zeleně kolem!

* * *

Při stoupání do podhůří nás po okraji lesů doprovázela květenství devětsilu  bílého (Petasietes albus L.) se žlutavě bílými úbory. Když mi přišlo na mysl, že bychom měli zastavit a udělat snímek, už jsme byli v oblasti pečlivých cestářů s vysekanými krajnicemi cest.

Jasnou žlutí bohatých květů na podmáčených lukách pod Smilovými Horami v celých jejich plochách nás okouzlily blatouchy bahenní (Caltha palustris L.). Nikdy před tím jsem je v takovém množství neviděla. Mám na zahrádce u studánky jediný trs, který mi bohatě rozkvetl jen v době těch tropických veder.

S příchodem dešťů mi květy i listy ohryzali mladí španělští slimáci. Pro člověka jsou  blatouchy jedovaté, jim zřejmě svědčí. Podél potůčku u Kvasejovic bývalo zářivých blatouchů vždycky dost. Budu se tam muset podívat, zda tam také nedošly úhony. Myslím ale, že se ta škodná ze Španěl specializuje na kulturní zahrádky.

* * *

V naší si potrpí na jiřiny, řebčíky i afrikány. Na rytí záhonků pro  pěstování zeleniny už nemám sílu, ale jsem si jista, že by ji do svého jídelníčku víc než ochotně přibrali. Smetanky lékařské (Taraxacum officinale Web.ex Wiggers), co medonosné  rostliny už nahodily v trávnících šedobílé přelivy a přece v přírodě žluti mnoho neubylo.

Vystřídaly je  v lukách záplavy drobnějších  květů pryskyřníků prudkých (Ranunculus pseudomontanus Schur.), na rozdíl od léčivé smetanky, rostlinek jedovatých. Mezi svým převažujícím zeleným olistěním žlutě kvetou  také oficiální léčivky vlaštovičníky větší (Chelidonium majus L.). Jen se tato rostlina ani její droga nesmějí užívat bez dohledu lékaře.   Hlavně  se nenechte svést k užití mléčné šťávy vlaštovičníku na odstranění bradavic!

*  *  *

Co ale nemohu pominout, jsou celé lány žlutě, ve slunci s omamnou vůní, pronikající i do interiéru kolem jedoucích aut. Na štěstí ještě nepatřím mezi alergiky a mohu mít z nich jen požitek. Velkorysým zakladatelem a tvůrcem těchto až výtvarně pojatých a nepřehlédnutelných ploch v naší zemědělské  krajině  je člověk. Porosty tvoří mezi zelenými ozimy obilí ohromné plachty žlutě kvetoucích ozimů řepky olejky (Brassica napus var. arvensis).

Přestože mi celé letošní jaro připadá spíše atypické, Pankrác, Servác a Bonifác se evidentně rozhodli pro nástup přesně podle evropského kalendáře. Ach, ti Zmrzlí! Ach, ti Ledoví muži!

Doufala jsem, že k nám budou letos milosrdnější, než vloni, že si svou působnost odbyli tím dubnovým ochlazením po tropických vedrech. Ale kdež! Nejenže trvali na květnovém vpádu studeného arktického vzduchu, který nám snížil v půli měsíce ze dne na den teploty bratru o dvacet stupňů Celsia, ale vybrali si k tomu ještě výkonné ranní přízemní mrazíky!

* * *

Možná mají na srdci naše plné stodoly: »Studený máj, v stodole ráj?« Nějak se mi přísloví pro květen motají. Na jednu stranu bychom měli přestat topit a vyhánět kozy v háj, na druhou stranu by pastýřova hůl neměla v máji oschnout. To jsou mi věci!

Připadá mi letos jeden jarní měsíc aprílovější, než druhý. Když jsme prchali na Bonifáce do tepla velkoměsta, zahlédla jsem u Votic v lukách výraznou červeň. Tak jako by tam v hojné pospolitosti kvetl hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum L.).

Toho jsem si ale zafixovala až někdy na červnových lukách. Mohl by to být rannější hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus VILL), ale ten mívá něžně růžové květy a roste spíše na skalách než v lukách. Kartouzku říkávala moje maminka »slzičky panny Marie« když ho trhávala a rovnala do kytice lučních květin.

* * *

Představte si, že by to už byly květy kartouzku!  Bylo by to pro mne jako malý zázrak. Podle Seznamu zvláště chráněných druhů rostlin totiž zrovna on patří mezi druhy silně ohrožené, stejně jako hvozdík Lumnitzerův, hvozdík pyšný nebo i sivý. Co jich kdysi bývalo!

Možná, že u těch Votic rozkvétal  kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi L) nebo smolnička obecná (Lychnis viscaria L). Oběma bylinkám sluší  jejich červená kvítka v lučních porostech od května do července a ještě nepatří mezi zvlášť chráněné. Nemohla jsem se o tom přesvědčit.

Zastavte v té šňůře u Votic, kde na vás každý »trouba« zatroubí, jedete-li podle jeho představ příliš pomalu!  Taky mne to hned nenapadlo.  Uvažovala jsem o tom, že ranní přízemní mrazíky měly původně s Bonifácem skončit. Najednou mají podle upravené předpovědi počasí setrvávat do konce druhé dekády května. Brr! Honem do tepla!

Bohumíra MARKOVÁ

**********************

Dále si na této stránce 11 (VĚDA A PŘÍRODA) můžete přečíst:

• »Pyly, spory a alergie« -  Často teď hovoříme o znečistění vzduchu a hledáme jeho příčiny. A vidíme je především ve velkých průmyslových podnicích, velkodolech i v tzv. lokálních topeništích, tedy tam, kde majitel topeniště si nemůže vylepšit jeho produkty topným plynem, či jinými ušlechtilými palivy. A posíláme, nebo chceme posílat, na takové kontroly a udělujeme jim, nebo chceme jim udělovat pokuty. Běda tomu, kdo si na své vlastní zahrádce spálí větve z prořezaného stromu!...

To vše buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com.

**********************