Hydroponie a aeroponie

Hydroponie a aeroponie jsou rodné sestry... Pěstování rostlin ve vodním roztoku živin má mnohasetletou tradici (už staří Mayové...), ale teprve v minulém století bylo dovedeno k dokonalosti, když kapalinu nahradil aerosol. Pro aeroponickou výživu platí stejné parametry jako pro hydroponickou (viz Haló rady z loňského 28. února), má ovšem větší nároky na vybavení – pěstební box, čerpadlo, ovládací set. Odměnou pěstiteli jsou však raketový růst a bohatá sklizeň. Čeho, to už záleží na vás. Zatím v Česku tuto technologii používají především producenti omamného konopí, ale doufejme, že čertovu trávu zatlačí do pozadí rajčata, papriky, lilky i hlávkový salát...

Kyslík dělá zázraky

U rostlin bude kyslík dodaný navíc výrazně stimulovat produkci proteinů na buněčné úrovni. To velice přispívá k procesu fotosyntézy, vytvářejí se hustší rostliny s většími listy, silnějšími stonky a kratšími internodii.

Rostliny budou silnější a jejich listy budou tmavší, takže budou přijímat světlo s větší účinností a dále prohlubovat fotosyntetickou odezvu.

Množství kyslíku v půdě je důležitým faktorem, zajištujícím zdárný vývoj rostliny. Vzdušný kyslík se do půdy dostává difuzí mezi půdními částicemi z atmosféry nad povrchem půdy. Je využíván rostlinami při dýchání kořenů a také půdními organismy, které kyslík nutné potřebují ke svému životu. Zásobení kořenů kyslíkem je ovlivněno vertikálním prouděním vody, při kterém dochází k vytlačování kyslíku z pórů vodou a opětnému jeho nasávání. Dobře provzdušněné a kyslíkem obohacené půdy jsou úrodnější. Naopak, při jeho nedostatku je omezován růst kořenů a tím ovlivňován růst rostliny. Pletiva kořenů při tom trpí hypoxií (sníženým množstvím kyslíku) nebo anoxií (úplným nedostatkem kyslíku).

Pěstovat rostliny bez půdy lze např.:

- v substrátových hydrokulturách s použitím anorganického substrátu (křemičitý písek, keramzit, perlit aj.), s použitím substrátu organického původu (vrchní rašelina, rozemletá kůra, piliny aj.) nebo v uměle připravených substrátech (živice, nerozpustné polymery aj.), nebo

- ve vodních kulturách, v nichž rostliny musejí být pravidelně zásobovány potřebným množstvím vody, živin a atmosférického kyslíku (provzdušnování živného roztoku), do roztoku se pouze ponoří část kořenů,

- aeroponií (dávkovanou hydroponií), při níž se kořenová soustava nachází ve vlhkém vzduchu a v intervalech 12 až 15 minut po dobu 5 až 7 minut se kořeny svlažují aerosolem živného roztoku.

Pozor na hnilobu

Rostliny pěstované jak v půdě, tak i ve vodním roztoku bývají často napadeny stejným syndromem kořenové hniloby a nadměrné zálivky. Skutečnou příčinou je nedostatek kyslíku v oblasti kořenů.

Jestliže se do půdy dostane příliš mnoho vody, zaplní se vzduchové mezery mezi částečkami. Kořeny rychle využijí veškerý kyslík rozpuštěný ve vodě, ale jestliže nedokážou spotřebovat dostatečné množství kapaliny, aby se tak obnovila přítomnost vzduchu v prostoru uvnitř půdy, přestávají fungovat. Při tomto stavu začnou kořeny odumírat během 24 hodin.

S odumíráním kořenů se snižuje schopnost rostlin spotřebovávat vodu a živiny, což vyvolá příznaky nutričního deficitu (většinou blednutí, pomalý a slabý růst), a rostliny začnou uvadat, jako kdyby neměly dostatek vláhy. Snadno se pak dopustíte fatálního omylu tím, že jim přidáte další vodu.

U hydroponního systému bývá často příčinou prostý nedostatek kyslíku v roztoku, který může být způsoben nedostatečnou cirkulací vzduchu nebo nedostatečným provzdušňováním. Vysoké teploty rovněž narušují schopnost kyslíku rozpouštět se ve vodě. Teploty přesahující 25 ºC způsobí nakonec problémy; doporučuje se teplota v rozsahu 20–24 ºC. Projeví se stejné příznaky jako u rostlin pěstovaných v půdě, ale zde je možno zkontrolovat kořeny. Zdravé kořeny budou většinou bílé, případně s nažloutlým nádechem. Jestliže mají nahnědlou barvu s odumřelými konci, nebo jestliže snadno odpadají, znamená to začátek vážného problému. S tím, jak kořeny odumírají a uhnívají, odebírají kyslík z vody, a s tím, jak je kyslík dále odčerpáván, odumírá pak stále více kořenů a vzniká tak začarovaný kruh. Jak snížená úroveň kyslíku, tak i vysoké teploty navíc podporují růst anaerobních bakterií a plísní a hub.

Co máte vědět o systému:

Kvalitní aeroponické systémy jsou snadné na ovládání i údržbu. I přes to aeroponie patří mezi náročnější metody pěstování, proto není vhodná pro úplné začátečníky. Vzhledem k tomu, že není zapotřebí žádného pěstebního média, jedná se o velmi čistou metodu pěstování. Odpadá zdlouhavé čištění systému a odstraňování substrátu mezi jednotlivými výsadbami. Rostliny nejsou vystavovány šoku během přesazování. Kořeny je možné ponechat v klidu během celého růstového stádia rostlin. Na začátku je zapotřebí pouze zvolit vhodnou velikost systému.

Komponenty:

Systém může každý šikovnější kutil zhotovit svépomocí, lze jej také koupit profesionálně vyrobený. Aeroponický systém by měl obsahovat:

- Rezervoár na vodu umístěný ve spodní části

- Vrchní tác s víkem a otvory pro rostliny

- Rozprašovač a rozvody

- Flexibilní kroužky na uchycení jednotlivých rostlin

- Vzduchovací kámen a kompresor

- Ponorné čerpadlo s dostatečným výtlakem

Spodní rezervoár se naplní čerstvým živným roztokem. Je velmi důležité, aby byla zachována sterilita roztoku po celou dobu, kdy je systém v chodu. Do zálivky se může přidávat peroxid vodíku, který udrží čisté prostředí (peroxid ničí bakterie, houby i plísně) a navíc podporuje okysličení roztoku. Doporučená dávka je 0,5 ml na 1 litr vody. Rozprašovat živný roztok lze kontinuálně nebo v cyklech.

Příklad: Doporučené množství živného roztoku na jednu rostlinu rajčete je zhruba 4 litry.

Trocha teorie nikoho nezabije

Zopakujme si, jaké jsou funkce kořene:

- upevnění rostliny v substrátu

- příjem vody s rozpuštěnými minerálními látkami

- hromadění zásobních látek (škrob)

- rozmnožování

- dýchání

- symbióza s mikroorganismy a houbami žijícími v půdě

- syntéza látek (aminokyseliny)

Kořenová soustava je soubor kořenů jedné rostliny.

Rozeznáváme kořen hlavní a kořeny postranní u nahosemenných a dvouděložných rostlin (mrkev, smetánka, begónie…) a kořenovou soustavu svazčitou, která vzniká z kořenů náhradních (adventivních) vznikajících po zániku kořene hlavního u jednoděložných rostlin (trávy, obilí, cibule česnek, cibule, lilie…).

Funkčně i tvarově změněné kořeny označuje jako modifikované kořeny:

bulvy - celer, řepa

hlízy - jiřinka, orsej

příčepivé kořeny - břečťan

kořeny parazitů - záraza

vzdušné kořeny - Monstera

vzpěrné kořeny - smrk

haustoria u poloparazitických rostlin - jmelí bílé

Kořenové vlášení

Kořenový vlásek je jednobuněčná, tenkostěnná (pro snadný příjem živin) vychlípenina pokožky kořene. Soubor všech vlásků se nazývá kořenové vlášení. Kořenové vlášení se nachází především v nejmladší části kořene, nedaleko za kořenovou špičkou.

Délka, hustota a životnost kořenových vlásků má pro růst rostlin zásadní význam. Kořenový vlásek žije asi 10 až 20 dní, pak odumírá a je nahrazován novým. V dobře provzdušněné půdě se tvorba kořenových vlásků posunuje blíže k vrcholu a v neprovzdušněné se vlásky netvoří vůbec. To ukazuje na význam provzdušnění půdy pro růst kořenových vlásků, ale i celého kořenového systému rostlin, neboť snížený počet kořenových vlásků omezuje schopnost rostliny přijímat živiny. Počet kořenových vlásků kolísá podle vlhkosti, provzdušnění půdy a druhu rostliny.

Potřebují dýchat

Kořeny potřebují kyslík ke svému růstu stejně jako listy a nízká hladina kyslíku bývá hlavní příčinou mnoha jejich chorob. Zvýšená úroveň kyslíku podporuje růst zdravých, silných a bílých kořenů se spoustou nových vlásků. Tyto přírůstky mají značnou povrchovou plochu umožňující rychlé absorbování velkého množství vody a živin potřebných pro rychlý růst. Zdravá rostlina začíná od zdravého kořenového systému.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Aeroponie je metoda pěstování, kdy jsou kořeny rostliny zavěšeny ve vzduchu a jsou neustále postřikovány aerosolem živného roztoku. Kromě propagační kostky v případě, kdy pěstujete od semínka, se nepoužívá žádné pěstební médium. Kořeny rostliny se vyvíjejí v komoře. Aeroponii lze využít pro pěstování rostlin po dobu celého cyklu vývoje a vynikajících výsledků dosáhneme i při množení klonů. Rostliny, které rostou v aeroponním systému, mají neustálý přístup k živnému roztoku a kyslíku. Díky tomu přijímají mnohem více vody, kyslíku a živin, než rostliny, které jsou zalévány v půdě. Samozřejmě, čím více kyslíku a živin rostlina absorbuje, tím vyšší jsou výnosy.

Rostliny pěstované aeroponicky nemají zem, která by obklopovala kořeny. Proto se nedokážou udržet tak, jako rostliny pěstované v květináči. Doporučujeme instalovat podpůrné prvky ihned po přesazení rostlin do systému, protože jakmile se začnou vyvíjet, může být dodatečná instalace velmi složitá (obzvláště v případě, že pěstujete ve skleníku, kde může být přístup k rostlinám obtížný). Typ podpory závisí na způsobu pěstování.

Jiří NUSSBERGER
FOTO - archiv


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.7, celkem 11 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama